Průběžná zpráva o řešení projektu "Realizace sítě TEN-34 CZ" v roce 1996

Titulní list

 
Průběžná zpráva o řešení projektu za rok 1996
Název programu: TEN-34 CZ
Název projektu: Realizace sítě "TEN-34 CZ"
Identifikační kód projektu: ID96001
Nositel projektu: CESNET z.s.p.o
Zástupce nositele projektu: Ing. Josef Kubíček, předseda představenstva
RNDr. Milan Mareš, DrSc., místopředseda představenstva
Hlavní řešitel projektu: Ing. Jan Gruntorád, CSc.
Konatktní adresa: CESNET z.s.p.o, Zikova 4, Praha 6
tel. 02/2435 2975, fax 02-2431 6601
e-mail: Jan.Gruntorád@cesnet.cz

Úvod

Projekt Realizace sítě "TEN-34 CZ" (dále jen Projekt TEN-34 CZ) je komplexním projektem stejnojmenného programu MŠMT ČR. Cílem projektu je vybudování vysokorychlostní meziměstské infrastruktury akademických a nekomerčních institucí a její napojení na celoevropskou páteř TEN-34. Tato infrastruktura přinese nejen kvantitativní, ale především kvalitativní změnu poskytovaných služeb a možností.

Evropský projekt TEN-34

Základ projektu TEN-34 (Trans-Europan Network Interconnect at 34 Mbit/s) byl položen již v roce 1994, kdy skupina zvaná EuroCAIRN pod koordinací neziskové společnosti DANTE (Delivering of Advanced Network To Europe) předložila Evropské unii návrh na vypsání projektu, jehož cílem bylo realizovat celoevropskou síť propojující národní vědecké a univerzitní sítě rychlostí 34 Mbit/s. Hlavním motivem výše uvedené aktivity bylo přiblížit evropské akademické počítačové sítě především USA, kde byla páteřní síť o přenosové kapacitě T3 v provozu již od roku 1992. V průběhu roku 1995 bylo založeno konsorcium, jehož členy se staly národní akademické síťové organizace z 18 evropských zemí (včetně České republiky). Hlavním cílem konsorcia bylo připravit návrh projektu, který by splňoval přísné požadavky podmiňující finanční podporu projektu z prostředků EU.

Při přípravě podrobného plánu sítě TEN-34 se ukázalo, že předložit návrh řešení, který bude vyhovovat všem zúčastněným zemím a EU nebude snadná záležitost. Nejdiskutovanější otázkou bylo, zda bude použit jako základní protokol IP (Internet Protocol) nebo zda použít jako nosný protokol ATM (Asynchronous Transfer Mode) a IP přenášet nad ATM. Nakonec bylo přijato kompromisní řešení. Síť TEN-34 se bude skládat ze dvou vzájemně propojených subsítí. Topologie sítě TEN-34 je znázorněna v příloze.

Subsíť ATM bude propojovat následující národní vědeckovýzkumné sítě:

Vzájemné propojení národních sítí bude vedeno buď při využití ATM nebo pevných pronajatých okruhů. Obě služby budou poskytovány národními telekomunikačními operátory (PNO - Public Network Operator).

K zajištění služby IP budou použity směrovače (routery) řady CISCO 7500, propojené pomocí přepínačů (switch) ATM provozovaných telekomunikačními operátory, nebo pomocí pevných pronajatých okruhů s příslušnými rozhraními. Routery budou mít schopnost řídit tok dat v sítích ATM, tak aby byl zajištěn soulad s dohodnutými přenosovými parametry ATM.

Řízená subsíť IP bude provozována nadnárodním telekomunikačním operátorem UNICORCE. Řízená subsíť IP bude propojovat následující národní sítě:

Vzájemné propojení subsítí ATM a IP bude realizováno na třech místech v Evropě: v Londýně, Frankfurtu, Ženevě. Zprovoznění celoevropské sítě je oproti původním plánům více než rok opožděno. Hlavním důvodem zpoždění byla velmi komplikovaná jednání s národními telekomunikačními operátory o technických a finančních podmínkách, za kterých bude konektivita, nezbytná pro provozování sítě TEN-34 poskytnuta. Evropská unie stanovila dosti přísný požadavek, aby cena datového okruhu o kapacitě 34 Mbit/s v případě projektu TEN-34 nepřesáhla 4 až 5 násobek tarifu používaného při zpoplatňování datových okruhů 2 Mbit/s. Ve většině případů byla jednání s národními telekomunikačními operátory úspěšně dokončena a zprovoznění sítě TEN-34 je nyní plánováno na začátek druhého čtvrtletí 1997.

Evropská unie se po velmi složitých jednáních postavila k návrhu projektu velmi vstřícně a vyhradila na podporu projektu TEN-34 částku 30 MECU. EU refunduje až 40% nákladů souvisejících s realizací a provozováním sítě TEN-34, ale v současnosti pouze pro akademické sítě z členských zemí EU.

V současnosti je ve stadiu příprav "multicountry program" pro PHARE, v rámci kterého bude možné z prostředků PHARE refundovat část nákladů souvisejících s provozováním sítě TEN-34 i pro některé země střední a východní Evropy.

