hledat:

4.3  Tarifikace

Uživatelům sítě TEN-155 CZ je v současnosti poskytována především služba IP nad ATM. Záměrem sdružení CESNET bylo stanovit cenu této služby na úrovni nákladů zahrnujících i nezbytný rozvoj sítě. Předmětem projektu Tarifikace v roce 1999 bylo upravit na základě zkušeností a požadavků členů dříve používaný model pro výpočet ceny za připojení. Řešitelský tým se také začal zabývat problematikou tarifikace služeb, jež nejsou využívány plošně všemi členy sdružení.

Problematika tarifikace služeb sítě národního výzkumu

Základním problémem financování sítě národního výzkumu TEN-155 CZ je rozpor mezi rychlým nárůstem objemu provozu a pomalejším snižováním ceny linek vztažených na jednotkovou kapacitu. V současnosti je převážná část nákladů na provozování sítě TEN-155 CZ hrazena z prostředků získaných od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za účelem řešení výzkumného záměru "Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace"; zbytek je pak hrazen z poplatků členů sdružení a poplatků ostatních připojených organizací. Vzhledem ke stále rostoucím požadavkům na provoz sítě, a to především na kapacitu transkontinentálních linek, je nutno hledat algoritmy výpočtu poplatků za připojení, které budou motivovat uživatele k efektivnímu využívání sítě a jejích služeb. Způsob výpočtu výše poplatků je velmi důležitý a měl by splňovat několik protichůdných požadavků:

• musí motivovat k ekonomickému využívaní sítě,
• naopak nesmí působit proti rozvoji sítě,
• musí zajistit dostatečné množství prostředků pro pokrytí nákladů provozu a rozšiřování sítě a jejích služeb.

Pro vytvoření modelu financování je také velmi důležité rozhodnout, podle jakých kritérií či parametrů bude velikost poplatku za připojení určována. Podle [Vie99] lze při tarifikaci služeb sítí národního výzkumu v evropských zemích přes rozdílný způsob financování nalézt následující společné znaky:

• financování se skládá z centrálních dotací a poplatků uživatelů,
• pro většinu sítí národního výzkumu jsou uživatelské poplatky vypočítávány na základě rychlosti jejich přípojky,
• záměrem je zvýšit podíl připojených organizací na celkovém financování,
• neexistuje shoda v tom, který ze způsobu určování poplatků je nejlepší a který by bylo možné aplikovat na všechny sítě národního výzkumu.

V průběhu řešení projektu "Realizace sítě TEN-34 CZ" byly vytvořeny dvě metodiky určování výše poplatků za přístup do sítě TEN-34 CZ, a to metodika výpočtu členských příspěvků pro členy sdružení a metodika určování výše poplatku za přístup pro ostatní připojené organizace.

Přístup do sítě platí členové sdružení CESNET ve formě poplatků (dříve členských příspěvků), jejichž výše původně vycházela z rozsahu činnosti člena, rychlosti přípojek a počtu registrovaných počítačů. Pro nečleny byla v roce 1998 vytvořena metodika výpočtu ceny služeb na základě maximální rychlosti jejich přípojek a nasmlouvaného limitu objemu přenášených dat. Tento způsob stanovení ceny byl používán i v roce 1999, došlo však ke snížení cen.

Řešitelé projektu se v roce 1999 zabývali zejména stanovením způsobu výpočtu poplatků členů.

Poplatky za připojení individuálních účastníků

Pokud splní Zásady přijatelného užití sítě TEN-155 CZ, mohou být k této síti připojeny i organizace, které nejsou členy sdružení CESNET. V předchozím projektu "Realizace sítě TEN-34 CZ" byl ověřen model zpoplatňování síťových služeb, založený na velikosti hodnot následujících parametrů:

• rychlost linky, kterou je účastník k síti TEN-155 CZ připojen - Peak Rate (PR),
• objem přenesených dat v libovolném osmihodinovém intervalu - Average Rate Limit (ARL),

přičemž hodnota PR je dána maximální fyzickou rychlostí datového okruhu, nebo je omezena systémovými prostředky, a hodnotu ARL si účastník sjednává podle svých vlastních potřeb, což vede k efektivnímu využití sítě. Skutečný objem přenesených dat je průběžně měřen a vyhodnocován za využití softwarového nástroje vyvinutého řeaiteli projektu "Realizace sítě TEN-34 CZ" v rámci dílčího úkolu Statistika datových toků [Koš98].

