Dokončené mezinárodní projekty

Během své historie bylo sdružení CESNET zapojeno do následujících – v současné době již ukončených – mezinárodních projektů (v chronologickém uspořádání):

PRIVacy and homomorphIc encryption for artificiaL intElliGencEClock Network Services – Design Study
Období: 11/2020 – 4/2023
Projekt programu: H2020
PRIVILEGE – Hlavní cíl projektu pochází ze skutečnosti, že sdílení dat mezi členy koalice (např. NATO) je nepochybně prospěšné pro školení algoritmů AI. Neomezené sdílení citlivých vojenských údajů mezi vojenskými partnery je však v současné době nemyslitelné, a to i při cvičeních v malém měřítku. Privilege poskytuje rámec pro sdílení modelů AI, zatímco současně zvyšuje školení modelu na šifrovaných datech napříč vojenskými partnery, aniž by zveřejnila informace o jakémkoli druhu.
Clock Network Services – Design Study
Období: 10/2020 – 3/2023
Projekt programu: H2020
CLONETS-DS – Cílem projektu bylo navrhnout udržitelný, celoevropský, velmi přesný časově-frekvenční referenční systém dostupný pro evropskou výzkumnou komunitu. Tento systém je schopen přenášet ultra přesné informace o čase a frekvenci prostřednictvím optických vláken.
EGI Advanced Computing for EOSC
Období: 01/2021 – 6/2023
Projekt programu: H2020
EGI-ACE – Projekt EGI-ACE umožňil výzkumným pracovníkům ze všech oborů spolupracovat na přeshraničním výzkumu náročném na data a výpočet prostřednictvím bezplatných služeb v místě použití. Platforma je postavena na federaci EGI, největší distribuované výpočetní infrastruktuře pro výzkum. Federace EGI poskytla více než 1 Exabyte výzkumných dat a 1 milion jader CPU, které podporovaly objev Higgsova bosonu a první pozorování gravitačních vln, přičemž zůstávají otevřené novým členům. Platforma sdružuje kapacitu některých z největších evropských výzkumných datových center a využívá federovanou správu služeb v souladu s ISO. Během 30 měsíců poskytla více než 82 M hodin CPU a 250 K hodin GPU pro zpracování a analýzu dat a 45 PB / měsíc pro hostování a využití výzkumných dat.
Data Infrastructure Capacity for EOSC
Období: 01/2021 – 6/2023
Projekt programu: H2020
DICE – Big data storage and management is the cornerstone of digital services, and Europe cannot afford to leave its digital infrastructure lacking. One of the key tools for researchers and science professionals in the EU is the European Open Science Cloud (EOSC), which offers a multitude of services, including storage, data management, processing and analysis. The EU-funded DICE project will provide cutting-edge data management services and a significant amount of storage resources for the EOSC. The data services offered via DICE through EOSC are designed to be multidisciplinary and to fulfil the needs of different research communities. The goal is to enhance the EOSC infrastructure and ensure the best possible support to guide European research and innovation into the future.
Interactive and agile/responsive sharing mesh of storage, data and applications for EOSC
Období: 01/2020 – 12/2022
Projekt programu: H2020
CS3MESH4EOSC – Interactive and agile sharing mesh of storage, data and applications for EOSC – created an interoperable federation of data and higher-level services to enable friction-free collaboration between European researchers.
GN4-3 Research and Education Networking
Období: 01/2019 – 12/2022
Projekt programu: H2020
GN4-3 byla pokračující třetí fáze projektu GÉANT2020. Navázala na implementaci definovanou v rámcové dohodě uzavřené mezi konsorciem GÉANT a Evropskou komisí v dubnu 2015 na dobu 68 měsíců. Cílem projektu bylo vytvořit celoevropskou komunikační infrastrukturu pro výzkum a vývoj GÉANT a navázat na realizaci projektů GN4-1 a GN4-2.
Advanced time/frequency comparison and dissemination through optical telecommunication networks
Období: 06/2019 – 11/2022
Projekt programu: EMPIR
Cílem projektu byl výzkum zaměřený na zlepšení přenosu času a frekvence pomocí optických vláken v rámci Evropy a přispět tak ke vzniku univerzálního nástroje pro metrologii času a frekvence a další aplikace.
The Photon and Neutron Open Science Cloud (PaNOSC)
Období: 12/2018 – 12/2022
Projekt programu: H2020
Photon and Neutron Open Science Cloud (PaNOSC) byl evropský projekt, jehož cílem bylo realizovat data FAIR v 6 evropských výzkumných infrastrukturách (RI), vyvíjet a poskytovat služby pro vědecká data a propojovat je s evropským cloudem otevřené vědy (EOSC).
European Open Science Cloud – SYmbiosis for New and Established Research Groups Yield
Období: 9/2019 – 10/2022
Projekt programu: H2020
V rámci Digitální agendy vyzvala EK členské státy, výzkumné pracovníky a průmysl k účasti na projektu EOSC. V této souvislosti za účelem podpory provádění vnitrostátních iniciativ souvisejících s EOSC financovala EU projekt EOSC-synergie (INFRAEOSC-05 (b)).
Projekt EOSC-synergie přispíval k implementaci EOSC rozšiřováním národních e-infrastruktur a budováním lidských kapacit v EOSC.
SAPPAN: Sharing and Automation for Privacy Preserving Attact Neutralization
Období: 5/2019 – 4/2022
Projekt programu: H2020
Projekt SAPPAN si kladl za cíl vyvinout platformu pro sdílení a automatizaci reakcí na síťové hrozby a útoky umožňující zachování soukromí a využívající pokročilé analýzy dat a strojového učení s cílem snížit úsilí, které bezpečnostní analytik potřebuje k nalezení optimálních protiopatření pro obranu a zotavení se z útoku.
EOSC-hub-Integrating and managing services for the European Open Science Cloud
Období: 1/2018 – 3/2021
Projekt programu: H2020
Projekt EOSC-hub vytváří systém integrace a správy pro budoucí evropský Open Science Cloud, který poskytuje katalog služeb, softwaru a dat z EGI Federation, EUDAT CDI, INDIGO-DataCloud a hlavních výzkumných e-infrastruktur. Tento integrovaný a řídící systém (Hub) vychází z vyspělých procesů, politik a nástrojů z předních evropských federovaných e-infrastruktur, které pokrývají celý životní cyklus služeb od plánování až po dodání. Služba Hub shromažďuje služby z místních, regionálních a národních e-infrastruktur v Evropě, Africe, Asii, Kanadě a Jižní Americe.
Designing and Enabling E-infrastructures for intensive Processing in a Hybrid DataCloud (DEEP-HybridDataCloud)
Období: 11/2017 – 4/2020
Projekt programu: H2020
Klíčovou koncepcí navrhovanou v projektu DEEP Hybrid DataCloud byla potřeba podporovat intenzivní výpočetní techniku, která vyžaduje specializovaný hardware HPC, jako jsou GPU nebo propojení s nízkou latencí a prozkoumávat velmi rozsáhlé datové sady.

