hledat:

11   Podpora aplikací

Aktivita Podpora aplikací se poněkud liší od ostatních aktivit sdružení. Je postavena především na tom, ze se snažíme pracovat přímo s uživateli sítě CESNET2 a společně s nimi hledat vhodná témata, která vyžadují komplexní řešení. Nositelem jednotlivých projektů jsou ve většině případů sami uživatelé (skupiny uživatelů) nebo celé instituce, které potřebují pro svou práci buď specifický druh spojení, nebo mají požadavky na mimořádné přenosové kapacity, protože ve svých výzkumných projektech potřebují přenášet velké objemy dat, používat multimediální přenosy apod.

Aktivita vznikla v roce 2007 a byly do ní zahrnuty činnosti, které souvisí s rozvojem služeb E2E, celá oblast dřívějších medicínských aplikací, a další aplikace, které byly dříve součástí samostatných projektů nebo experimentů, např. oblast částicové fyziky. Vytváříme zde také prostor pro nové aplikace z oblasti informačních technologií, které se dají klasifikovat jako projekty budování víceúrovňového Internetu.

11.1   Rozvoj E2E služeb

Zřizování nových spojení typu E2E a navazujících aplikací je skoro vždy komplikovaný a dlouhodobý proces, na kterém se musí podílet mnoho specialistů. Na počátku je obvykle jen velice obecný záměr některého z uživatelů, který definuje základní vlastnosti společného projektu. Z  něj pak vyplynou úkoly, které mají dopad na několik dalších pracovních skupin. Nejprve je třeba prověřit celkovou proveditelnost záměru a hned v následném kroku naplánovat a objednat nové spoje (obvykle formou výběrového řízení). V dalším kroku se pak opět formou výběrového řízení objednává technologie. To vše se děje ve spolupráci několika pracovních skupin (výzkumných aktivit Optické sítě a Rozvoj páteřní sítě CESNET2 a také ekonomického útvaru). Po tomto několikaměsíčním procesu se spoje osazují technologií a nový spoj se uvádí do provozu. Uživatelé vstupují znovu do hry až v okamžiku, kdy je připraveno prostředí a dochází k implementaci nové aplikace nebo jejímu rozšíření do dalších lokalit. Tento fakt zde uvádíme záměrně proto, aby si každý uživatel uvědomil, jak složitý je proces od nápadu k realizaci.

Když mluvíme o podpoře aplikací, musíme si uvědomit, že je aplikačním projektům poskytována v několika rovinách. První rovinou je uzavření smlouvy o spolupráci, v níž se participující pracoviště zavazují na společném projektu pracovat. Každý z účastníků musí vytvořit pro nový projekt vhodné podmínky (poskytne prostor, zajistí potřebná zařízení, jejich obsluhu, domluví se sdílení výsledků, atd.). Druhou rovinou je materiální zabezpečení, např. pronájem spojů, zakoupení komunikačních zařízení pro společný projekt apod. Třetí formou je "motivační" zainteresovanost externích výzkumníků, kteří na projektu budou aktivně pracovat. Takoví lidé se stávají externími spolupracovníky sdružení CESNET. Přestože dnes pracuje v aktivitě 15 externích pracovníků z různých pracovišť, jsou jejich úvazky velice malé (od 0,1 do 0,25) a jejich celkový objem nepřesáhl 2,5 úvazku. Většina z nich pracuje na úkolech, které mají těsnou návaznost na svá mateřská pracoviště a CESNET je používá jen jako specialisty, kteří poskytují odborné konzultace pro společné projekty, správce techniky ve vzdálených lokalitách, popř. jako kvalifikované uživatele testující aplikaci. To vytváří poměrně složitou situaci s řízením. Celá aktivita má jen dva kmenové pracovníky - Ing. Navrátila a Ing. Šárka, který se vrátil teprve v červnu z dlouhodobé nemoci. Jejich role spočívá především v koordinaci všech zúčastněných aktivit a uživatelů.