Česká republika a TEN-34

Česká republika se zapojila již do přípravných prací projektu TEN-34. V roce 1994 jsme poskytli údaje v rámci EuroCAIRN. Hlavní řešitel projektu TEN-34 se pravidelně zúčastňuje schůzek řídící skupiny projektu TEN-34. Na schůzce konané 2.října 1996 informoval členy řídící skupiny o záměru MŠMT ČR podepsat smlouvu na podporu řešení projektu TEN-34. Členové řídící skupiny tuto zprávu přivítali a sdělili, že k přistoupení nového člena ke kontraktu s Evropskou unií je třeba splnit následující podmínky:

  1. musí být v provozu služba na metropolitní nebo národní úrovni pracující na přenosové rychlosti 34 Mbit/s nebo vyšší
  2. musí být k dispozici nezbytné finanční prostředky z národních zdrojů
  3. musí být předložen závazek příslušného národního telekomunikačního operátora poskytnout nezbytnou mezinárodní linku v definovaném termínu a za přijatelnou cenu ("přijatelná cena" je volně definovaná jako cena, která nezvýší nároky již existujících účastníků TEN-34).

Výše uvedené podmínky museli splnit všichni účastníci projektu, kteří byli zahrnuti do kontraktu s Evropskou unií. Po podepsání smlouvy na řešení projektu dne 3.října 1996 mezi MŠMT ČR a CESNET, z.s.p.o. splňujeme první dvě podmínky. Třetí podmínku se i přes více než rok trvající jednání s SPT Telecom o zahraniční konektivitě s požadovanou kapacitou alespň 10 Mbit/s, nepodařilo splnit. Představenstvo CESNET, z.s.p.o. i hlavní řešitel v posledních několika měsících jednali s vedením SPT Telecom o významu projektu TEN-34 CZ pro síťování v České republice i pro politický kontext celé záležitosti. SPT Telecom, ale i písemě oznámil, že se hodlá věnovat zkvalitnění služeb poskytovaných současnému portfoliu tj. datové okruhy o kapacitě 64 Kbit/s až 2 Mbit/s. Mezinárodní službu ATM, nebo mezinárodní pevné datové okruhy o rychlosti vyšší než 2 Mbit/s v blízké budoucnosti nepřipravuje. Za této situace bude síť TEN-34 CZ do období, než se podaří zajistit požadovaná mezinárodní kapacita v rámci evropského projektu TEN-34 připojena na evropské vědeckovýzkumné sítě dvěma datovými okruhy o kapacitě 2 Mbit/s.

V posledním období projevily, kromě Maďarska (které splnilo tři výše uvedené podmínky a bylo zahrnuto do kontraktu s Evropskou unií) zájem také další země ze střední a východní Evropy. Jedná se o Polsko, Slovinsko a Chorvatsko. Záležitost přistoupení zemí střední a východní Evropy byla také projednávána na schůzce PHARE/CEENET (Central and East Europe NETwork) 28.října 1996 v Bledu. Na této schůzce bylo dohodnuto, že východoevropské země budou přistupovat do projektu po skupinách a pouze v tom případě, pokud splní požadované podmínky. Byl také stanoven termín pro přistoupení první skupiny zemí. První skupina se bude moci začlenit do sítě TEN-34 pokud splní uvedené podmínky do 31. března 1997.

Časový průběh řešení

Přes včasné vyhlášení programu TEN-34 CZ byl projekt schválen a podepsán ministrem školství, mládeže a tělovýchovy až 3. října 1996. Tím došlo k řešiteli nezaviněnému posunu termínů realizace oproti původnímu projektu a především k posunu termínu realizace základní meziměstské páteře až do prvních měsíců roku 1997. Práce v roce 1996 se proto soustředila především na výběr dodavatelů národních i mezinárodních okruhů, zařízení ATM do jednotlivých lokalit a dalšího technického vybavení, nezbytného pro realizaci projektu. Kolektiv řešitelů dále pracoval na harmonogramu postupného připojování oprávněných uživatelů (především vysokých škol) v jednotlivých lokalitách. Byli kontaktováni řešitelé jednotlivých aplikačních projektů programu TEN-34 CZ a byly mapovány požadavky těchto projektů na služby páteře TEN-34 CZ, pokud je tito řešitelé v této fázi řešení mohli specifikovat.

Páteř TEN-34 CZ je budována na nativní technologii ATM. Jednotlivé lokality budou vybaveny přepínači a  směrovači ATM, propojení lokalit je provedeno přímo přes jednotlivé přepínače. Datové okruhy jsou realizovány Českými radiokomunikacemi radioreléovými pojítky se zaručeným rozmezím chybovosti.

Výběrové řízení na vnitrostátní okruhy

V rámci projektu TEN-34 CZ a jeho přípravy proběhlo dvojí výběrové řízení vnitrostátních okruhů: v březnu 1996 a v září/říjnu 1996.

Cílem prvního (předběžného) výběrového řízení bylo zjistit, zda v České republice existuje poskytovatel telekomunikačních služeb, který by mohl v roce 1996 pro projekt TEN-34 CZ nabídnout vnitrostátní datové okruhy požadované kvality s přenosovou rychlostí alespoň 34 Mbit/s, pokud možno i za přijatelné ceny.

Výzva k zaslání nabídky byla rozeslána sedmi firmám. Odpověděly celkem čtyři firmy, z nichž jen 3 dodaly technické nabídky: Coprosys, České radiokomunikace a SPT Telecom.

Firma COPROSYS přišla s návrhem vybudovat mikrovlnnou páteřní síť nejprve s kapacitou 4 * 2 Mbit/s, v další fázi přímo 155 Mbit/s. To by vyžadovalo obrovské investice ze strany CESNETu a založení nového společného právního subjektu CESNETem a COPROSYSem. Toto řešení, ač technicky zajímavé, nepovažoval řešitel za reálné.