Clock network services: Strategy and innovation for clock services over optical-fibre networks (CLONETS)

Období: 1/2017–9/2019
Projekt programu: H2020
Cílem tohoto projektu bylo připravit transfer nové generace technologií do průmyslu a posílit koordinaci mezi výzkumnými infrastrukturami a výzkumnými a vzdělávacími telekomunikačními sítěmi, připravit nasazení této technologie a vytvořit udržitelnou celoevropskou síť.
ELIXIR-EXCELERATE: Fast-track ELIXIR implementation and drive early user exploitation across the life-sciences

Období: 9/2015–8/2019
Projekt programu: H2020
Cílem AARC2 bylo navrhnout rámec AAI pro vývoj interoperabilního AAI, který by umožnil výzkumný
PROTECTIVE – Proactive Risk management througt Improved Cyber Situational Awarene

Období: 9/2016–8/2019
Projekt programu: H2020
Cílem PROTECTIVE bylo zlepšit povědomí organizací o rizicích, které pro jejich podnikání představují kybernetické útoky. V první řadě zvýšil povědomí o hrozbách počítačových bezpečnostních incidentů (CSIRT) prostřednictvím zlepšeného sledování bezpečnosti a lepšího sdílení informací o hrozbách mezi organizacemi v rámci komunity.
AARC2 – Authentication and Authorisation For Research and Collaboration
Období: 05/2017–04/2019
Projekt programu: H2020
Cílem AARC2 bylo navrhnout rámec AAI pro vývoj interoperabilního AAI, který by umožnil výzkumným pracovníkům přístup k celému portfoliu služeb výzkumu a infrastruktury pomocí jednoho přihlášení.
GN4-2 (SGA2-GEANT2020) – Framework Partnership Agreement (FPA)
Období: 05/2016–12/2018
Projekt programu: H-2020- EINFRA-2014-2
Komunikační infrastruktura GÉANT v současné době zpřístupňuje síťové služby zhruba 40 miliónům uživatelů z více než 3 500 institucí ve 38 zemích Evropy a zajišťuje propojení evropských národních sítí pro výzkum a vzdělávání prostřednictvím GÉANT s podobnými sítěmi jako jsou sítě Internet2 a ESnet v USA, CANARIE v Kanadě a sítěmi na dalších kontinentech. Sedmiletý rámcový projekt GÉANT2020 byl zahájen v květnu 2015.GN4-2 byla pokračující druhá fáze projektu GEANT2020. Projekt navazoval na implementaci stanovenou v rámcové smlouvě (FPA), a která byla uzavřena mezi GÉANT Consortium a Evropskou komisí v dubnu 2015 na dobu 68 měsíců. Cílem projektu je rozvoj pan-evropské komunikační infrastruktury pro VaV GÉANT a navázání na realizaci projektu GN4-1.
8K Studio over IP bridge (8KSVIP)
Období: 06/2016–09/2018

Program: Eurostars-2

Cílem projektu bylo vytvořit bloky pro ekonomické propojení sítí a obrazových rozhraní typu SDI pro zařízení pracující v rozlišení 8K (UHD-2). Výsledky projektu umožňuje vytvoření produktů pro 8K video ve vysoké kvalitě obrazu a s nízkým zpožděním s využitím implementací kodeků typu JPEG2000 a TICO.

AARC (Authentication and Authorization for Research and Collaboration)
Období:05/2015–04/2017

Program: H2020-EINFRA-2014-2

Cílem projektu bylo vytvořit a integrovat AAI použitelnou pro VaV a vzdělávání, která bude použitelná pro širokou uživatelskou základnu. Hlavním pilířem AAI je využití federovaných identit a existujících AAI federací.

MAGIC (Middleware for collaborative Applications and Global vIrtual Communities)
Období:06/2015–05/2017

Program: H2020-INFRASUPP-2014-2

Projekt MAGIC usiloval o uzavření soustavy dohod pro Evropu, Latinskou Ameriku a další zúčastněné regiony světa s cílem zkonsolidovat a zkompletovat stavební bloky middlewaru nezbytné pro vybudování tržiště služeb a real-time aplikací pro mezinárodní a mezikontinentální výzkumné skupiny, které usnadní mobilitu a práci globálních vědeckých komunit.

INDIGO-DataCloud (INtegrating Distributed data Infrastructures for Global ExplOitation)
Období: 05/2015–10/2017

Program:H2020-EINFRA-2014-2

V rámci projektu INDIGO se spojili klíčoví evropští vývojáři, poskytovatelé zdrojů, e-infrastruktury a vědecké komunity, aby zajistili úspěšné využití a udržitelnost výsledků projektu. Projekt INDIGO bude vyvíjet a dodávat softwarové komponenty, které umožní provozování aplikací na cloudových a gridových infrastrukturách i na HPC clusterech. Projekt bude dále rozvíjet stávající řešení na bázi PaaS (Platform as a Service), aby veřejným i privátním infrastrukturám, včetně infrastruktur poskytovaných projekty EGI, EUDAT, PRACE a Helix Nebula, umožnil integrovat jejich stávající služby, zpřístupňovat je prostřednictvím AAI služeb vyhovujících mezifederačním zásadám sdružení GÉANT, a tím zajistit transparentnost a důvěryhodnost poskytování těchto služeb.

EGI-Engage (Engaging the EGI Community towards an Open Science Commons)
Období: 03/2015–08/2017

Program:H2020-EINFRA-2014-2; Specific Action 6

Cílem projektu bylo nadále rozvíjet mezinárodní EGI spolupráci a specificky podpořit další rozvoj koordinující organizace, EGI.eu. Významnou součástí projektu bylo zapojení rozsáhlých uživatelských komunit, zejména těch, které představují ESFRI nebo podobně významné projekty.