Spoje, které byly postupem doby zřízeny pro specifické aplikace a pro experimenty nebo pilotní projekty, se ve většině případů neruší, ale postupně se stávají součástí trvalé infrastruktury sítě CESNET2, protože i nastartované aplikace postupem času přecházejí do nového režimu a získávají spíše trvalý charakter. To platí jak pro aplikace v medicíně, tak v oblasti fyziky. Vedle trvalé infrastruktury používané pro IP provoz, kterou sdílí všichni uživatelé sítě, má dnes CESNET i rozvinutou infrastrukturu pro náročné aplikace. Každá z obou infrastruktur má svá specifika. Rozvoj sítě CESNET2 v oblasti IP je popsán v předchozích kapitolách. Rozvoj specifické infrastruktury, kterou obecně nazýváme infrastrukturou E2E, se odehrává na stejné technologii, jako síť IP.

I když díky DWDM a vlastní technologii zesilovačů CLA (CzechLight Amplifier) má CESNET v páteřní síti vytvořeny dobré předpoklady pro vytváření vícenásobných spojů na úrovni optických cest nebo nezávislých virtuálních kanálů, je větší rozvoj E2E limitován tím, že se CESNET jen těžko dostává ke koncovým uživatelům, jejichž pracoviště jsou schována hluboko v infrastrukturách navazujících sítí univerzit, kampusů nebo měst. Přechod do lokálních sítí a vedení vyhrazených spojů v lokálních sítích uživatelů je asi největším problémem dalšího rozvoje těchto služeb. Tuto bariéru může odstranit jen modernizace univerzitních sítí, vytvoření speciálních přípojných míst, která by členům zajistila větší provázanost se sítí CESNET2, a plošná implementace všech nástrojů potřebných pro správu sítí u všech významných uživatelů. Jiným limitujícím faktorem je provozní cena každého nového spoje a následně jeho efektivní využití.

Česká republika je malá země a její vědecký potenciál také není tak mohutný, aby se na národní úrovni našlo mnoho pracovišť, která mají zájem komunikovat jinak než IP sítí. Stále více se však prohlubuje mezinárodní spolupráce, a tak význam E2E narůstá především ve směru umět propojit pracoviště z českých vysokých škol nebo AV ČR vyhrazeným spojem do zahraničí. V této souvislosti CESNET studuje možnosti automatizace procesu řízení vyhrazených okruhů a jejich ovládání. Cílem je především efektivnější využití drahých zahraničních okruhů zajištěním jejich sdílení nebo jejich rezervace pro několik uživatelů. Systémy, které mají automatizaci takového procesu zajistit, však nejsou jednoduché. O jejich vývoj se pokouší mnoho firem a jsou předmětem širokého výzkumu. Jejich problematika spočívá především v tom, že požadovaná spojení se budují napříč celým Internetem. Každá taková cesta prochází vždy několika sítěmi (univerzita, NREN, mezinárodní páteř, ..., NREN, univerzita), přičemž každá z nich je osazena jinou technologií a má svá osobitá provozní pravidla. Už jen nalezení průniku technických parametrů, které si odpovídají na všech úsecích cesty, je problém. K tomu přistupuje i lidský faktor, posun času, atd.

V průběhu roku 2007 CESNET poskytoval službu typu E2E čtyřem skupinám uživatelů: fyzikům pracujícím v oblasti částicové fyziky, lékařům pro experimenty různého typu, mediálním expertům, kteří se pokoušejí přenášet videosignály ve stále vyšší rozlišovací úrovni, a konečně i gridovým strukturám, které pracují v síti CESNET2. První dvě skupiny požadují, aby nově vytvořené vyhrazené spoje byly vysoce stabilní. Na spojích realizují relativně trvalý provoz a postupně na nich zvyšují i objemy přenášených dat. To vyžaduje, aby příslušné spoje byly pod přísnějším dohledem a byly trvale monitorovány. Požadavky třetí skupiny byly většinou termínově předurčeny a byly obvykle svázány s nějakou akcí, jako jsou významné konference nebo výstavy, na kterých CESNET prezentuje svoji technickou vyspělost. Požadavky na propojení gridových struktur jsou asi nejsložitější. Mají trvalejší charakter, avšak jejich obsah se mění podle stupně dosaženého poznání a je vždy spojen s vysokými nároky na technické řešení a nevšedním přístupem. Někdy vyžaduje nákup nové specifické technologie.

Pokud bychom měli být zcela konkrétní, pak pro komunitu fyziků jsme letos vybudovali nový vyhrazený spoj Praha (FZÚ)-Upton N.Y. USA (BNL), který bude používán v projektu STAR a později i projektu ATLAS. CESNET buduje novou optickou cestu do sítě VINI, která vznikla v USA a slouží pro výzkum virtuálních síťových infrastruktur.