České radiokomunikace projevily velký zájem o spolupráci: nabídly vybudovat páteřní síť o požadované kapacitě 34 Mbit/s za poměrně nízké ceny a s dobrými dodacími lhůtami; navíc potvrdily, že jsou ochotny provozovat zařízení CESNETu ve svých objektech. Z nabídky jasně nevyplývalo, zda by chybovost těchto mikrovlnných okruhů byla vyhovující i pro technologii ATM.

Nabídka SPT Telecomu obsahovala standardní ceny bez ohledu na zvláštní statut projektu TEN-34 CZ; v nabídce byly uvedeny jen okruhy s max. přenosovou rychlostí 2 Mbit/s, které však využívaly světlovodů s velice nízkou chybovostí.

Autoři návrhu projektu TEN-34 CZ v té době doporučili uzavřít smlouvu na dodávku vnitrostátních okruhů 34 Mbit/s od Českých radiokomunikací. MŠMT ČR na to odpovědělo tak, že doporučilo zajistit okruhy 34 Mbit/s využívající světlovodů.

Druhé výběrové řízení vnitrostátních okruhů proběhlo říjnu 1996. Výzva k účasti byla zaslána celkem šesti zájemcům, přišla jediná společná nabídka od Českých radiokomunikací. Po několika technických jednáních se podařilo odstranit poslední nejasnost: Chybovost nabídnutých vnitrostátních radioreléových okruhů bude vyhovovat přísným kriteriím pro kvalitu mezinárodních okruhů, takže na nich bude možné provozovat i technologii ATM. Dodavatel byl ochoten předat CESNETu výsledky měření radioreléových tras, o které by CESNET měl zájem.

V předložené nabídce nebyly nalezeny ani žádné formální nedostatky a výběrová komise vybrala tuto nabídku jako vítěznou. Po souhlasu MŠMT ČR byla s firmou České radiokomunikace uzavřena smlouva o dodávce vnitrostátních okruhů: okruh Praha - Brno ke dni 31.11.1996, zbývající okruhy postupně do 31.3.1997. Vzhledem ke zpoždění vzniklému při výběrovém řízení směrovačů a přepínačů ATM se obě strany domluvily na dodatku ke smlouvě, podle něhož bude okruh Praha - Brno uveden do chodu a zpoplatňován až k datu 16.12.1996

Výběrové řízení na mezinárodní okruhy

V rámci projektu TEN-34 CZ proběhlo dvojí výběrové řízení mezinárodních okruhů: v březnu a v září - prosinci 1996.

Cílem prvního (předběžného) výběrového řízení bylo zjistit, zda existuje poskytovatel telekomunikačních služeb, který by mohl v roce 1996 pro projekt TEN-34 CZ nabídnout mezinárodní datové okruhy požadované kvality s přenosovou rychlostí 2, 4, 8, 16 nebo 34 Mbit/s za přijatelné ceny.

Výzva k zaslání nabídky byla rozeslána deseti firmám. Odpověděly celkem čtyři firmy, z nichž jen 3 dodaly technické nabídky: COPROSYS, České radiokomunikace a SPT Telecom.

SPT Telecom, a. s., nabídl zřízení datových okruhů s rychlostí 2 Mbit/s za ceny podle standardního ceníku (bez jakýchkoli akademických slev). Okruhy s vyššími přenosovými rychlostmi ani nasazení služby ATM nenabídl.

České radiokomunikace, a. s., v roce 1996 nabídly pouze vnitrostátní okruhy. Od dubna 1997 budou mít k disposici mezinárodní okruh do Německa o kapacitě 140 Mbit/s, kterého by mohl CESNET využít.

Nabídka firmy COPROSYS uváděla jen vnitrostátní okruhy.

V roce 1996 a začátkem roku 1997 tedy přicházela v úvahu jediná alternativa: využít mezinárodních datových okruhů firmy SPT Telecom, a to o kapacitě 2 * 2 Mbit/s. Řešitelé projektu TEN-34 CZ předpokládali, že tyto okruhy by mohly vést do Rakouska nebo do Německa (tyto země leží dle ceníku SPT Telecom v I. mezinárodním pásmu a české části takových okruhů jsou tedy nejlevnější). Z topologie sítě TEN-34 plyne, že konektivita v Německu bude lepší než v Rakousku. Řešitelé projektu TEN-34 CZ proto zvolili připojení na síť TEN-34 v Německu.