COMPLETE (Communication Platform for Tenders of Novels Transport Networks)
Období: 01/2015–12/2017

Program: H2020

Projekt si kladl za cíl zefektivnit výběrová řízení (procurement) a to především těmito kroky:

  • Vytvořit procurement roadmapy.
  • Identifikovat procurement potřeby napříč NREN v krátkodobém (Public Procurement of Innovative Solutions – PPI) a střednědobém (Pre-Commercial Procurement – PCP) horizontu.
  • Otevřený dialog zúčastněných stran mezi v rámci European Network of Procurers (EPP) mezi NREN, vendory a koncovými uživateli.
  • Přeshraniční (cross-border) spolupráce zúčastněných stran při konkretizaci požadavků a potřeb pro zefektivnění procurementů.

Přínosy:

  • Koordinace společného postup a požadavků na výběrová řízení a zakázky na fotonická řešení pro jednotlivá NREN.
  • Vytvoření jednotných procedur výběrových řízení za účelem pomocí NREN zefektivnit a zjednodušení celého procesu nákupu nového vybavení.
  • Vytvoření koordinovaných výběrových řízení napříč NREN zlevněním finálních produktů (nákup ve větších objemech pro více kupujících).
BEBA (Behavioural-Based Forwarding)
Období: 01/2015–03/2017

Program: H2020-ICT-05-2014

Cílem projektu BEBA byla umožnit programování logiky zpracování stavového provozu přímo v uzlech sítě nezávisle na platformě, čímž se  odstranilo dnešní nezbytné spoléhání se na externí (pomalé) řídicí jednotky. BEBA navíc programátorům poskytla možnost řídit rozšířenou sestavu opatření a základních prvků připravených konkrétně pro doménu monitorování a zabezpečení sítě tak, aby se umožnilo programování funkcí sítě středního typu nezávisle na platformě.

Digitální restaurování českého filmového dědictví
Období: 08/2014–04/2016
Program: Norské fondyCílem projektu byla digitalizace a restaurace deseti českých archivních filmů za nových síťových technologií. Při použití metod vzdáleného dohledu nad retušováním a barevnými korekcemi, poprvé vyzkoušených v minulých letech CESNETem, bylo možné zefektivnit a zrychlit proces restaurace filmů. Role CESNETu spočívala v poskytnutí systémů a know-how pro přenosy videa ve filmové kvalitě a zpřístupnění vysokorychlostních a vysokokapacitních úložišť pro přenosy mezi realizátorem prací a NFA.
GN4-1 (SGA1-GEANT2020) – Framework Partnership Agreement (FPA)
Období: 05/2015–04/2016
Projekt programu: H-2020- EINFRA-8-2014
Komunikační infrastruktura GÉANT v současné době zpřístupňuje síťové služby zhruba 40 miliónům uživatelů z více než 3 500 institucí ve 38 zemích Evropy a zajišťuje propojení evropských národních sítí pro výzkum a vzdělávání prostřednictvím GÉANT s podobnými sítěmi jako jsou sítě Internet2 a ESnet v USA, CANARIE v Kanadě a sítěmi na dalších kontinentech. Sedmiletý rámcový projekt GÉANT2020 byl zahájen v květnu 2015.V rámci první fáze projektu o délce 12 měsíců se CESNET podílel především na řešení úkolů spojených s budováním testovacího prostředí, otázkami zajištění bezpečnosti sítě, poskytováním cloudových služeb v rámci evropské infrastruktury či nasazením AAI.
XIFI (eXperimental Infrastructures for Future Internet)
Období: 04/2014 – 09/2015

Cílem projektu z programu FP7- ICT EU bylo vybudování panevropské infrastruktury XIFI, která je založena na modelu IaaS (Infrastructure as a Service), a je hlavní experimentální platformou pod hlavničkou FIWARE Lab pro testování výstupů známých jako Future Internet. Propojení jednotlivých uzlů (nodů), geograficky rovnoměrně distribuovaných po Evropě, bylo realizováno výzkumnou a vzdělávací sítí GÉANT s využitím jejích pokročilých služeb.

