hledat:

9  Multimediální přenosy a kolaborativní prostředí

Aktivita Multimediální přenosy a kolaborativní prostředí se zabývá vývojem technologií a jejich provozem, jakož i diseminací znalostí o kolaborativních prostředích, pro jejichž implementaci lze efektivně využít vysokorychlostní síťovou infrastrukturu. Aktivita zahrnuje velmi širokou paletu činností od produkčních služeb nad sítí CESNET2, jako jsou například provoz IP telefonie, videokonferencí a audio-video streamovací služby, přes aktivity hraniční, kam lze zařadit například indexaci a vyhledávání v multimediálních datech, až po výzkumné úkoly, mezi něž patří například integrace konceptu služeb bandwidth-on-demand do samoorganizujících se kolaborativních prostředí, penetrační testy v IP telefonii a oblast metodiky zátěžových testů SIP prvků. I v letošním roce se aktivita opět podílela na řadě technologických demonstrací.

9.1  Penetrační testy v IP telefonii

Systémy pro detekci útoků a monitorování sítí či jejich komponent jsou v současnosti poměrně rozšířené. Mezi nejznámější patří Nessus, Retina, Snort a další. Žádné z těchto řešení dosud neposkytuje komplexní testování VoIP infrastruktury a primárně SIP serverů, které jsou nejdůležitějším a bohužel rovněž nejzranitelnějším prvkem celé sítě [VoR10a], [VoR10b]. Námi vyvinutý nástroj s pracovním názvem SPT (SIP Penetration Tests) byl navržen jako simulátor penetračních testů pro SIP servery (viz obr. 9.1). Jeho cílem je zjistit úroveň zabezpečení proti nejčastěji se vyskytujícím útokům a hrozbám. Na základě vyhodnocení průniků je provedena analýza a zadavatel testu obdrží zpětnou vazbu v podobě výsledků testů a doporučení, jak omezit odhalená bezpečnostní rizika. Nástroj SPT je pro koncového uživatele přístupný jako webová aplikace a obsahuje čtyři moduly:

Scanning and Monitoring:

Tento modul zjistí, které porty jsou otevřeny pro SIP, poskytne seznam uživatelů, kteří jsou na daném prvku dostupní a při nesprávném zabezpečení i to nejdůležitější, a to hesla uživatelů. Existence uživatelů je detekována pomocí SIP metod OPTIONS a ACK. Detekce hesel je prováděna slovníkovým útokem, který může být vložen do nástroje SPT jako soubor.

Denial of Service:

DoS modul je založen na generování udpflood a inviteflood. SPT testuje, zda DoS útok způsobil omezení služby. Server obvykle vyžaduje autentizaci pro požadavky INVITE. Tím dochází k nárůstu nároků na prostředky systému, a proto je inviteflood účinnější.

Registration Manipulation:

SPT testuje odolnost SIP serveru vůči tzv. ukradení registrace. V tomto případě systém využívá aplikace reghijacker, která pracuje na principu nahrazení legitimní registrace účtu za falešnou. SPT využívá buď žadatelem zadané identity nebo seznamu vytvořeného při skenování a monitorování.

SPIT:

SPT využívá jádro, již dříve nami vyvinuté aplikace SPITFILE [VoR10c] spolu s aplikací Sipp pro simulaci spamů (SPIT útoku) na cílovou VoIP ústřednu. Realizace útoku spočívá v provedení SIP hovoru, kdy po vyzvednutí se účastníkovi přehraje přednahraná zpráva a hovor je ukončen.

Technologie VoIP je oproti konvenční telefonii podstatně rizikovější, pokud se jedná o možné zneužití, a tento fakt potvrzuje i řada úspěšných útoků. Nástroj SPT upozorní na možné slabiny testovaného prvku a má potenciál, aby přispěl k prevenci před bezpečnostními hrozbami IP telefonie. Nástroj SPT je otevřený pro rozšíření o další testovací moduly a funkce, jako jsou například testování celé VoIP infrastruktury a zátěžové testy jednotlivých komponent. Podrobnější popis SPT lze nalézt v publikovaných výstupech [VRT10] a [ReV10].

