4.1  Kooperace

Realizace cílů výzkumného záměru je možná jen v rozsáhlé výzkumné a vývojové spolupráci se zahraničními i tuzemskými subjekty. Z hlediska mezinárodní spolupráce jsou rozhodující účast v projektu QUANTUM včetně získání veřejně neobchodovaných akcií koordinátora projektu DANTE Ltd. (schváleno valnou hromadou DANTE 9. prosince 1999) a možnost spolupráce s americkým projektem Internet2 a konsorciem UCAID.

Kromě toho i v oblasti nákupu zařízení a služeb mají realizátoři sítě TEN-155 CZ často požadavky, které pro dodavatele představují specializovanou zakázku mimo rámec obvyklé obchodní nabídky, nebo je požadováno řešení, které dodavatel realizuje poprvé. V takových případech velmi záleží na úrovni spolupráce řešitelů výzkumného záměru s experty dodavatele.

Mezinárodní konsorcium QUANTUM

Sdružení CESNET, z. s. p. o. se stalo členem nového konsorcia QUANTUM, které má stejné členy jako předchozí konsorcium TEN-34 (viz příloha B) a které koncem roku 1998 zahájilo nahrazení sítě TEN-34 sítí TEN-155 propojující sítě národního výzkumu členů konsorcia (NRN) rychlostí 10 až 155 Mb/s.

Získání členství v konsorciu QUANTUM se ukazuje jako významné, neboť další země nejsou do konsorcia přijímány. Pouze mají možnost se připojit na některé přístupové místo sítě, což je méně výhodné z hlediska přístupu k výsledkům činnosti konsorcia a plánům dalšího rozvoje, i z hlediska finančního. Náklady na řešení a provoz sítě za tři roky činí cca 120 mil. ECU a Evropská unie přispěje za 18 měsíců částkou 20 mil. ECU.

Účast sdružení CESNET, z. s. p. o. v projektu QUANTUM dovoluje udržet pro vědecká, výzkumná, vývojová a vzdělávací pracoviště v České republice podmínky pro rovnocennou účast v evropských výzkumných programech a projektech. Sdružení má možnost přenášet nové metody a prostředky do práce členů sdružení a výzkumných pracovišť již v době, kdy v zemích EU vznikají a jsou ověřovány.

Poznatky, metody a prostředky je však poměrně často nutné aplikovat tvůrčím způsobem, neboť infrastruktura, ekonomika i legislativa jsou v ČR stále ještě odlišné. Tuto nevýhodu se řešitelům v některých případech podařilo využít jako příležitost získat specifické poznatky (například využívají ATM sítě řízené sdružením pro experimenty, zatímco v zemích Evropské unie jsou tyto služby ve správě dodavatele služeb a realizace experimentů by byla z organizačních a kompetenčních důvodů obtížná nebo není možná z provozních důvodů dodavatele).

Dohoda o porozumění se sdružením univerzit v USA

Dne 11. října 1999 bylo podepsáno Memorandum o porozumění (MoU, Memorandum of Understanding) mezi University Corporation for Advanced Internet Development (UCAID), což je sdružení amerických výzkumných univerzit realizující nyní projekt Internet2, a sdružením CESNET, z. s. p. o. realizujícím výzkumný záměr "Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace" a spolupracujícím na realizaci projektu QUANTUM. Na jeho základě dochází ke spolupráci obou sdružení na rozvoji technologií a aplikací Internetu další generace.

Pro uživatele sítě TEN-155 CZ se dohoda zatím projevila zejména možností používat výzkumnou síť Abilene propojující členy sdružení UCAID po celých Spojených státech datovými okruhy 2,5 Gb/s. Členy UCAID je přes 160 univerzit USA zabývajících se výzkumem.

Konektivita

Konektivitu řešenou v rámci projektu lze rozdělit na meziměstskou (v České republice), evropskou (zapojení do sítě TEN-155) a transatlantickou (připojení do sítí vBNS, Abilene a dalších sítí v USA a na další kontinenty). Sdružení CESNET zajišťovalo v roce 1999 vnitrostátní meziměstskou konektivitu a transatlantickou konektivitu do USA (druhý okruh), evropská a mezikontinentální konektivita byla zajišťována ve spolupráci s konsorciem QUANTUM. Sdružení pro tyto účely umístilo přístupová místa DANTE a Ebone v Praze ve svém sídle v Zikově 4.