NEAT-FT (Network for European Accurate Time and Frequency Transfer)
Období: 2012–2015
Společný výzkumný projekt NEAT-FT se zabýval přesností a stabilitou přenosu času a frekvence požadovanými v metrologii. Rozvíjel metody využití optických linek pro porovnání optických atomových hodin, které jsou nejstabilnějším dosud vyvinutým zdrojem frekvence. Přesnost přenosu času se pohybuje v řádech 10–100 ps na vzdálenost přes 1000 km.
CHAIN-REDS (Co-ordination and Harmonisation of Advanced e-Infrastructures for Research and Education Data Sharing)
Období: 2012–2015
Cílem projektu bylo prosazovat a podporovat technologické a vědecké spolupráce různých e-infrastruktur založených a provozovaných na různých kontinentech. Kladl si za cíl definovat cestu ke globálnímu e-infrastrukturnímu ekosystému, který umožní vědecké komunitě, výzkumným skupinám přístup k efektivnímu používání distribuovaných zdrojů jako datové služby, úložiště, nástroje, aplikace po celém světě.
GN3plus – Multi-Gigabit European Academic Network
Období: 2013–2015
Cílem projektu GN3 plus bylo rozvíjet evropskou páteřní infrastrukturu nové generace, která uspokojí nároky uživatelů z oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání, a to především podporou účelových infrastruktur pro potřeby konkrétních aplikací (tzv. gridů), podporou mobility uživatelů v rámci tzv. evropského výzkumného prostoru (European Research Area, ERA) a podporou kvalitního vyhrazeného spojení koncových klientů.
ORIENTplus
Období: 2011–2014
Projekt ORIENTplus navázal na projekt Orient realizován v letech 2007 – 2010. Účelem projektu je udržovat a dále rozvíjet infrastrukturu mezi GÉANT a Čínou, a propojovat evropské a čínske vědce.
EGI InSPIRE – Integrated Sustainable Pan-European Infrastructure for Researchers in Europe
Období: 2010–2014
Náplní projektu EGI InSPIRE byl další rozvoj celoevropské gridové infrastruktury vybudované v sérii projektů EGEE. Jeho partnery byly národní gridové iniciativy prakticky všech evropských zemí. Projekt se zaměřil především na posilování gridové infrastruktury, podporu uživatelů a aplikací. Vývojové aktivity byly v tomto projektu utlumeny, soustředily se zejména na vývoj nástrojů usnadňujících využívání gridové infrastruktury.