Druhé výběrové řízení mezinárodních okruhů proběhlo v září a říjnu 1996. Výzva k účasti byla zaslána celkem šesti firmám. Nepřišla žádná nová nabídka: SPT Telecom nezměnil svoji nabídku z března t. r. Bylo tedy zřejmé, že česká polovina zahraničních okruhů musí být pronajata od SPT Telecom. Výběrové řízení na celoevropskou síť, k níž se TEN-34 CZ připojí, proběhlo v listopadu a prosinci 1996. Vzhledem k tomu, že mezinárodní datové okruhy sítě TEN-34 ještě nejsou v provozu, rozeslali řešitelé projektu TEN-34 CZ výzvu k účasti ve výběrovém řízení představitelům sítí EBONE a EuropaNET, jejichž služeb CESNET několik let úspěšně využívá. Síť EBONE nabídla připojení v Mnichově nebo ve Stockholmu, a to pomocí okruhů s kapacitou 2 nebo 2 * 2 Mbit/s na minimální dobu 4 měsíce. Síť EuropaNET nabídla připojení v Duesseldorfu rychlostí 2 Mbit/s na minimální dobu 6 měsíců. Vzhledem k tomu, že nabídka EuropaNETu byla podstatně dražší a méně pružná než nabídka EBONE, rozhodli řešitelé projektu TEN-34 CZ, že oba mezinárodní okruhy o kapacitě 2 * 2 Mbit/s budou ukončeny v síti EBONE. Smlouva bude uzavřena na 4 měsíce (únor - květen) s možností prodloužení. Kvůli zálohování povede jeden okruh do Mnichova, druhý do Stockholmu. Švédsko sice leží ve II. mezinárodním pásmu a česká polovina okruhu Praha - Stockholm je dražší, ale zahraniční část okruhu je levnější, globální konektivita ze Stockholmu je lepší a poplatky sítě EBONE za připojení na Stockholm jsou nižší, takže celkově jsou náklady na připojení do Stokholmu o trochu nižší než do Mnichova.

V předložené nabídce firmy EBONE nebyly nalezeny žádné formální nedostatky a výběrová komise vybrala tuto nabídku jako vítěznou.

Podle původního plánu měly být mezinárodní okruhy v provozu od prosince 1996 do dubna 1997, tj. po dobu 5 měsíců. Nyní je uzavřena smlouva na 4 měsíce (únor - květen 1997) s možností prodloužení. Řešitelé projektu TEN-34 CZ posunuli počáteční termín proto, aby byly drahé mezinárodní okruhy dostatečně využity - t.j. na dobu, kdy budou v provozu všechny vnitrostátní okruhy TEN-34 CZ.

Řešitelé TEN-34 CZ původně odhadli náklady na mezinárodní okruhy na 5 měsíců. Teprve v průběhu řešení se však ukázalo, že síť TEN-34 nebude nabízet globální konektivitu (přístup do mimoevropských sítí). Smlouva, kterou uzavřeli řešitelé se sítí EBONE na 4 měsíce, umožňuje za srovnatelné náklady přístup do sítí celého světa.

Výběrové řízení na dodávku zařízení

Výběrové řízení na dodávku zařízení bylo vypsáno v říjnu 1996 jako obchodní veřejná soutěž. Zadávací dokumentaci si vyzvedlo 19 zájemců. Nabídky předložilo 5 uchazečů, z toho pouze 3 uchazeči předložili k testování požadované vzorky zařízení. Nabídky předložili:

  1. CORE COMPUTER, s.r.o.
  2. IBM ČR. s.r.o.
  3. DAXTA COMMUNICATION,. a.s.
  4. SOFTLINK, s.r.o.
  5. INTERCOM SYSTEMS, s.r.o.

Vzorky předložili uchazeči č. 1, 3 a 5.

Komise pro posouzení a hodnocení nabídek doporučila všechny nabídky vyřadit, neboť nesplňovaly požadavky stanovené ve vyhlášení soutěže. I když chyby některých nabídek byly jen formálního charakteru, nebylo za této situace možno soutěž úspěšně dokončit. Nemohlo proběhnout ani připravené testování vzorků. Zadavatel doporučení akceptoval, všechny nabídky vyřadil a soutěž zrušil.

Po zrušení obchodní veřejné soutěže zadavatel využil možnost provést výběrové řízení formou výzvy třem zájemcům Jako zájemce vyzval ty uchazeče ze zrušené soutěže, kteří předložili vzorky k testování. Přitom vzal v úvahu, že vzorky zařízení od vybraného uchazeče se použijí ke zprovoznění okruhu Praha - Brno (tuto podmínku obsahovalo i vyhlášení veřejné obchodní soutěže). Otevírání obálek proběhlo 13. prosince 1996, ve dnech 14. - 16. prosince proběhlo otestování vzorků z hlediska jejich funkčnosti a kompatibility, 17. prosince se sešla hodnotící komise a stanovila pořadí firem takto:

  1. INTERCOM SYSTEMS, s.r.o.
  2. DAXTA COMMUNICATION,. a.s.
  3. CORE COMPUTER, s.r.o.

Firma INTERCOM SYSTEMS osadí síť TEN-34 CZ přepínači CISCO LS 101 a směrovači CISCO 7500 s rozhraními E3, OC-3, Fast Ethernet.. Hraniční směrovač na mezinárodním spoji bude vybaven dvěma Route Switch Processory.

Rozhodnutí o výběru dodavatele a uzavření smlouvy projenalo představenstvo CESNETu 18. prosince. Vzorky vybraného zařízení byly ihned použity k osazení linky Praha-Brno, jež byla uvedena do zkušebního provozu 23. prosince.

Výběr Českých radiokomunikací jako dodavatele národních okruhů vedl k modifikaci technické specifikace oproti původnímu projektu. Na trase přibyla tři nová rozbočení:

  1. Mezivraty, spojující Prahu, České Budějovice a Brno.
  2. Barvičova (Brno), kde dochází k rozbočení na brněnský přípojný uzel a na linku směr Olomouc a Ostrava.
  3. Holý kopec, rozbočení mezi Olomoucem a Ostravou.

Tato topologie vyžaduje instalaci tří dalších přepínačů ATM (po jednom do každé uvedené lokality). Tyto dodatečné přepínače se podařilo pořídit v rámci původního finančního plánu. Všechny tři přepínače jsou vybaveny rozhraními ATM E3.