9.2  Zátěžové/výkonnostní testy SIP prvků

Jde o novou oblast řešenou i v rámci IETF. Výstupem naší práce je komplexní metodika pro testování obecné konfigurace SIP serveru a její experimentální ověření. Testování SIP prvků bylo dosud možné pouze prostřednictvím proprietárních řešení, z čehož vyplývá i problematická možnost porovnávání výsledků získaných různými nástroji a postupy.

Vytvořená metodika využívá poznatků a definic vytvořených v několika návrzích IETF, zejména pak [VRT10], a je implementována prostřednictvím open source nástrojů SIPp, SAR a Tshark v prostředí operačního systému Ubuntu/Debian Linux, což zvyšuje užitnou hodnotu našeho výstupu a práce zůstává otevřená pro další vylepšení. Algoritmus navržené metodiky zahrnuje několik dílčích procesů, které reprezentují činnost konkrétního prvku v dané infrastruktuře. Zjednodušený model používané infrastruktury je zobrazen na obrázku 9.2.

Generování zátěže je řešeno současným spouštěním instancí aplikace SIPp na více strojích. Zátěž je řídicím algoritmem postupně navyšována a jsou sledovány odezvy testovaného zařízení. Vyhodnocení je automatizováno a zpracování rovněž zahrnuje odstranění nepřesností ve výsledcích a vykreslení závislostí do grafů.

Při experimentálním ověření jsme metodiku aplikovali na dvě verze SIP serveru Asterisk 1.6.2.0 a 1.6.2.9, které byly porovnány na stejné HW platformě a výsledky byly prezentovány na semináři naší aktivity začátkem prosince [VRo10a]. Kromě tohoto jsme otestovali i zástupce SIPové proxy v podobě otevřeného řešení OpenSIPS. Na obrázku 9.3 je pro daný případ zřetelně vidět nalezení výkonnostních limitů kolem 1600 volání [VRo10b].

Z experimentů jsme získali základní údaje o výkonnosti SIPových serverů na hardwaru z oblasti nižšího mainstreamu. Tato data lze využít pro stanovení optimálního hardwaru pro konkrétní aplikaci/prostředí [VRo10b], [VRo10c].

Vzhledem k objemu měřených dat jsme vyvinuli i nástroj pro automatické vyhodnocování, který z množství nasbíraných souborů vytváří tři soubory: soubor s kvantitativními informacemi o SIP zprávách, soubor s průměry naměřených hodnot využití hardwaru na SIP serveru a soubor s průměry časovačů. Tento nástroj také odstraňuje nepřesnosti v naměřených datech způsobené nedokonalostí měřicího nástroje SIPp (viz obr. 9.4) a jmenované výstupní soubory rovnou převádí do srozumitelné a čitelné podoby grafů.

V závěru roku jsme se zaměřili na modifikaci dané metodiky tak, aby do budoucna nebylo nutné zasahovat do chodu SIP serveru a instalovat na něm měřicí software. Poznatky byly publikovány jak na akcích pořádaných CESNETem [VRo10a], tak i významných mezinárodních konferencích indexovaných ve vědecké databázi ISI/Thomson Reuters [VRo10b], [VRo10c].

9.3  Akcelerace standardu JPEG2000 pro GPU

Rostoucí nároky na moderní multimediální technologie prosazující se v široké škále oborů lidské působnosti jsou motorem tlačícím technologii digitalizace obrazových dat stále kupředu. Důsledkem je řada nových požadavků na vlastnosti obrazových a video kompresních algoritmů, což v podstatě znamená, že výborné kompresní schopnosti už nejsou jediným nárokem na tyto algoritmy kladeným. Navíc jsou dnes požadovány vlastnosti jako progresivní přenos ve smyslu věrnosti podané informace a prostorového rozlišení, odolnost proti chybám přenosu nebo možnost výběru mezi, či dokonce kombinace, ztrátového i bezztrátového zpracování.