Meziměstská konektivita

Vzájemné propojení míst přítomnosti sítě TEN-155 CZ rychlostí 155 Mb/s a 34 Mb/s je od 1. června 1998 zajištěno smlouvou s Aliatel, a. s. Datový obruh Praha-Brno byl prvním datovým okruhem s rychlostí 155 Mb/s v ČR vyhrazeným plně pro internetový provoz. Meziměstské části pronajatých okruhů jsou realizovány optickými vlákny, užívá se SDH. Místní části (tzv. poslední míle) byly zajištěny radiovými spoji s výjimkou Prahy a Liberce, kde jsou rovněž použita optická vlákna. Dodavatel postupně přechází na optická vlákna i v ostatních lokalitách.

[obrázek]

Obrázek 4.1: Topologie sítě TEN-155 CZ (prosinec 1999)

Pro připojení pracovišť výzkumu a vývoje z míst, kde není přístupové místo TEN-155 CZ, a pro zajištění komutovaného přístupu lze využívat služby sítě CESNET, která má nejhustší síť uzlů v České republice. Tím se síť TEN-155 CZ stala dobře dostupnou pro decentralizovaná nebo terénní vědecká, výzkumná a vývojová pracoviště. Tento výsledek se může stát pro rozvoj vědeckovýzkumné činnosti dosti významný, neboť ve větších městech je řada podmínek pro rozvoj nepříznivá a mezi poslední výhody patřily přístup k informacím a možnosti spolupráce.

Evropská konektivita

Připojení sítě TEN-155 CZ na transevropskou výzkumnou a akademickou síť TEN-155 je zajištěno datovým okruhem z Prahy do Frankfurtu n. M. s rychlostí 155 Mb/s. Smluvním partnerem je DANTE Ltd. Přístupová kapacita do TEN-155 je až do rychlosti 155 Mb/s závislá na požadavcích na evropskou konektivitu a na finančních možnostech sdružení (poplatek DANTE závisí na kontrahované přístupové rychlosti). Přibližně polovinu kapacity lze využít pro přísup do USA. Rychlost přístupu byla do 21. září 1999 34 Mb/s. Z toho bylo 17 Mb/s užíváno pro tranzit do USA (za využití pro přístup do USA se platí příplatek závislý na rychlosti okruhu).

[obrázek]

Obrázek 4.2: Topologie TEN-155 (leden 2000)

Z výsledků výběrových řízení vyplývá, že uvedený tranzit je za obvyklých podmínek nejlevnějším způsobem, jak pro síť národního výzkumu získat transatlantickou konektivitu, pokud ovšem je evropská polovina pásma využita. Důvodem je, že DANTE nakupuje transatlantickou konentivitu ve větším rozsahu pro více zemí (s množstevní slevou) a že není společností založenou za účelem dosažení zisku. Od 21. září 1999 byla přístupová rychlost zvýšena na 45 Mb/s - z toho 24 Mb/s do USA a 21 Mb/s do Evropy. Potvrdilo se očekávání, že při tomto zvýšení rychlosti nebude linka do Evropy přetížena, zatímco okruh do USA byl přetížen stále.

Proto obdobně jako v roce 1998 vypsalo v polovině roku 1999 sdružení výběrové řízení na druhý mezikontinentální přístupový okruh. Lze poznamenat, že v roce 1998 ve výběrovém řízení zvítězila společnost SPT Telecom, a. s. (nyní Český Telecom, a. s.) ve spolupráci s Teleglobe, Inc. Okruh Praha-New York od této společnosti sdružení využívalo do konce ledna 1999, kdy byl v rámci projektu QUANTUM nahrazen levnějším řešením od společnosti DANTE. Služba od SPT Telecom byla kontrahována jako ATM VBR NRT s parametry PCR 18 Mb/s a SCR 9.6 Mb/s. Po ověření charakteru zátěže byla s dodavatelem dojednána změna na PCR=SCR=12 Mb/s. Po instalaci uzlu sítě TEN-155 v Praze měla evropská konektivita SCR 17 Mb/s a transatlantická konektivita také SCR 17 Mb/s.