EMI – European Middleware Iniative
Období: 2010–2013
Cílem projektu bylo vytvoření špičkové sítě podporující mnohem širší sortiment síťových služeb i služeb s vysokou přidanou hodnotou orientovaných na koncové uživatele v celé oblasti služeb GÉANT.
GN3 – Multi-Gigabit European Research and Education Network and Associated Services
Období: 2009–2013
Úkolem projektu EMI byl vývoj middlewarových komponent pro EGI grid a další distribuované výpočetní infrastruktury.
CHAIN – Co-ordination & Harmonisation of Advanced e-INfrastructures
Období: 2010–2012
Projekt si kladl za cíl propojit regionální gridové infrastruktury v Asii, Latinské Americe a Africe s EGI gridem. Ve všech těchto oblastech EU podporovala či podporuje vznik EGI kompatibilních infrastruktur v rámci individuálních projektů. Úsilím bylo větší integrace a koordinace těchto aktivit a skutečně globální spolupráci vědeckých týmů.
OSIRIS – Towards an Open and Sustainable ICT Research Infrastructure Strategy
Období: 2010–2011
Projekt OSIRIS sloužil jako platforma pro koordinaci rozvoje výzkumných infrastruktur v oblasti informačních a komunikačních technologií a usiloval o účinnou spolupráci při vytváření nadnárodních evropských infrastruktur v této oblasti.
EGEE III – Enabling Grids for E-sciencE III
Období: 2008–2010
Projekt EGEE III dále rozvíjel původní cíle projektů EGEE a EGEE II – vytvořit stabilní gridovou infrastrukturu, postavenou primárně na clusterech počítačů vybavených procesory kompatibilními s architekturou IA-32 a IA-64 (případně AMD64) s Linuxovým operačním systémem propojených s rozsáhlými datovými sklady pro potřeby velmi náročných výpočtů a aplikací. Proti svému předchůdci měl EGEE III jednodušší strukturu (jen jeden zástupce z každé země) a soustředil se především na provozní aspekty, výzkumná složka byla omezena.
Pracovali jsme na vývoji middleware, především dalším rozvoji služby pro sledování úloh v gridu a prezentaci jejich stavu uživateli. Pokračovali jsme také ve vzdělávání uživatelů a podpoře aplikací. Provozovali jsme sekundární regionální operační centrum (ROC) gridu.
EUAsiaGRID
Období: 2008–2010
Jádrem projektu bylo rozšíření gridového middleware gLite vyvinutého v sérii projektů EGEE v Asii. Zapojena byla pracoviště z Tchaj-wanu, Thajska, Malajsie, Singapuru, Vietnamu, Indonésie, Filipín a Austrálie. CESNET v něm vedl oblast podpory aplikací a zapojil se také do analytických prací a školení uživatelů.
FEDERICA – Federated E-infrastructure Dedicated to European Researchers Innovating in Computing network Architectures
Období: 2008–2010
Projekt FEDERICA byl určen evropským výzkumníkům, kteří potřebují testovat nové architektury počítačových sítí a zkoušet na nich nové návrhy komunikačních protokolů. Celá infrastruktura projektu byla do vysoké míry virtualizována, aby se jednotlivé experimenty vzájemně co neovlivňovaly.
CESNET patřil do jádra FEDERICA infrastruktury a podílel se i na vývojových pracech – vyvíjeli jsme monitorovací systém pro sledování infrastruktury a prezentaci jejího stavu uživatelům.
GN2 – Multi-Gigabit European Academic Network
Období: 2004–2009
Pokračovatelem projektu GÉANT se stal GN2. Došlo v něm k významnému posunu v přístupu k přenosovým trasám – na rozdíl od předchozích generací evropské páteře, které si pronajímaly přenosové služby, zde došlo k uplatnění přístupu CEF (Customer Empowered Fibre network), tedy k pronájmu nenasvícených vláken a jejich osazení vlastní technologií. Na jeho prosazení jsme měli nezanedbatelný podíl.