JPEG2000 je nejnovějším přírůstkem do rodiny mezinárodních standardů vyvinutých Joint Photographic Experts Group (JPEG). Původní kompresní standard JPEG se stal široce uznávanou a používanou technologií – příkladem nechť je jeho využití v Internetu, digitální fotografii nebo tisku. JPEG2000 je zamýšleným nástupcem standardu JPEG, majícím za úkol vylepšit jeho kompresní kvality a navíc poskytnout vlastnosti, jež jsou vyžadovány novými aplikacemi.

Jsou to právě nadstandardní vlastnosti, které činí JPEG2000 výpočetně náročným. Současně se standardizací se JPEG2000 stal předmětem nejrůznějších prací zabývajících se urychlením výpočtu pro účely komprese videa v reálném čase nebo pro účely komprese obrazu ve velmi vysokých rozlišeních. Většina těchto prací má však svůj základ v FPGA nebo VLSI obecně, a téměř žádné úsilí nebylo věnováno využití výpočetního výkonu komoditních výpočetních zdrojů, jakými se v posledních letech staly grafické karty (GPU).

Kompresní proces standardu JPEG2000 se skládá z několika modulů, které postupně zpracovávají obrazová data. Nejprve jsou data transformována užitím diskrétní vlnkové transformace (DWT), načež jsou převedena do podoby komprimovaného bitového toku pomoci kompresního schématu Embedded Block Coding with Optimal Truncation (EBCOT). EBCOT je rozdělen do dvou úrovní Tier-1 a Tier-2. V Tier-1 jsou již transformovaná data komprimována užitím kontextového modelování a aritmetického kódování. Tier-2 pak komprimovaná binární data formuje do požadované podoby.

Pro akceleraci kompresního standardu JPEG2000 využíváme grafických karet a programovacího modelu CUDA, který jsme vybrali namísto dalších programovacích modelů (např. GLSL nebo OpenCL) kvůli jeho flexibilitě a schopnosti využít výpočetní výkon grafických karet.

Při akceleraci komprese JPEG2000 pomoci GPU jsme se nejprve zaměřili na diskrétní vlnkovou transformaci. Navrhli a implementovali jsme paralelní design [Mat09], který dobře využívá paralelních možností GPU. Design a jeho implementaci jsme publikovali a také porovnali s dostupnými řešeními. Výsledkem je přibližně 68násobné zrychlení v porovnání s implementací použitou v kodeku JasPer, který je nejrychlejší open source implementací standardu JPEG2000 určenou pro běh na CPU.

V další práci jsme se věnovali akceleraci EBCOT schématu, konkrétně jeho Tier-1 úrovni, která je výpočetně nejnáročnějším modulem v celém procesu komprese. Tier-1 je dělen do dvou menších modulů – kontextový modeler (CM) a aritmetický enkodér (AE). Oba dva moduly jsou standardem definovány jako sériové algoritmy, kde každý následující krok je závislý na výsledku výpočtu v kroku předchozím. Aby naše implementace využila paralelní možnosti GPU, museli jsme do značné míry reformulovat postup výpočtu CM modulu. Takto upravené výpočetní schéma jsme implementovali a změřili jeho výkon. Výkon jsme měřili proti několika dostupným implementacím jak pro CPU (OpenJPEG, JasPer, Kakadu) tak i GPU (CUJ2K). Jelikož jsou ale moduly CM a AE velice těsně svázány, nepodařilo se nám u implementací Kakadu a CUJ2K změřit výkon samotného CM modulu. Proti CPU implementacím JasPer a OpenJPEG je naše GPU řešení 12× a 26× rychlejší. Pokud porovnáme implementace celého EBCOT Tier-1, tedy spojení modulů CM a AE, pak naše implementace EBCOT Tier-1 vykazuje zrychlení 1,9× proti CUJ2K. Ve srovnání s CPU implementacemi je naše GPU řešení 2,3× až 5,3× rychlejší. Podrobné podmínky měření, výsledky, stejně tak reformulace algoritmu byly publikovány [MRH10], celkový obraz vývoje byl prezentován na semináři [Mat10]. Do budoucna se pak zaměřujeme na paralelní reformulaci modulu AE, jehož současná GPU implementace je značně neoptimální, nevyužívá GPU zdrojů v dostatečné míře, a brzdí tak celkový výkon GPU akcelerace standardu JPEG2000.