Zdůvodnění použití tohoto modelu tarifikace a jeho princip jsou podrobněji vysvětleny v [ŠA98]. V roce 1999 byly vyhodnocovány a upraveny ceny připojení tak, aby byly v relaci poplatky členů sdružení CESNET. Prakticky to znamenalo snížení poplatků za přístup, a tak je připojení k síti Internet prostřednictvím sítě TEN-155 CZ díky podpoře Evropské Unie a vlády ČR velmi výhodné.

Platný ceník připojení je uveden v tabulce 4.1 a jeho případné aktualizace lze nalézt na adrese http://www.ten.cz/info/pripojeni.html.

Poplatky za připojení členů

Tarifikace poplatků za přístup do sítě TEN-155 CZ pro členy sdružení CESNET, neboli určení výše jejich členských příspěvků, je značně složitější. V tomto případě nelze aplikovat model, který se osvědčil u individuálních účastníků. Je to způsobeno skutečností, že členové nesjednávají podmínky přístupu individuálně, ale jsou vázáni rozpočtem a záměry celého sdružení.

Cílem sdružení je vytvořit pro výpočet výše členských příspěvků model, který je akceptován všemi členy sdružení a motivuje je k rozvoji a efektivnímu využívání sítě.

Vycházeje ze zkušeností získaných při určování příspěvků na rok 1999 a ze zkušeností ostatních evropských sítí národního výzkumu, navrhli řešitelé metodu výpočtu uvedených podílů, která vychází jak z technických znalostí o provozu, možnostech a zatížení sítě, tak ze záměru členů budovat síť a platit její provoz do značné míry solidárně. V souladu s usnesením 7. valné hromady jsou použita následující čtyři kritéria:

I

Poplatek za rok 1999. Kritérium rovnoměrně zmenšuje meziroční změny podílu ceny služeb pro členy. Kromě toho poněkud motivuje členy ke zvyšování objemu odebíraných služeb a představuje tak v jistém smyslu protiváhu kritéria IV, které část přenosu dat zpoplatňuje.

II

Souhrn neinvestiční dotace na činnost člena na rok 1999. Kritérium II určitým způsobem z ekonomického hlediska charakterizuje potenciální kvantitativní schopnost člena služby využívat.

Člen	běžné NIV	prostředky na VaV	dotace celkem
UK	1 734 693 000	272 927 000	2 007 620 000
UP	522 865 000	41 873 000	564 738 000
ČVUT	962 977 000	121 225 000	1 084 202 000
VŠB-TUO	563 089 000	31 222 000	594 311 000
VŠUP	47 252 000		47 252 000
AVU	35 994 000		35 994 000
VUT	792 681 000	73 159 000	865 840 000
VFU	128 401 000	5 387 000	133 788 000
MU	669 829 000	72 090 000	741 919 000
MZLU	298 490 000	31 892 000	330 382 000
AMU	141 736 000		141 736 000
JAMU	66 107 000		66 107 000
UPA	186 864 000	12 329 000	199 193 000
VŠCHT	304 535 000	87 319 000	391 854 000
ČZU	318 061 000	20 155 000	338 216 000
TUL	230 296 000	8 557 000	238 853 000
VŠE	415 534 000	20 180 000	435 714 000
VŠP	135 978 000	1 194 000	137 172 000
JU	265 715 000	29 755 000	295 470 000
OU	182 005 000	7 225 000	189 230 000
SU	119 538 000	4 845 000	124 383 000
UJEP	185 375 000	1 000 000	186 375 000
ZU	386 675 000	17 666 000	404 341 000
VVŠPV			0
VA			0
VLA			0
PA			0
AV ČR			0
Celkem	8 694 690 000	860 000 000	9 554 690 000

Tabulka 4.2: Neinvestiční dotace členů - kritérium II

III

Nejvyšší rychlost přípojky. Ohodnocení v kritériu má zajistit, aby zvýšení kvality služeb spojené se zvýšením maximálně možné rychlosti přípojky bylo pro člena cenově zajímavé, ale při zachování hospodárnosti. Je použito pouze pro rozlišení služeb poskytovaných na nynější plné rychlosti (které mohou odebírat členové s alespoň jednou přípojkou 155 Mb/s) od ostatních služeb. Existence maximálně rychlé přípojky člena je ohodnocena jedním bodem, neexistence nula body.