Jádro sítě pojmenované GÉANT2 bylo postaveno na technologii DWDM a nabídlo n×10 Gb/s. Projekt GN2 zahrnoval i poměrně rozsáhlý vlastní výzkum, do nějž jsme byli zapojeni především v oblastech měření, bezpečnosti, vývoje nových služeb, testování a mobility.
EGI_DS – European Grid Initiative – Design Study
Období: 2007–2009
Cílem EGI_DS bylo definovat podmínky vzniku dlouhodobě udržitelné celoevropské gridové infrastruktury a zároveň zajistit první kroky realizace tohoto návrhu. Základní principy byly popsány v dokumentu EGI Blueprint. V rámci jeho implementace následně v jednotlivých zemích vznikly národní gridové iniciativy (NGI) a začaly spolupracovat na vzniku infrastruktury evropské.
CESNET se podílel na přípravě návrhů pracovní skupiny i na formulaci dokumentů. V roce 2009 se stal NGI České republiky, touto rolí jej pověřilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jako NGI se stal členem EGI Councilu a spolupracoval i na přípravě nástupnických projektů a iniciativ.
PHOSPHORUS
Období: 2006–2009
Projekt PHOSPHORUS navrhl a implementoval architekturu pro využívání síťových prostředků a služeb v heterogenním prostředí. Jeho hlavním výsledkem byl software G2MPLS pro řízení směrovacích a signalizačních protokolů, který umožnil vzájemnou spolupráci zařízení různých výrobců.
Náš podíl spočíval v poskytnutí testovací infrastruktury a optických prvků řady CzechLight, včetně jejich adaptace. Podíleli jsme se také na vývoji a uplatnění jazyka NDL (Network Description Language) pro popis síťových infrastruktur.
ORIENT
Období: 2006–2009
Projekt ORIENT vybudoval kvalitní propojení mezi čínskými sítěmi pro výzkum, vývoj a vzdělávání a jejich evropskými protějšky. Role CESNETu v něm byla poměrně malá, uplatnili jsme zde své zkušenosti s optickými technologiemi.
EGEE II – Enabling Grids for E-sciencE II
Období: 2006–2008
Pokračování projektu EGEE si dalo za cíl diverzifikovat využití budované gridové infrastruktury. Motivací pro vznik evropského gridu byly fyzikální experimenty ve středisku CERN, EGEE II vyšel vstříc i dalším komunitám s potenciálním zájmem o náročné výpočetní a úložné systémy.
Kromě pokračování aktivit z první fáze projektu (vývoj a nasazení nástrojůpro sledování úloh v gridu a ukládání informací o nich, podpora uživatelů a aplikací) jsme také zodpovídali za Grid Incident Response tým pro střední Evropu, jejíž virtuální organizaci jsme nadále spravovali.
Ithanet
Období: 2007–2008
Náplní projektu Ihanet bylo využití informačních a komunikačních technologií pro potřeby hematologů, genetiků, pediatrů a molekulárních biologů zabývajících se thalasemií a příbuznými hemoglobinopatiemi ve Středomoří. V projektu jsme uplatnili své zkušenosti s prostředky pro vzdálenou spolupráci a zajišťovali jsme pro něj společnou komunikační infrastrukturu.
EuroCareCF – European Coordination Action for Research in Cystic Fibrosis
Období: 2007
Projekt koordinoval základní a klinický výzkum v oblasti cystické fibrózy a příbuzných chorob. Vedle ryze medicínských témat zahrnoval i prostředky pro vzdálenou spolupráci. Právě v této oblasti spočívalo naše zapojení.
Porta Optica Study
Období: 2006–2007
Projekt podpořil rozvoj vysokorychlostních sítí pro výzkum a vzdělávání založených na temných vláknech v zemích východní Evropy, pobaltských státech a v zemích jižního Kavkazu. Zmapoval místní situaci, vypracoval příkladové studie s možnostmi uplatnění a tyto výsledky následně propagoval v cílových zemích.
CESNET se zúčastnil především mapování dostupné optické infrastruktury v podporovaných zemích a sestavení příkladových studií.