Výběrové řízení na dodávku podpůrných zařízení

Výběrové řízení na dodávku pracovní stanice pro řízení provozu sítě, síťového analyzátoru a UPS bylo provedeno formou obeslání vybraného okruhu dodavatelů.

  1. Pracovní stanice pro NMS:
    • specifikace parametrů: Sun Sparc Ultra, 170 MHz, 128 MB RAM, 4 GB HD, adaptéry Ethernet/Fast Ethernet, ATM/OC-3 MM
    • obeslané firmy: INCAD s.r.o, DELTAX Systems, H&J Computers a.s.
    • vybrána byla firma INCAD s.r.o. s nejnižší nabídkovou cenou
    • jako software byl zvolen HP Desktop OpenView
  2. Síťový analyzátor ATM:
    • specifikace požadovaných parametrů: modulární řešení, analýza protokolů UNI 3.0/UNI 3.1, Q.2931, Q.SAAL, SPANS, IISP, PNNI, simulace signalingu ATM, generování dat a chybných buněk, analýza LANE, testování QoS
    • obeslané firmy: Schoeller Networking, VÚMS DataCom s.r.o, Hewlett Packard s.r.o,Wandel & Golterman
    • vybrán byl analyzátor firmy Hewlett Packard s.r.o s nejlepším poměrem cena/požadované schopnosti
  3. Záložní zdroje UPS
    • Pro zajištění nepřetržitého provozu zařízení TEN-34 CZ při kratších výpadcích rozvodné sítě a pro včasné uzavření operačního systému nejdůležitějších pracovních stanic při delších výpadcích napájení zakoupili řešitelé projektu TEN-34 CZ celkem 8 zdrojů UPS firmy BEST POWER. Napájecí zdroje této firmy jsou v síti CESNET v trvalém provozu od roku 1993 a jsou s nimi velmi dobré zkušenosti.

Pilotní aplikační projekty

Z připravených pilotních aplikačních projektů jsou zde uvedeny ty, u kterých jsou již známy jejich předpokládané nároky na přenosovou kapacitu sítě - přenášené objemy dat a potřebnou šířku pásma.

ID96034

Distribuované zpracování dat a interaktivní spolupráce se širokou mezinárodní účastí

Řešitel: Miloš Lokajíček, AV ČR

Pro výzkum ve fyzice elementárních čístic se využívají nákladná experimentální zařízení instalovaná v evropském výzkumném středisku CERN v Ženevě. Další významné experimentální zařízení je ve středisku DESY v Hamburku.

Výzkum interakcí elementárních částic většinou vyžaduje statistické zpracování miliónů případů interakcí, ke kterým dochází ve složitých detektorech. Na velkých současných experimentech jako ATLAS na urychlovači LHC v CERN pracuje asi 1500 fyziků ze 150 institucí na světě. Uvedené důvody vysvětlují potřebu distribuovaného zpracování dat v široké mezinárodní spolupráci.

Zpracování dat

Budoucí experimenty na LHC budou produkovat a zpracovávat asi 100 krát více dat než současné experimenty na urychlovači LEP - množství dat bude dosahovat úrovně 1 PB za experiment a rok. To vyžaduje jak zásadní změny ve sběru, skladování a přístupu k datům, tak ve využívání počítačového spojení mezi spolupracujícími ústavy a uživateli. Spolupráce na nové organizaci a přístupu k datům v oblasti OODB (Object Oriented Data Base) a využívání světových souborových systémů AFS (dříve Andrew File Systém) či DFS (Distributed File System) jsou součástí projektu.

Interaktivní spolupráce

Při zpracování dat je nutno využívat vizualizaci jednotlivých případů interakcí částic ve složitých detektorech. Jsou vyvíjeny prostředky jak klasické, tak na bázi WWW, JAVA či VRML (Virtual Reality Markup Language).

Základní informační prostředek v rozsáhlých spolupracích je WWW, který byl původně vyvinut právě v CERN. Dalším důležitým prostředkem jsou telekonference, využívané jak k vysílání důležitých zasedání, tak ke komunikaci mezi fyziky. Rozvoj vizualizačních aplikací i telekonferenčního vybavení je součástí projektu.

Nároky na mezinárodní spojení při testování aplikací:

Běžné pracovní nároky pro existující používané aplikace:

ID96009

Multimediální konference

Řešitel: Miloš Wimmer, ZČU Plzeň

Projekt předpokládá v první etapě připojení tří referenčních pracovišť (ZČU Plzeň, TU Liberec, CESNET) na páteřní síť TEN-34 CZ. V testovacím režimu projekt během průběhu videokonferencí potřebuje dočasné přidělení pásma 10 Mbps (vždy alespoň na 1 hodinu).

ID96008

Distribuované výpočty v mechanice tekutin

Řešitel: Přemysl Matějovic, ZČU Plzeň

Projekt bude využívat prostředky všech připojených SC VŠ v Plzni, Praze a v Brně, v další etapě i v Ostravě. Projekt vyžaduje úplnou funkčnost distribuovaného výpočetního prostředí, které bude realizováno v projektu Metacentrum. Pro některé obvzláště intenzivní testy bude zapotřebí vymezit krátkodobě (12-24 hodin) pásmo 10 Mbps na trase Plzeň, Praha, Brno.