9.4  Rozvoj platformy UltraGrid

Vývoj platformy UltraGrid se v roce 2010 zaměřil na doplnění podpory přenosu videa ve formátu Super-HD/4K, což umožní využití dostupných softwarových řešení v rámci náročných kinematografických aplikací. Modifikovali jsme vnitřní architekturu systému tak, aby umožňovala souběžné vysílání a příjem vícekanálového videa, což umožňuje i řadu dalších aplikací jako stereoskopické HD či 2K.

Pro implementaci paralelního snímání 4×HD-SDI rozhraní byla využita 4kanálová karta Linsys VidPort Q/i. Rozšířená architektura však umožňuje podporovat i jiné karty (např. DVEO QuadPort H/i). Vzhledem k absenci jednotného API 4kanálových a HD-SDI karet pod Linuxem je však nutné UltraGrid i nadále rozšiřovat pro podporu jednotlivých nových karet. Na MacOS X, kde nejsou 4kanálové karty podporovány, lze používat jiné vícevstupové karty (např. BlackMagic MultiBridge) pro přenos stereoskopického HD či jiné aplikace. Výhodou platformy Mac OS X je pak unifikované rozhraní QuickTime, umožňující využívat jeden typ vstupního modulu pro celou řadu různých vstupních karet. Výstup je realizován pomocí distribuované škálovatelné vizualizační platformy SAGE, případně i pomocí vícevýstupových karet (opět např. BlackMagic MultiBridge).

Platforma UltraGrid se díky rozvoji nízkolatenčních kompresí stále více stává univerzálním nástrojem pro nízkolatenční přenosy videa a případně i audia. Stávající formáty specifické pro nekomprimované video (zejména RFC 4175 a RFC 3497) se tak pro tuto platformu stávají příliš limitovanými a neposkytují potřebnou flexibilitu a rozšiřitelnost do budoucna. Již v minulosti se data při použití kompresí DXT přenášela nestandardním způsobem, navíc ani mezi nástroji pro přenos nekomprimovaného HD videa nepanuje shoda na formátech definovaných v RFC (iVisto, iHDTV i MVTP-4k využívají své vlastní formáty, přičemž UltraGrid podporuje režim datové kompatibility s iHDTV).

Definovali jsme proto nový jednodušší a efektivní paketový formát pro přenos 4K videa [HoL10], jenž však poskytuje obecnější podporu pro přenosy HD i post-HD (2K/4K/Super-HD/Ultra-HD) formátů, nezávisle na použitém vzorkování a případném použití komprese. Formát využívá RTP hlaviček pro zpětnou kompatibilitu se síťovými RTP aplikacemi (např. monitoring, QoS), avšak vytváří vlastní hlavičky (tzv. payload header), které umožňují přímé řazení dat v bufferech na přijímači, a to jak u nekomprimovaného videa, tak při použití různých kompresních formátů. Podporu RFC 4175 v platformě UltraGrid plánujeme zachovat zejména pro potřeby zpětné kompatibility.

9.5  Signalizační infrastruktury na H.323 a SIP a jejich služby

Nedílnou částí náplně této aktivity je provoz a rozvoj IP telefonních a videokonferenčích služeb nad standardy H.323 a SIP a webkonferencí. Provoz služeb umožňuje ověřovat výsledky výzkumu v praxi a přináší i nové problémy k řešení.