Z finančních důvodů nebylo v té době možné ponechat pro TEN-155 CZ oba okruhy, i když z hlediska zátěže by to bylo potřebné. Situace se zlepšila až ve druhé polovině roku 1999 v důsledku poklesu cen transatlantické konektivity a v důsledku prodeje Ebone společnosti GTS.

Transevropská výzkumná a akademická síť TEN-155 měla na konci roku 1999 osm přístupových míst propojených datovými okruhy s kapacitou 155 Mb/s v Rakousku, Francii, Německu, Itálii, Nizozemí, Švédsku, Švýcarsku a Velké Británii. K tomuto jádru jsou datovými okruhy s rychlostí 34 nebo 45 Mb/s připojena přístupová místa v Belgii, České republice, Maďarsku, Polsku, Řecku, Slovinsku, Portugalsku, Španělsku a v Izraeli. Na přístupové místo ve Stockholmu je připojena skandinávská síť Nordunet (Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Island). Přístupová místa v Lucembursku, Irsku a na Kypru jsou připojena datovými okruhy 10 Mb/s.

Přístup do komerčních sítí Internetu v Evropě je obvykle řešen peeringem sítí národního výzkumu v jednotlivých zemích. V průběhu roku 1999 byli na přístupová místa připojeni i nečlenové konsorcia (Polsko, Kypr, Izrael), byl zřízen propojovací okruh do Japonska na akademickou síť NACSIS a byla zvýšena rychlost okruhů do USA na 3 × 155 Mb/s. Přesto mnozí členové konsorcia potřebují z/do USA přenášet větší objemy dat a proto používají další datové okruhy od jiných dodavatelů.

V průběhu dvou let by část sítě měla přejít na rychlost 622 Mb/s. Na přípravě a vyhodnocování těchto prací v projektu QUANTUM a v DANTE se podílejí i příslušní řešitelé výzkumného záměru.

Přístupové místo TEN-155 v Praze zřídil DANTE od 15. ledna 1999 a připojil jej do Frankfurtu n. M. datovým okruhem 34 Mb/s firmy MERO a. s. Tento okruh byl povýšen 21. září 1999 na rychlost 155 Mb/s a byl prvním datovým okruhem této rychlosti z Prahy do zahraničí vyhrazeným pro internetový provoz. Zálohování zahraniční konektivity sítě TEN-155 CZ bylo od ledna do října 1999 zajištěno přepínáním na okruh Ebone sloužící síti CESNET.

Transatlantická konektivita

Projekt TEN-34 nezahrnoval transatlantickou konektivitu a řada NRN ji má zajištěnu individuálně (s rychlostí 34 až 155 Mb/s). Pro ostatní NRN včetně TEN-34 CZ zajistil koordinátor projektu TEN-34 (DANTE, Ltd.) společné datové okruhy z Frankfurtu n. M. do New Yorku (34 Mb/s, později 45 Mb/s) a do peeringového centra MCI/Perryman poblíž Washingtonu (45 Mb/s). Tím provoz mezi TEN-34 CZ a sítěmi výzkumu v USA přestal užívat konektivitu nabízenou v USA komerčními poskytovateli, přístup ke komerčním službám zajišťujícím dostupnost dalších zemí a kontinentů ("all global routes") byl však zajištěn.

V projektu QUANTUM je transatlantická konektivita zahrnuta jako volitelná součást služeb nabízených DANTE členům konsorcia QUANTUM, ale s omezením přibližně na polovinu celkové přístupové rychlosti člena. V připravovaném projektu GEANT, který by mohl následovat QUANTUM, se předpokládá dohoda s představiteli příslušných institucí USA na společném financování transatlantického přenosu dat pro výzkumné účely (research traffic), což umožní uvedené omezení zmírnit (omezení se uplatní pravděpodobně jen na tzv. commodity traffic, tj. na komunikaci mezi výzkumným a jiným subjektem).