ID96020

Metody grafické interakce v distribuovaném prostředí

Řešitel: Bohuslav Hudec, ČVUT Praha

Projekt ID96020 se řeší v grafické laboratoři katedry počítačů FEL ČVUT v budově na Karlově nám., kde je terminál páteřní sítě ATM. Technické zabezpečení projektu spočívá v připojení pracovních stanic a serveru v grafické laboratoři na 100 Mb/s Ethernetovou síť katedry počítačů, které bylo realizováno v r. 1996. Dále je naplánováno posílení výkonu grafické stanice Indigo 2. Celkové investiční náklady činí 500 000 Kč a jsou zahrnuty do finančních nákladů projektu ID96020.

Personální zajištění prací

40 pracovníků podílejících se na realizaci projektu je placeno z prostředků přidělených MŠMT a 32 z prostředků kooperujících vysokých škol. Řešitelé z jednotlivých lokalit se v průběhu roku 1996 při přípravě a zahájení řešení sešli na 12 pracovních poradách. V každé lokalitě působí vždy jeden místní řešitel s jedním nebo několika technickými spolupracovníky, zodpovědný za realizaci, dovybavení a napojení metropolitní sítě na síť TEN-34 CZ, za poskytnutí potřebné konektivity pracovištím pilotních aplikací a za podporu a koordinaci řešitelů pilotních aplikací v dané lokalitě.

Seminář řešitelů projektu

Ve dnech 10. a 11. prosince1996 byl uspořádán výjezdní seminář řešitelů projektu, na nějž byli pozváni i řešitelé pilotních aplikačních projektů podprogramu B. Program semináře byl následující:

  1. Přednášky
    • J. Gruntorád: Internet II v USA a TEN-34 v Evropě,
    • L. Lhotka a P. Šmrha: Poznatky z návštěvy Iowa State University a Iowa Communications Network,
    • Z. Linhart: Integrované sítě pro hlas, data a video.
  2. Prezentace projektů podprogramu B jejich řešiteli, včetně specifikace nároků na infrastrukturu TEN-34 CZ.
  3. Příprava průběžné zprávy o řešení projektu.

Služební cesty

Hlavní řešitel projektu TEN-34 CZ se zúčastňuje pravidelných koordinačních schůzek řídící skupiny celoevropského projektu TEN-34 v Amsterodamu.

Spoluřešitelé L. Lhotka a P. Šmrha navštívili v termínu 29 .listopadu - 8 prosince 1996 Iowa State University a Iowa Communications Network (USA). Program cesty byl zaměřen především na vysokorychlostní počítačové sítě a distribuované výpočetní prostředí. V obou navštívených institucích byly formou přednášky prezentovány projekty TEN-34 a TEN-34 CZ. O průběhu a výsledcích cesty byla vypracována zpráva.

Prezentace projektu na serveru WWW

Dílčí výsledky řešení jsou prezentovány na URL http://www.ten34.cesnet.cz. Do doby probíhajících veřejných soutěží byly k dispozici pouze informace neveřejné, dostupné jen omezenému okruhu pracovníků. Po oponentuře první fáze projektu budou informace doplněny o tuto průběžnou zprávu, která již bude veřejná.

Schémata topologií TEN-34 CZ a MAN v jednotlivých lokalitách

[topologie sítě]

Plná konfigurace sítě pro zkušební provoz s vyznačením návaznosti na některá stávající zařízení v lokalitách a s vyznačením tří přepínačů doplněných do konfigurace po výběru dodavatele datových okruhů.

Praha

[topologie - Praha]

V Praze bude pro připojení pilotních projektů využita rutinně provozovaná akademická optická síť PASNET.

Brno

[topologie - Brno]

Brněnská akademická počítačová síť (BAPS) je již třetím rokem budována převážně na optických rozvodech, které spojují většinu lokalit brněnských vysokých škol a dalších institucí (např. ústavy AV ČR). V současné době má BAPS okolo 30km optických kabelů s osmi až dvanácti vlákny (gradient i monomod). Optická páteř používá přenosový protokol Ethernet, v roce 1996 začalo paralelní budování ATM sítě, spojující nejvýznamnější lokality. Základní topologie sítě ATM je uvedena na obrázku. Z hlediska projektu TEN-34 CZ jsou nejdůležitější lokality Botanická (ÚVT MU a Fakulta informatiky MU, přípojný uzel TEN-34 CZ i CESNETu), Kounicova (CVIS VUT) a Technická (areál fakult VUT). Všechny tyto lokality jsou vybaveny přepínači Bay Networks AH 5000 a představují základní ATM páteř metropolitní sítě. Ostatní lokality jsou vybaveny přepínači Centilion 100 téhož výrobce. Lokality na Kotlářské (Přírodovědecká fakulta MU), Údolní (Fakulta elektrotechniky a informatiky VUT) a Purkyňově (Fakulta elektrotechnická a informatiky, po adaptaci druhé části budovy zde bude i Fakulta chemická VUT) patří mezi další důležité uzly metropolitní ATM páteře. V roce 1997 bude optická páteř dostupná ze všech lokalit všech vysokých škol v Brně (s výjimkou Fakultní nemocnice v Bohunicích). Všechny lokality na optické páteři budou propojeny nejméně 10Mb/s Ethernetem. Současně se předpokládá postupné zapojování dalších lokalit do ATM páteře (např. Mendelova zemědělská univerzita).