Na národní úrovni budujeme několik nových spojů pro ÚJV Řež (Plzeň, Brno, Praha-Homolka), které umožní budovat privátní síť pro speciální aplikace připravované v ÚJV. Trvale roste počet nemocnic a zdravotnických zařízení, které se do sítě CESNET připojily a tím si vytvořily nezbytné podmínky pro zapojení i do speciálních projektů z této oblasti vyvíjených a ověřovaných ve výzkumném záměru. Do této kategorie patřilo i získávání zkušenosti s provozem privátní sítě několika nemocnic (POSN) postavené na optické technologii vyvinuté sdružením CESNET a spuštěné do experimentálního provozu koncem roku 2006.

11.2   Aplikace pro obor medicíny

V oblasti medicínských aplikací se rozvíjejí tři víceleté projekty: POSN, MeDiMed a 3D modelování. V letošním roce byl spuštěn nový projekt Medicus a bezesporu sem patří i další projekt, který nazýváme Life surgery, řešený společně s aktivitou Multimediální přenosy a kolaborativní prostředí.

Základní infrastruktura POSN byla založena v roce 2006 a v letošním roce se na ní studovaly některé vlastnosti související s propojením vzdálených SAN. Původně navrhovaný systém sdílení na úrovni dedikované optické SAN sítě jsme s ohledem na některé technické aspekty změnili (podrobně rozvedeno v interní zprávě). Nakonec jsme zvolili metodu spojení nemocnic pomocí lokálních SAN struktur s využitím Fibre Channel over IP (FC/IP).

Privátní optická síť je zakončena v nemocnicích převodníkem IP na FC (CISCO MDS 92xx Switch). Mezi jednotlivými MDS zařízeními byly navázány IP tunely. V každé nemocnici byly na úrovni MDS nakonfigurovány virtuální SAN sítě (VSAN) a vytvořena jedna tranzitní VSAN. Do tranzitní zóny VSAN byly přidány WWN koncových serverů a diskových polí, které navzájem sdílí své zdroje. Každá ze tří zúčastněných nemocnic na svých diskových polích vytvořila dva virtuální disky a nabídla je svým protistranám. Experimenty v ÚVN byly z interních organizačních důvodů této nemocnice omezeny jen na první pololetí roku 2007, protože požadavky na kapacitu diskových polí ze základních medicínských aplikací byly natolik náročné, že další experimenty v druhém pololetí musely být zrušeny. V současné době již tento problém řeší ÚVN vlastními silami a počátkem příštího roku by měla být instalována další disková kapacita a díky tomu by mělo být možné obnovit experimenty.

Hlavní experimenty a testy probíhaly mezi ÚVN Střešovice a MNÚL v Ústí nad Labem. Ve směru ze Střešovic do Ústí se jednalo především o odzkoušení a pilotní provoz kompletního zálohování databáze do diskového prostoru partnerské nemocnice o objemu 100 GB. Bezpečnost dat byla zajišťována šifrováním ukládaného souboru. Během pilotního provozu jsme testovali některé parametry a jejich vliv na rychlost přenosu dat. Zjištěné výsledky jsou shrnuty ve výše zmíněné zprávě. Experimentální přenosy ve směru z Ústí nad Labem do Střešovic byly omezeny na dlouhodobé testování provozu, a to formou ukládání záznamů z 15 kamer dohledového systému nemocnice v Ústí do diskového prostoru 300 GB ve Střešovicích s průběžným vyhodnocováním a následným vymazáváním nejstarších dat. Provoz byl dlouhodobě stabilní.

Plánovaná expanze sítě POSN do dalších nemocnic se s ohledem na omezení investičních prostředků pro rok 2007 nerealizovala, avšak zájem o vybudování nezávislé privátní optické sítě do všech fakultních nemocnic ze strany CESNETu stále trvá. Informace o existenci sítě POSN a dalších medicínských aplikacích, které CESNET podporuje, jsou do této komunity šířeny prostřednictvím našich vystoupení na odborných konferencích a také prostřednictvím Sdružení fakultních nemocnic. Koncem roku projevily zájem o přístup do POSN nemocnice na Homolce a IKEM. Jejich připojení budeme řešit v roce 2008.