Základní infrastruktura pro synchronní přenos hlasu, videa a obsahu je postavena na standardizovaných komunikačních protokolech SIP a H.323. Užití standardizovaných protokolů umožňuje širokou interoperabilitu na mezinárodní úrovni, což je jeden z klíčových parametrů otevřené služby, kterou naše komunita uživatelů potřebuje.

Řízení spojení zajišťuje sada gatekeeperů (řídicích prvků H.323 systému) a SIP proxy (řídicích prvků SIP systému), která umožňuje projení nejen mezi institucemi, ale i s okolím, například prostřednictvím GDS (Global Dialing Scheme). GDS je hojně využíváno v akademické komunitě nejen v Evropě, ale i ve světě. Díky tomu jsme schopni podpořit i schůzky mezinárodních projektů a poskytnout jim tak prostředí na odpovídající úrovni. Pro třetí rok projektu GN3 se připravuje pokračování aktivity educonf z projektu GN2, které jsme se účastnili a která plánuje rozšířit monitoring a zlepšit fungování systému GDS.

Kromě 46 bran připojujících ústředny institucí, několika IP telefonních ústředen CCM a tří SIPových domén (kompletních SIP infrastruktur v institucích) jsou součástí sítě i prvky umožňující vícebodové propojování (MCU) ve virtuálních jednacích místnostech pro několik spolupracujících skupin současně. HD MCU jednotka Tandberg Codian 4515 poskytuje kapacitu pro spojení až třiceti klientů při rozlišení 1280×720 obrazových bodů. Nově do systému integrujeme i prvek pro nahrávaní a streaming videokonferencí. Ke streamingu využíváme napojení nahrávacího prvku Tandberg TCS na naši infrastrukturu streamovacích serverů. Pro ilustraci bylo do začátku prosince přes IP telefonní síť realizováno 944 105 hovorů v délce 50 415 hodin. V současné době evidujeme přes šedesát hardwarových videokonferenčních jednotek a jejich počet nadále stoupá, což nás vede k předpokladu dalšího nárůstu zájmu o naše služby.

Nadále se věnujeme modelovým případům nasazení a rozvoji dalších aplikací pro IP telefonii. Pro podporu nasazení sip serveru vyvíjíme generátor konfigurace Kamailia a se ZČU spolupracujeme na Live-VoIP live-CD s OpenSERem a provisioningem vhodném na ukázky VoIP systému. Zajímavou oblastí je i možnost nasazení SIP serveru na malých platformách (například Asus WL500g) s ohledem na jejich energetickou nenáročnost a technologickou jednoduchost, i když mají zařízení omezenou kapacitou hovorů. Průzkumem energetické náročnosti IP telefonů se snažíme zohlednit energetické faktory přechodu na IP telefonii, kdy je třeba počítat i s tisícovkami telefonů.

Doplňkem k infrastruktuře IP telefonie a videokonferenčních služeb je systém pro spolupráci v reálném čase ve webovém prostředí – Adobe Connect. Tento systém umožňuje kromě obrazové a zvukové komunikace (kvalitativně omezené ve srovnání s videokonferencemi) zejména sdílení dokumentů, aplikací i celé pracovní plochy. Jeho výhodou je, že vyžaduje pouze prohlížeč s nainstalovaným Flash klientem a rozšířením pro sdílení plochy. Instalovaný systém s kapacitou 25 účastníků jsme rozšířili o možnost přihlašování přes federaci identit eduID.cz. Slouží k podpoře projektů a skupin ve výzkumné a vzdělávací komunitě. V systému je aktuálně registrováno 208 uživatelů (mnoho uživatelů však využívá i guest přístup), kteří ve 28 místnostech strávili 853 hodin jednání. Zatím se jedná o pilotní provoz, který během příštího roku přejde do ostrého režimu.