Napojení na meziměstskou páteř TEN-34 CZ je plánováno v uzlu Botanická (ÚVT MU) formou přímého připojení přepínače AH 5000 na přepínač TEN-34 CZ. Tento uzel je rovněž přípojným místem akademické sítě CESNET.

V Brně jsou schváleny k realizaci dva aplikační projekty programu TEN-34 CZ. Cílem projektu MetaCentrum - prostředí pro podporu distribuovaných výpočtů (Matyska, MU Brno) je propojit výkonné počítače, instalované na vysokých školách České republiky do virtuálního heterogenního počítače. Brněnská část projektu předpokládá připojení počítačů POWER Challenge na ÚVT MU a CVIS VUT na páteř TEN-34 CZ. Současně se předpokládá připojení pracovišť koncových uživatelů, vybavených výkonnými počítači s vysokorychlostními síťovými adaptéry (ATM). Konkrétně se jedná o pracoviště Přírodovědecké fakulty MU a dále areály Technická a Meopta VUT. Metropolitní ATM páteř je ve značné míře budována v souladu s potřebami tohoto aplikačního projektu.

Cílem projektu Vzdálená práce na superpočítačích a vizualizace (Jursa, BFÚ AV ČR) je řešit konkrétní problémy náročných výpočtů ve výpočetní chemii ve spojení s vizualizací výsledků. V rámci řešení tohoto projektu byl na BFÚ zakoupen ATM přepínač Centilion 100 a v konečném výhledu se předpokládá připojení prostřednictvím lokality Technická.

České Budějovice

[topologie - České Budějovice]

Českobudějovická metropolitní síť BUDNET byla vybudována z větší části v r. 1994 společnou investicí JU (prostředky FR VŠ) a AV ČR. Páteř je postavena na technologii FDDI, jednotlivé budovy universitního kampusu jsou připojeny vlastními segmenty Ethernetu. Budova PF v centru města je připojena mikrovlným pojítkem 2 Mbit/s. Zařízení CESNETu, sloužící i komerční činnosti, je připojeno na zvláštním segmentu, a proto bude možné fyzické oddělení této části od sítě TEN-34 CZ. Napojení metropolitní sítě BUDNET na páteř TEN-34 CZ bude realizováno

v lokalitě Branišovská prostřednictvím přepínače ATM. Po základním odzkoušení bude router ATM zapojen do okruhu FDDI.

V Českých Budějovicích jsou připraveny tři schválené projekty podprogramu B TEN-34 CZ:

Hradec Králové

[topologie - Hradec Králové]

Akademická metropolitní síť v Hradci Králové je budována od roku 1995 na bázi optických spojů a technologie ATM. Páteřní trasa propojuje lokální sítě fakulty Lékařské a Farmaceutické University Karlovy, postavené na technologiích FDDI a Ethernet. Napojení objektů Vysoké školy pedagogické - Fakulty řízení a informačních technologií a Objektu společné výuky VŠP společně s Fakultní nemocnicí LF UK a Vojenskou lékařskou akademií J.E.Purkyně bude zrealizováno začátkem roku 1997. Součástí sítě je též mikrovlnný spoj, zajišťující od konce roku 1996 připojení Fakultní knihovny UK. Na páteřní trase je instalován ATM přepínač Cisco LS 100 a dva ATM routery Cisco 4700. Připojení metropolitní sítě k infrastuktuře TEN-34 CZ je projektováno v uzlu na Lékařské fakultě UK, kde je v provozu regionální uzel sítě CESNET a hlavní uzel původní akademické sítě HKNet, pracující na technologii WAN. Navrhované řešení umožní fyzické oddělení akademického a ostatního provozu a postupné převádění jednotlivých akademických subjektů podle připravenosti do nové síťové struktury.

Pro využití vysokorychlostní sítě je připraveno několik aplikačních projektů jak na fakultách UK, tak na VŠP. Farmaceutická fakulta UK řeší již druhý rok spolu s Universitou v Karlsruhe a Universitou v Ediburghu projekt hypermediálního informačního systém EMWAC (European Microsoft Windows Academic Center) pro podporu nových informačních technologií a softwarových produktů v akademické sféře. Lékařská fakulta pracuje spolu s 1. LF UK v Praze, LF UK v Plzni a Ústavem molekulární genetiky AVČR na projektu digitálního zpracování a přenosu záznamů dynamiky buněčných funkcí a dále řeší výzkumný úkol přímého zpracování elektrofyziologických dat ze zrakových informací. Pracoviště aplikačních projektů budou k síti připojena jednak přes lokální páteřní okruhy FDDI, jednak přímo k ATM přepínačům. Fakulta řízení a informačních technologií Vysoké školy pedagogické spolu s Universitou v Nevadě a zdejší Vojenskou lékařskou akademií řeší za finanční podpory USAID projekt síťových multimediálních aplikací a videokonferencí. Řešitelské pracoviště je umístěno v Resource centru v prostorách FŘIT a v novém areálu - Objektu společné výuky VŠP.

Liberec

[topologie - Liberec]

Liberecká akademická síť Liane byla v uplynulých čtyřech letech budována jako síť založená ryze na technologii Ethernet. Jejím prostřednictvím jsou propojeny všechny budovy Technické univerzity v Liberci; přístup k ní mají všichni akademičtí pracovníci školy a studenti.