Jižní větev privátní sítě nemocnic, která pokrývá především Brno a jihomoravský region, se ztotožňuje s projektem MeDiMed. Došlo zde k výměně některých zastaralých prvků, posílení ochrany (firewall) a plnému propojení dvou datových center projektu, čímž bylo zajištěno plné zálohování. Projekt MeDiMed běží již několik let a je dnes běžně využíván v rutinním provozu. Umožňuje všem participujícím nemocnicím přístup k rozsáhlému archivu medicínských obrazových informaci. Propojení s archivem je v celé síti CESNET natolik kvalitní, že čekací doby na vybavení snímku se pohybují v jednotkách sekund, a tak o připojení do tohoto systému mají zájem i další nemocnice.

V rámci projektu MeDiMed jsme v průběhu prvního pololetí uspořádali seminář v Revmatologickém ústavu Praha. Byly zde nainstalovány prohlížeče k demonstraci a prezentovány možnosti využívání archivu anonymizovaných obrazových informací, který je umístěn na Ústavu výpočetní techniky MU Brno. V rámci zapojení Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze pokračuje spolupráce při připojování dalších uživatelů, zapojených do vytváření znalostní databáze výukových anonymizovaných dat.

V tomto roce jsme se prioritně věnovali výzkumu, vývoji a implementaci nového komunikačního systému pro Virtuální kolaborativní prostředí pro 3D modelování v medicíně. Smyslem nového komunikačního systému je respektovat omezení, která jsou definována informačním prostředím v jednotlivých nemocnicích (firewall, export dat, atd.). Princip je postaven na strategii klient-server a vektorové definici 3D objektů, která zajistí rychlou manipulaci s grafickými objekty. Tato filosofie umožní, aby se spolupráce lékařů a techniků (vzdálené konzultace, korekce a verifikace 3D dat) mohla efektivně prosadit v rámci celé sítě CESNET2 a procházet i ochrannými prvky nemocnic v souladu s bezpečnostními pravidly. Hardware serveru, jeho databázová a datová část jsou implementovány a plně funkční. Se serverem je zatím možné pracovat jako se síťovým archivem dat pacientů, připravených modelů a aplikací.

Současný stav řešení je ve fázi testování síťové komunikace a kódování dat mezi klienty a serverem. Prezentace tohoto systému byla přijata na významnou mezinárodní konferenci IEEE EMBC ve Francii, projektu jsme popsali v technické zprávě [Krš07]. Všechny softwarové části serveru a klientů jsou již implementovány. Nové řešení postoupilo z fáze testování všech částí systému do praktického ověřování v klinické praxi. Vývojové a ladicí testování vytvořeného systému probíhalo v lokální síti pracoviště FIT VUT v Brně. Pro ověření reálných vlastností systému jsme pak testovali komunikaci a nasazení systému mezi FIT VUT v Brně a FN u sv. Anny v Brně (Klinika zobrazovacích metod), FN Olomouc (Klinika plastické a estetické chirurgie) a FN Ostrava (Neurochirurgická klinika).

Stále významnější roli v medicínské oblasti začíná hrát telemedicína a speciálně obor, který se zabývá videopřenosem a prezentací operací Life surgery. Má velký význam především pro medicínskou pedagogiku. V telemedicíně se uplatní vše, co moderní věda nabízí pro zabezpečení zdraví lidí. Kvalita nových typů operací prováděných pod mikroskopem nebo pomocí jiných diagnostických přístrojů pracujících s obrazovou informací z nitra pacienta závisí na moderní zobrazovací technice, přenosových prostředcích a samozřejmě na umu a připravenosti lékařů takové nástroje používat. Pracovišť, která jsou schopna takové videopřenosy realizovat, není ve světě mnoho. Ve všech případech k tomu je potřeba spolupráce lékařů a IT specialistů. CESNET v tomto směru navázal velice dobrou spolupráci s lékařskými týmy v několika nemocnicích.

Příkladem takové spolupráce byl "Surgery day" v lednu 2007 organizovaný z ÚVN, jehož se účastnilo šest operačních týmů z dalších tří pracovišť ve fakultních nemocnicích Hradec Králové, Ostrava-Poruba a VFN Praha 2. Šlo o vícebodový videopřenos, který probíhal nejen mezi operačními sály oční kliniky ÚVN Praha a konferenčním sálem ÚVN, ale i z dalších tří pracovišť ve fakultních nemocnicích. Lékaři v kongresovém sále ÚVN Praha mohli práci kolegů nejen sledovat na plátně, ale i s ostatními sály komunikovat.