Systém Adobe Connect je v akademické komunitě rozšířen a proto jsme se podíleli na založení skupiny EACU (European Adobe Connect Users) pod záštitou TERENA. Skupina se kromě testů právě uvolněné verze 8 věnuje především integraci AC s federacemi identit a prostředkům pro správu v prostředí NREN a univerzit.

9.6  CineGrid

V rámci aktivit organizace CineGrid jsme se aktivně účastnili dvou demonstrací. První obsahovala přenos části sportovního utkání z Jokosuky (NTT Research labs) do Evropy, kdy bylo pracoviště, které provozujeme v prostorách Studia Barrandov ve spolupráci se společnosti CINEPOST, jako jediné na území Evropy schopno vyhovět požadavkům NTT Research labs na kvalitu zobrazení, přístupovou rychlost a provozované technologie (rozlišení 4K, 10 Gb/s přístup k síti GLIF, JPEG2000 dekodér s možností snímkové frekvence 60 snímků za sekundu).

Druhá demonstrace, která proběhla v rámci CineGrid Workshopu, ukázala možnosti korekcí stereoskopického obrazu (3D) na dálku. V jejím rámci jsme uskutečnili v reálném čase korekci vlivu špatného postavení kamer (posun kamer vůči sobě, distorze, různost objektivů), korekci paralaxy (změna hloubky objektů v obrazu) a barevné korekce (rozdílné nastavení kamer). Celý proces, který se odehrával mezi Prahou a San Diegem, byl interaktivní. Pro přenos nekomprimovaného signálu jsme použili zařízení MVTP vyvinuté sdružením CESNET. Na demonstraci s námi spolupracovaly aktivity Sledování a optimalizace výkonnostních charakteristik (zařízení MVTP), Optické sítě (přenosová trasa Praha–Amsterdam–Chicago–San Diego) a společnost UPP, v jejíchž prostorách se odehrávala pražská část demonstrace.

Tato demonstrace byla první svého druhu na světě a byla kladně hodnocena účastníky mezinárodního CineGrid Workshopu, a to jak z akademické (vysokorychlostní sítě, audio, video), tak z komerční (filmový průmysl) sféry.

9.7  Kalendářová služba

Věnovali jsme se výběru a zprovoznění systému kalendářové služby, která by sloužila jako součást interního groupwarového systému i v tak rozsáhlých počítačových sítích, jaké mají členové sdružení. Naším cílem bylo najít kalendářový systém založený na svobodném software, který by poskytoval své služby pro všechny zaměstnance i studenty instituce v řádu i několika desítek tisíc kont, a to bez licenčních nároků.

Podrobněji jsme zkoumali kalendářové systémy Bedework, Zimbra, Open-Xchange, Horde, OBM, Webcalendar, CalendarServer, Chandler a SOGo. Srovnávali jsme je se systémy Lotus Notes, Google Calendar a MS Exchange. Pro náš záměr se nejvhodnějšími zdály být Horde a SOGo. Oba tyto systémy jsme uvedli do testovacího provozu a ve skupině asi 30 lidí jsme je používali 3 měsíce.

Po vyhodnocení zkušeností a zvážení všech aspektů jsme se rozhodli nasadit kalendářový server SOGo jako centrální službu pro všechny zaměstnance a studenty v síti Západočeské univerzity. S vývojáři jsme aktivně spolupracovali na implementaci některých chybějících vlastností a vytvořili jsme českou lokalizaci pro webové prostředí i pro rozšíření Lightning.

Během testovacího i produkčního provozu jsme ověřili, že základní kalendářové služby SOGo jsou při práci z webového prostředí i z externích klientů funkční a koncepčně jsou velmi dobře integrovány s externím systémem elektronické pošty. Podpora externích klientů je vyhovující. PDA zařízení s podporou CalDAV komunikují s kalendářovým serverem přímo, ostatní se mohou synchronizovat přes protokol SyncML. Pro SyncML synchronizaci jsme použili aplikační server Funambol, který je se SOGem propojen modulem konektoru. Na PDA používáme původní klienty nebo volně dostupné klienty Funambol.

