Cévní mozková příhoda je akutní onemocnění vyžadující urgentní léčebný zásah. Neodkladné zahájení terapie má významný vliv na míru uzdravení pacienta. Podstatná je rychlost, se kterou se pacientovi dostane nemocniční péče, od začátku příznaků cévní mozkové příhody. Tento čas by neměl být delší než 90 minut, v praxi jde spíše o hodiny. To klade vysoké nároky na organizaci přednemocniční i nemocniční péče.
Před příjezdem do nemocnice je pacient s cévní mozkovou příhodou v péči Zdravotnické záchranné služby (ZZS), která musí úzce spolupracovat s příjmovým oddělením nemocnice tak, aby byl při příjezdu připraven specializovaný multidisciplinární tým lékařů a dalšího personálu. Optimální pro uzdravení pacienta je provést během 30 minut kompletní diagnostiku a neodkladně zahájit léčbu. Nezbytnou podmínkou je úzká spolupráce s internistou – kardiologem, neurointenzivistou, neuroradiologem, intervenčním neuroradiologem, neurochirurgem a angiochirurgem, zajištění dostupnosti a koordinace s laboratorním servisem a vyšetřením na počítačové tomografii (CT).
Přesnou koordinaci týmu lékařů a ostatního personálu v rámci nemocniční péče je vhodné cvičit. K tomu účelu slouží specializovaná simulační pracoviště jako například Simulační centrum (SICE) ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Simulační pracoviště se skládá z místnosti, která svým vybavením věrně simuluje odpovídající pracoviště nemocnice, z velína, odkud může lékař ovlivňovat průběh simulace, a z tzv. debrífingové místnosti, kde je jednak možné průběh simulace sledovat v reálném čase, a po ukončení simulace její průběh sledovat s patřičným komentářem ze záznamu.
Simulace probíhá podle předem připraveného scénáře. Pacienta věrně simuluje herec. Dění na všech simulovaných stanovištích (příjem pacienta v nemocnici včetně kontaktu se ZZS, veškerá vyšetření pacienta včetně simulovaného vyšetření na CT a následná péče o pacienta) je snímáno kamerami a v reálném čase přenášeno do debrífingové místnost. Divákům je přenášen i obraz ze zvolených přístrojů, což dohromady s obrazem s kamer utváří kompletní přehled o aktuálním stavu pacienta.
V našem konkrétním případě jsme přenášeli obraz z celkem tří kamer snímajících jednotlivá simulovaná stanoviště a poskytující celkový přehled o dění v simulační místnosti a dále obraz z PC simulujícího monitor životních funkcí pacienta. Pomocí open source SW UltraGrid, který sami vyvíjíme, jsme všechny 4 obrazy přenášeli z PC v simulační místnosti na zobrazovací PC v debrífingové místnosti, kde byly uspořádány a zobrazeny na velkém 65″ displeji s rozlišením 4K. Tentýž obraz jsme potom na grafické kartě zobrazovacího PC duplikovali a včetně přenášeného zvuku zaznamenali pro potřeby následného debrífingu. Pro realizaci takového přenosu v celkovém rozlišení 4K postačí dvě běžná, výkonná herní PC.
Pro záznam dění v simulační místnosti je možné použít širokou škálu kamer počínaje profesionálními kamerami až po běžné webkamery. V našem konkrétním případě jsme použili poloprofesionální kamerou Sony a dvě webkamery Logitech připojené přes USB.
Pro nabírání obrazu z kamer s rozhraním SDI nebo HDMI a obrazových výstupů ze simulovaného monitoru životních funkcí, případně dalších PC jsme použili běžně dostupné karty akviziční Blackmagic i převodníky na SDI. Celkový počet kamer a zaznamenávaných obrazových výstupů není nutně pevně daný a lze je různě kombinovat, protože naše řešení poskytuje vysokou míru flexibility.
Přenos obrazu společně se zvukem probíhal po gigabitové metalické síti. Celkový datový tok dosáhl přibližně 170Mbps s celkovým zpožděním mezi simulační a debrífingovou místností přibližně 130 ms. Tam kde není k dispozi gigabitová síť by bylo možné odlišným nastavením komprese přenášeného obrazu přenos realizovat s celkovým datovým tokem cca 50Mbps s nepatrným zhoršením vizuální kvality a malým nárůstem zpoždění přenosu.
S použitím textu: J. Bauer, Léčba ischemické cévní mozkové příhody, Interní medicína pro praxi; 2010; 12(9).
Miloš Liška