Člen	Zkratka	Rychlost [Mb/s]
Univerzita Karlova celkem	UK	155
Univerzita Karlova - Praha	UK	155
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové	UK	34
Fakulta farmacie Univerzity Karlovy v Hradec Králové	UK	34
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni	UK	10
Univerzita Palackého v Olomouci	UP	34
České vysoké učení technické v Praze	ČVUT	155
Technická univerzita Ostrava	VŠB-TUO	34
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze	VŠUP
Akademie výtvarných umění v Praze	AVU
Vysoké učení technické v Brně celkem	VUT	155
Vysoké učení technické v Brně	VUT	155
FT VUT Zlín	VUT	2
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno	VFU	155
Masarykova univerzita v Brně celkem	MU	155
Mendelova zemědělská univerzita v Brně	MZLU	155
Akademie múzických umění v Praze	AMU	10
Janáčkova akademie múzických umění	JAMU	10
Univerzita Pardubice	UPA	34
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze	VŠCHT	155
Česká zemědělská univerzita v Praze	ČZU	4
Technická univerzita v Liberci	TUL	34
Vysoká škola ekonomická v Praze celkem	VŠE	155
Vysoká škola ekonomická v Praze	VŠE	155
Vysoká škola ekonomická FM Jindřichův Hradec	VŠE	0,128
Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové	VŠP	34
Jihočeská univerzita	JU	34
Ostravská univerzita	OU	34
Slezská univerzita	SU	0,128
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem	UJEP	2
Západočeská univerzita	ZU	34
Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově	VVŠPV
Vojenská akademie v Brně	VA	10
Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové	VLA	34
Akademie věd České republiky celkem	AV ČR	155
Akademie věd České republiky - Praha	AV ČR	155
Akademie věd České republiky - České Budějovice	AV ČR	34
Biologické centum AV České Budějovice	AV ČR
Ústav analytické chemie Brno	AV ČR	10
Archeologický ústav Brno	AV ČR	10
Ústav biofyziky Brno	AV ČR	155
Ústav fyziky a materiálu Brno	AV ČR	155
Institut of Scientific Instruments Brno	AV ČR	10
Ústav experimentální botaniky Olomouc	AV ČR	0,128

Tabulka 4.3: Maximální rychlosti přípojek - kritérium III

IV

Objem dat přenesených ze zahraničí. Kritérium zpoplatňuje částečně přenos dat ze zahraničí ke členovi, což je finančně nejnákladnější součást služby členům, na jejíž plné zabezpečení nemá sdružení zatím dostatek finančních prostředků. Jiné přenosy dat (tj. přenosy do zahraničí a oba směry vnitrostátních přenosů) hradí členové sdružení zcela solidárně. Zajištění kapacit pro tyto přenosy není nyní z hlediska nákladů dominantní a i v případě jejich zvýšení je členové nemíní zpoplatňovat - tím podporují růst vzájemné komunikace a spolupráce a prezentaci akademických, výzkumných a vývojových pracovišť ČR v zahraničí. Objem přenášených dat byl použit za určité období roku 1999 (viz níže) vzhledem k tomu, že úplné údaje pro dvanáctiměsíční období nebyly k dispozici.

V tabulce 4.2 je uveden přehled neinvestičních dotací jednotlivých členů v roce 1999. V posledních řádcích tabulky chybí údaje o dotacích vysokých vojenských škol, protože nejsou dostupné. Aby bylo možno určit výši poplatku bez znalosti těchto údajů, bylo navrženo a přijato pravidlo umožňující nahradit chybějící hodnotu jakéhokoliv kritéria hodnotou kritéria I.

Rychlosti přípojek členů jsou uvedeny v tabulce 4.3. Analýza statistik objemů dat přenesených ze zahraničí ukázala, že poměr využití zahraničních linek jednotlivými členy je málo závislý na zkoumaném období a je dobrým parametrem pro určení podílu členů na celkovém provozu. Objemy dat byly měřeny v rámci projektu Statistické vyhodnocení provozu. Pro výpočty jsme použili období od 20. května do 30. června plus od 1. září do 18. listopadu.