LOBSTER

Období: 2004–2007
LOBSTER využil monitorovací nástroje vyvinuté projektem SCAMPI, dále je rozvinul, ale především pomocí nich vybudoval rozsáhlou monitorovací infrastrukturu pokrývající Evropu, ale i mimoevropské sítě.
Naším hlavním vývojovým úkolem byl subsystém pro anonymizaci dat, pro jehožrealizaci jsme využili karty COMBO6 s hardwarovou akcelerací navržených algoritmů.

EGEE – Enabling Grids for E-sciencE

Období: 2004–2006
Projekt EGEE navázal na výsledky projektu DataGrid a dále je rozvíjel. V jeho rámci postupně vznikl grid evropských rozměrů (zapojeno bylo 70 partnerů prakticky ze všech států Evropy) napojený na analogické mimoevropské infrastruktury (USA, Japonsko, Korea). Zaměřoval se zejména na stabilitu a spolehlivost výsledného řešení, které se stalo reálným nástrojem pro řešení náročných vědeckých úloh.
V návaznosti na své předchozí aktivity jsme se podíleli především na vývoji prostředků pro sledování a správu úloh a ukládání jejich historie. Kromě nich jsme se angažovali i v oblasti vzdělávání uživatelů a podpory aplikací. CESNET se v EGEE stal zodpovědným za ustavení a provoz virtuální organizace pro střední Evropu.

SEEFIRE – South-East Europe Fibre Infrastructure for Research and Education

Období: 2005–2006
SEEFIRE podpořili návrhem vhodných technologií a organizačních opatření a jejich propagací rozvoj sítí pro vědu, výzkum a vzdělávání v jihovýchodní Evropě, jeho výsledky však našly uplatnění i v mnoha dalších oblastech – pobaltských republikách, zemích východní Evropy, jižního Kavkazu, Středomoří a jihovýchodní Afriky.
K řešení jsme přispěli zejména v oblasti optických technologií a prostředkůpro nasvícení temných vláken.