SOGo nám umožnil hladce integrovat kalendářovou službu do existujícího prostředí univerzitní počítačové sítě. Přímo využívá stávající systém elektronické pošty i adresářovou službu LDAP. Přináší nám výhodu poskytovat kalendářové služby tisícům uživatelů bez nutnosti licenčních poplatků a ze strany uživatelů je přijímán pozitivně. Z pohledu provozu služby jde o stabilní systém nenáročný na systémové zdroje. Produkční provoz prokázal, že kalendářový server SOGo integrovaný s externím poštovním a adresářovým serverem lze s výhodou použít jako groupwarový systém i pro rozsáhlé počítačové sítě a v nich může plnit funkci stabilní centrálně poskytované služby.

9.8  Multimediální vyhledávač

V roce 2010 jsme dokončili integraci platformy BOINC do prostředí vyhledávače multimediálních dat. Výsledkem je sběr a analýza obsahu multimediálních souborů metodami OCR (rozpoznávání textu v obrázcích). Nasazené prostředí je vůči algoritmu rozpoznávání zcela transparentní (tj. je možné rychle otestovat a případně nasadit nový algoritmus).

Výsledky analýzy námi zvoleného algoritmu nejsou pozitivní – použitelných výsledků je minimum (méně než jedno promile). Tento fakt je způsoben především nízkou kvalitou videa vystaveného na Internetu, kdy nízké rozlišení spolu s barevně nestálým prostředím přesahuje možnosti zvolené knihovny. Případný další rozvoj vyhledávače bychom napřeli směrem k nalezení a integraci lepšího algoritmu.

Zajímavým výsledkem je získání znalostí pro nasazení platformy BOINC. Představuje zajímavou alternativu především k metapočítačům na bázi gridů. Dosažené výsledky jsme publikovali v podobě technické zprávy [KrD10].

9.9  Spolupráce s průmyslem

Ve spolupráci s aktivitami Optické sítě a Rozvoj páteřní sítě CESNET2 jsme zajistili připojení optickým vláknem společnosti UPP k virtuální síti PragueMedia.Net. Tato infrastruktura je připojena k síti projektu CineGrid a díky tomu jsme schopni zajistit propojení dvou lokalit významných z hlediska filmového průmyslu (Barrandov, Vršovické náměstí) mezi sebou, na pracoviště členů sdružení (například FAMU nebo JAMU) i do zahraničí.

9.10  Podpora a akce

Významnou součástí naší práce je předávání poznatků a podpora akcí. Poskytujeme konzultace nejen pro členy sdružení v oblasti IP telefonních, videokonferenčních a prezentačních technologií ale napomáháme také při testech a zprovozňování relevantních pracovišť. V uplynulém roce jsme zajištěním vícebodových videokonferencí a streamingu podpořili řadu konferencí a seminářů. Patří mezi ně například:

• HD videokonferenční přenos očních operací Live Surgery 2010 (spojení sálů ÚVN Střešovice, FN Hradec Králové, FN Ostrava, FN Olomouc a auly ÚVN) realizovaný ve spolupráci s CNC,
• Střešovické jaro 2010 (Full HD),
• TELEMOST – Mozaika kardiovaskulárních onemocnění,
• MNUL Gastroendoskopický workshop,
• Sestra 2010,
• GN3 IP telephony workshop,
• 3rd TERENA end-to-end Workshop,
• FN Bulovka, gynekologicky kongres.

Úzce spolupracujeme i s aktivitou Sledování a optimalizace výkonnostních charakteristik a Podpora aplikací při realizaci stereoskopických přenosů, mimo jiné poskytnutím sekundárního videokonferenčního kanálu. Závěrem roku jsme uspořádali seminář Vzdálená spolupráce po síti, který jsme letos realizovali ve spolupráci s aktivitami CESNET CSIRT a Sledování infrastruktury a provozu sítě.

předchozí

obsah

následující