Takto získaná data byla použita jako zdroj pro návrhy výpočtu poplatků na rok 2000. V návrzích, postupně uvedených v sadě tabulek, byly jednotlivým kritériím přiřazovány různé váhové faktory, aby zástupci členů mohli posoudit vliv volby váhových faktorů na výsledné hodnoty.

Tabulky ukazují postupný vývoj modelu výpočtu poplatků, jak byl v průběhu roku na základě připomínek odborníků z řad členů upravován. Tabulka 4.8 je pak výstupem modelu výpočtu poplatků, který byl schválen 8. valnou hromadou sdružení CESNET. Váhové faktory, přiřazené jednotlivým kritériím v tomto konečném modelu, jsou uvedeny v tabulce 4.9.

Zároveň je uplatněno omezení, aby výše poplatků jednotlivých členů neměla velké meziroční změny a aby tak způsob výpočtu podílů členů na úhradě nákladů přispíval ke stabilnímu rozvoji sítě. Kromě toho bylo třeba řešit situaci, kdy hodnota kritéria II, III nebo IV není pro některého člena definována. Uvedená čtyři kritéria jsou proto doplněna následujícími dvěma pravidly:

A

Není-li pro člena k dispozici údaj o hodnotě některého kritéria nebo srovnatelný údaj, použije se namísto této hodnoty hodnota kritéria I.

B

Meziroční změna podílu kteréhokoli člena nebude větší než 5 procent.

Postup výpočtu podílů členů po získání vstupních údajů je následující:

1. Uplatní se pravidlo A.
2. V rámci každého kritéria se vyjádří poměr hodnoty pro člena k součtu hodnot pro všechny členy.
3. Podíl ceny služeb pro člena k celkové ceně služeb pro členy je váhovým součtem poměrů vypočtených pro tohoto člena dle jednotlivých kritérií.
4. Uplatní se pravidlo B, tj. pokud je podíl vypočtený v bodě 3 v porovnání s předchozím rokem větší o více než 5 %, použije se jako podíl člena 1,05násobek poměru dle kritéria I a pokud je podíl vypočtený v bodě 3 v porovnání s předchozím rokem menší o více než 5 %, použije se jako podíl člena 0,95násobek poměru dle kritéria I.
5. Pokud se v bodě 4 ještě nějaká hodnota podílu upravovala, postupuje se znovu od bodu 3, avšak s vynětím (tj. bez dalších změn) podílů v bodě 4 již upravených. Jinak výpočet končí.

Schválená finální verze modelu výpočtu poplatků na rok 2000 je díky váhovému faktoru 0,8 přiřazenému kritériu II založena na principu solidarity.

Tarifikace ostatních služeb

S vývojem nových informačních technologií se objevují nové typy speciálních aplikací a služeb, které nejsou využívány všemi účastníky sítě. Jedná se především o služby a aplikace vyžadující zajištění QoS. Příkladem je například služba TEN-155 MBS (poskytování privátních ATM kanálů a cest na krátkou dobu), nabízená a provozovaná na evropské síti TEN-155. Už z podstaty je zřejmé, že je spravedlivé tuto službu zpoplatňovat, neboť její uživatel získává výhodu lepší kvality přenosu dat na úkor ostatních.

Řešitelský tým při analýze možnosti řešení spolupracuje s řešiteli projektu QUANTUM.

Závěr

V roce 1999 byl v projektu Tarifikace připraven a schválen model výpočtu poplatků členů sdružení na rok 2000 a byla zahájena rešerše v oblasti tarifikace služeb, které nejsou poskytovány plošně všem uživatelům sítě TEN-155 CZ.

Hlavním plánem řešitelského kolektivu na rok 2000 je dále upřesňovat na základě poznatků a zkušeností z předchozích let model výpočtu výše poplatků členů. Dále se řešitelé budou věnovat problematice tarifikace služeb, které využívají jen někteří účastníci sítě a to na základě studia dostupných zdrojů a v koordinaci s ostatními sítěmi národního výzkumu.

předchozí

obsah

následující