SCAMPI – A Scaleable Monitoring Platform for the Internet

Období: 2002–2005
Projekt SCAMPI byl orientován na monitoring vysokorychlostních sítí. Jeho cílem bylo vyvinout adaptér pro monitoring sítí do rychlosti 10 Gb/s, navazující otevřenou monitorovací architekturu a nástroje pro monitorování různých útoků či bezpečnostních incidentů.
Byli jsme zapojeni do všech složek projektu. Původně mělo těžiště naší spoluúčasti spočívat v oblasti experimentálního ověření (tuto pracovní skupinu jsme vedli), později jsme však sehráli významnou úlohu i v návrhu monitorovacího adaptéru, kde jsme využili karty COMBO6 vlastní konstrukce.

GÉANT

Období: 2000–2004
GÉANT byl třetím v řadě projektů rozvíjejících evropskou páteřní síťpro vědu, výzkum a vzdělávání. Jeho cílem bylo povýšit přenosové rychlosti dořádu gigabitů. Přestože původní záměr počítal s počáteční přenosovou rychlostí 1 až 2,5 Gb/s a jejím pozdějším navýšením, díky rychlému rozvoji komunikačních technologií a vysoké míře konkurence se podařilo již v první fázi vybudovat jádro s rychlostí 10 Gb/s.
Česká republika se stala součástí tohoto jádra již při spuštění první generace sítě GÉANT v roce 2001. Na evropskou infrastrukturu jsme navázali národní páteří CESNET2, která také rychle přešla na gigabitové přenosové rychlosti.

6NET

Období: 2002–2004
Cílem projektu 6NET bylo vytvoření rozsáhlé mezinárodní sítě využívající síťový protokol IPv6. Praktické zkušenosti, získané při její výstavbě a provozování, byly následně publikovány. Díky zapojení do infrastruktury 6NET jsme počátkem roku 2003 přivedli do České republiky první mezinárodní trasu s nativním IPv6.
Naše zapojení do projektu spočívalo především ve vývoji hardwarověakcelerovaného otevřeného IPv6 směrovače Liberouter.

DataGrid

Období: 2001–2003
Pod vedením CERNu usilovalo 20 partnerů projektu o vytvoření rozsáhlé výpočetní a datové infrastruktury pro vyhodnocování očekávaných experimentů,prováděných na nových zařízeních centra CERN.
Vedle podílu na vlastní infrastruktuře jsme se zapojili i do vývojových prací, a to zejména v oblasti plánování a správy zdrojů, vývoje logovací služby a také zabezpečení gridového prostředí.

QUANTUM – QUAlity Network Technology for User Oriented Multi-Media

Období: 1998–2000
Projekt QUANTUM navázal na svého předchůdce, jímž byl TEN-34. Jeho cílem bylo dále rozvinout vybudovanou páteřní infrastrukturu, přinést vyšší přenosové rychlosti a novou kvalitu služeb. Vybudoval síť nazvanou TEN-155, která byla opět postavena na technologii ATM, tentokrát ovšem s přenosovou rychlostí 155 Mb/s a s nabídkou služeb definované kvality (QoS).
Vedle provozní složky zahrnoval i řadu vlastních výzkumných úkolů. CESNET byl zapojen do obou oblastí. V České republice vznikla v návaznosti na projekt QUANTUM páteřní síť TEN-155 CZ, opět s parametry srovnatelnými s evropskou infrastrukturou.

TEN-34

Období: 1996–1998
Evropský projekt TEN-34 se snažil poskytnout evropskému výzkumu a akademickým institucím páteřní síť srovnatelnou s americkou sítí NSFNET. Reagoval na neutěšenou situaci, kdy doznívající telekomunikační monopoly v jednotlivých zemích udržovaly cenovou hladinu datových tras v Evropě na vysoké úrovni a v důsledku toho byly používané přenosové rychlosti o řád nižší ve srovnání s USA.
Výsledkem projektu byl vznik evropské páteřní sítě TEN-34 pro vědu, výzkum a vzdělávání. Byla postavena na technologii ATM a nabídla přenosovou rychlost 34 Mb/s. Česká republika byla díky zapojení CESNETu jedinou zemí bývalého východního bloku, která se zapojila do řešení projektu. Naše národní infrastruktura nesla název TEN-34 CZ a nabídla srovnatelné parametry. Vznikla v rámci projektu TEN-34 CZ vypsaného ministerstvem školství a byla první sítí, kterou sdružení CESNET postavilo jako samostatný subjekt.

Poslední změna: 3.10.2023