Koncem roku 1996 byla mikrovlná páteř o rychlosti 10 Mbps z důvodu nedostatečné propustnosti (a jako příprava na připojení do projektu TEN-34 CZ) nahrazena rychlostní ATM páteří o rychlosti 622 Mbps. Základem této páteře jsou dva ATM přepínače LightStream 1010 firmy Cisco Systems, umístěné v budovách H (kde se nachází správa sítě a některé významné servery) a B v centru hlavního campusu.

Základní schema topologie je na připojeném obrázku. Z hlediska projektu TEN-34 CZ jsou významné zejména budovy H (správa sítě, výpočetní a síťové servery), budova B (textilní fakulta, grafické pracovní stanice) a F (strojní fakulta, fakulta architektury, grafické pracovní stanice, multimediální učebna).

Napojení na meziměstskou páteř TEN-34 CZ je plánováno v prostorách správy sítě v budově H formou přímého připojení ATM přepínače Cisco LightStream 1010 na přepínač TEN-34 CZ. Tento uzel je rovněž přípojným místem akademické sítě CESNET.

V Liberci je schválen k realizaci jeden aplikační projekt programu TEN-34 CZ, a to Aplikace vysokorychlostní sítě na TU v Liberci (doc. Ing. Vojtěch Konopa, CSc.). Jeho hlavním cílem je zpřístupnit výkonné superpočítače, rozmístěné ve výpočetních centrech v České republice, pro potřeby akademických pracovníků TU v Liberci. Předpokládá se především využití na Textilní a Strojní fakultě TU, zejména pro účely vědecké vizualizace a simulace deformací materiálů (konstrukčních součástí, pleteniny, textilu) metodou konečných prvků (FEM) a geometrických prvků (GEM).

Olomouc

[topologie - Olomouc]

Od roku 1994 je na území města Olomouce budována metropolitní síť propojující v  současné době prakticky všechna dílčí pracoviště University Palackého včetně objektu Společná laboratoř optiky UP a Akademie věd ČR. Kromě těchto objektů umožňuje tato síť přístup na další pracoviště v regionu (jedná se zejména o Státní vědeckou knihovnu a některé střední školy).

Z technického hlediska je metropolitní síť vybudována na optických spojích. Pouze vzdálená lokalita Fakulty tělesné kultury a sportu je připojena prostřednictvím 4 Mb/s rádiového pojítka. Vlastní páteřní část používá pro propojení 155 Mb/s technologii ATM, která pomocí přepínačů ATM/Ethernet garantuje každé fakultě vyhrazené pásmo 10 Mb/s. Hlavní centrální serverové služby budou do konce tohoto roku připojeny přímo na již zmíněnou ATM technologii.

Přes vnitrouniverzitní ATM přepínač bude  k  ATM přepínači sítě TEN-34 CZ připojena celá již zmíněná metropolitní síť UP včetně zabezpečení oddělení pro nonTEN-34 objekty. Dále budou na něj připojeny pracovní stanice a objekty sloužící pilotnímu projektu využití videokonferencí zejména v distančním vzdělávání.

Ostrava

[topologie - Ostrava]

V rámci regionu Ostravy je od roku 1994 budována metropolitní síť propojující v současné době zejména jednotlivá pracoviště VŠB-Technické univerzity Ostrava, Ústavu geoniky ČAV a Ostravské univerzity. Metropolitní síť je připojena na propojovací síť Osanet umožňující přístup na další pracoviště v regionu (Slezská univerzita v Opavě a Karviné, pracoviště státní správy a další).

Z technického hlediska je metropolitní síť budována na optických, metalických a rádiových spojích. Cílem je přechod na optické spoje zejména na páteřní části metropolitní sítě. Propojení jsou postavena na technologiích Ethernet, páteřní část sítě VŠB-TUO používá FDDI a na páteři metropolitní sítě se v současné době používá Ethernet a připravuje se přechod na ATM.

Přes hraniční ATM přepínač bude  k síti TEN-34 CZ připojeno pracoviště Ústavu geoniky ČAV, Ostravská univerzita, ATM připínač VŠB-TUO a pracovní stanice s pilotními projekty (Distribuované výpočty v mechanice tekutin, Virtuální SP2) a propojovací síť Osanet.

Plzeň

[topologie - Plzeň]

V lokalitě Plzeň je od roku 1995 budována metropolitní síť plzeňských akademických institucí s potenciální účastí neziskových organizací: ZČU Plzeň, LF UK Plzeň, FN Plzeň a Magistrátu města Plzně. Během konce roku 1996 a začátku roku 1997 bude postupně proveden přechod páteřní sítě z bezdrátových mikrovlnných pojítek některých lokalit (Husova, sady Pětatřicátníků a Klatovská) na ATM STM-1 (155 Mb/s). Připojení metropolitní sítě Plzeň do sítě TEN-34 CZ bude provedeno jednak na úrovni ATM pomocí rozhraní STM-1 (155 Mb/s) přímým propojením univerzitního ATM switche 3Com CellPlex 700 a ATM switche projektu TEN-34 CZ a jednak přímým připojením routeru projektu TEN-34 CZ do FDDI kruhu univerzity v areálu kampusu Bory. Řešitelé aplikačních projektů tak budou mít zajištěn rychlý přístup do sítě TEN-34 CZ jak přímo z ATM (10 grafických pracovních stanic Digital 255/233, 2 AFS servery Digital AplhaServer 1000, 2 AFS servery Digital AlphaServer 2100), tak i přes FDDI (superpočítač Digital 8400 Turbolaser).

další weby:fond rozvojemetacentrumCzechLightpřenosyvideoservereduroameduID.cz