V polovině roku 1999 sdružení vypsalo výběrové řízení na datový okruh umožňující přímý přístup z Prahy do výzkumných sítí USA rychlostí do 34 Mb/s s předpokládanou počáteční rychlostí 16 Mb/s. Obdrželo čtyři nabídky: od SPT Telecom a. s. ve spolupráci s Teleglobe, Inc, od Aliatel, a. s. ve spolupráci s MCI Worldcom, od Global One Communications, s. r. o. a od Ebone, Inc. Jako nejvhodnější nabídku komise vyhodnotila nabídku Ebone, Inc. V té době Ebone a její nový majitel GTS užívali pro internetový provoz datové okruhy 155 Mb/s po Evropě a do USA a jako jedna z prvních společností provozovali pro tento účel v Evropě i datové okruhy 2,5 Gb/s (viz obrázek topologie Ebone z konce roku 1999).

Určitým problémem se při realizaci ukázalo být zřízení okruhu Praha-Mnichov 155 Mb/s, i když už šlo o druhý okruh s touto rychlostí z Prahy (opět vznikající v důsledku zakázky uplatněné sdružením CESNET) a vnitrostátní část byla opět realizována společností MERO, a. s. Přístup do USA od společnosti Ebone s rychlostí 16 Mb/s mohl být odzkoušen až 10. listopadu 1999 a do provozu jej sdružení převzalo 16. listopadu 1999. Tím mj. přestalo být potřebné zálohování zahraniční konektivity poskytované sítí CESNET.

[obrázek]

Obrázek 4.3: Topologie sítě Ebone

Bezprostředně po otevření tohoto druhého přístupu do USA bylo patrno, že ani rychlost 16 + 24 Mb/s (Ebone + DANTE) není pro TEN-155 CZ postačující, i když k přetížení zpravidla dochází jen v pracovní době. Po schválení rozpočtu na rok 2000 valnou hromadou sdružení obdržel Ebone 16. prosince 1999 požadavek na povýšení konektivity z 16 na 34 Mb/s s termínem zahájení 5. ledna 2000. Jako částečnou kompenzaci za předchozí opoždění provedl Ebone povýšení během necelých 24 hodin (změny propojení a hardware nebyly potřebné) a tak se rychlost přístupu do USA zvýšila ještě v roce 1999 na hodnotu 58 Mb/s (34 Mb/s Ebone + 24 Mb/s DANTE). Relevantní vyhodnocení zatíženosti lze provést až za leden a únor 2000.

[obrázek]

Obrázek 4.4: Topologie sítě GTS

Na obrázku topologie sítě GTS je uvedeno propojení evropských měst optickými vlákny umožňujícími přenosy rychlostí 2,5 Gb/s a vyšší. Většina je realizována podél železničnách tratí. Příslušné propojení měla GTS (ve spolupráci s elektrorozvodnou společností) v závěru roku 1999 realizováno i do Prahy, zbývá zajistit propojení v rámci metropole. Tento vývoj je potřebné sledovat z hlediska technologických výsledků a možností i z hlediska vlivu na ceny zahraniční konektivity.

Přístup do gigabitové sítě projektu Internet2

V rámci spolupráce s UCAID získali účastníci sítě TEN-155 CZ přístup do sítě Abilene, která užívá datové okruhy 2,5 Gb/s a počítá se zvýšením na 9,6 Gb/s, případně dále dle technologických možností. Stejně důležité je, že řešitelé výzkumného záměru získali přístup k řadě zkušeností a experimentů týkajících se využívání gigabitových technologií. Zároveň je velmi zajímavé, jakým způsobem je sdružení UCAID organizováno, jak je řešena účast komerčních subjektů na podpoře výzkumu a jak je řešeno propojení se státem dotovanými sítěmi.

[obrázek]

Obrázek 4.5: Topologie páteřní sítě Abilene (prosinec 1999)

Z hlediska dříve založených sdružení vysokých škol (jako je například i CESNET, z. s. p. o.) určených k budování a provozování výzkumných sítí v příslušné zemi, je přínosem UCAID zejména rozsah účasti předních firem na rozvoji sítě, který umožnil zahájit avantgardní projekt velkého rozsahu. Tím je projekt Internet2 atraktivní i pro zahraniční účastníky, kteří pak přispějí k jeho kvalitě i k uplatnění jeho výsledků.

Další činnost

V roce 2000 se v rámci projektu Kooperace řešitelé zaměří na

předchozí
obsah		 následující
další weby:fond rozvojemetacentrumCzechLightpřenosyvideoservereduroameduID.cz