Druhou akcí tohoto typu byl přenos čtyř operací šedého základu s implantacemi nových multifokálních nitroočních čoček WIOL-CF prováděná týmem Doc. Pašty z ÚVN Praha. Akce byla uskutečněna ve spolupráci s firmou AMICARE a záznam operací, který CESNET pořídil, je k dispozici na webových stránkách společnosti.

Tyto operace byly oznámeny na XXV. výročním kongresu oftalomologické společnosti konaném v září 2007 ve Stockholmu. V říjnu, kdy byly provedeny, je sledovalo více než 360 specialistů z celého světa.

CESNET tohoto experimentu využil k tomu, aby si ověřil možnost přenášet takovéto akce do zahraničí ve vysoké kvalitě a využití více audiencí (WMV, MPEG-2/TS, DVTS) s datovými toky od 2 do 30 Mb/s s využitím dedikovaného reflektoru RUM2, unicastem i multicastem. Na snímcích jsou záběry z lékařského pracoviště Chenk Kung university (jižní Taiwan), kteří přenos sledovali.

Schéma na obrázku ilustruje komplexní zapojení odbavovacího pracoviště vybudovaného pro tuto akci v ÚVN. Nasazení umožňuje příjem a mixování zdrojů z operačních sálů spolu se vstupem z PC, následné zpracování a vysílání do IP sítě.

11.3   Aplikace pro obor fyziky

Výzkum základní struktury částic se provádí na urychlovačích částic v rámci rozsáhlých mezinárodních spoluprací. Urychlovač TEVATRON v laboratoři Fermilab u Chicaga v USA produkuje v současné době srážky částic s největší energií. Od roku 2008 jej vystřídá urychlovač LHC v CERN v Ženevě, který bude dosahovat řádově větších energií a bude produkovat deset PB (1 PB=10¹⁵ bajtů) dat ročně, která bude nutno zpracovat a zpřístupnit spolupracujícím fyzikům po celém světě. Tato vize byla od roku 2000 hnací silou pro vznik gridu jako distribuované sítě výpočetních center, která spolu automatizovaně spolupracují prostřednictvím vysokorychlostní počítačové sítě. Mezi nejvýznamnějšími mezinárodními gridovými centry byla vytvořena privátní optická síť LHC OPN s přenosovou rychlostí 10 Gb/s, ke které se připojují další spolupracující centra gigabitovými rychlostmi. CESNET se na tomto projektu také podílí. Nejlépe celou situaci postihuje obrázek, kde je znázorněno připojení k uzlům LHC OPN ve Fermilab (USA), BNL (USA), ASGC (Taiwan) a GridKa (Německo). Současně ukazuje i připojení centra úrovně T2 (Tier2) ve FzÚ a dalších národních center úrovně T3 v OEN CzechLight (Optical Experimental Network), která byla pro tuto komunitu vybudována už v letech 2005-2006. Spoj mezi CESNET a FZU byl v roce 2007 povýšen na 10 Gb/s.

Výzkumné skupiny fyziky částic v Praze spolupracují na zmíněných mezinárodních experimentech. V CESNETu a ve Fyzikálním ústavu AV ČR jsou umístěna gridová výpočetní centra, která jsou součástí gridu LCG. V roce 2007 vznikly další výpočetní a současně i úložné kapacity na pracovištích Ústavu jaderné fyziky AV ČR (každá o velikosti 16 TB), která jsou také napojena na gridová centra FZÚ a CESNET. Vyhrazený gigabitový spoj mezi výpočetním střediskem ve FZÚ a Fermilab umožňuje dlouhodobé využití více než 150 procesorů v ČR pro zpracování dat pro experiment D0 a pro přenos vstupních a výstupních dat mezi oběma laboratořemi. V roce 2007 bylo ve FZÚ v průměru nasimulováno půl milionu případů srážek týdně a pravidelně přeneseno do FNAL přes 2 TB dat měsíčně.

V rámci přípravy zpracování dat pro projekt LHC probíhají dlouhodobé přenosové testy mezi jednotlivými gridovými centry. Při testech mezi FZÚ a FZK dosahujeme dlouhodobě přenosových rychlostí přes 50 MB/s. Kromě síťových přenosových testů probíhají v gridových centrech CESNETu a FZÚ dlouhodobé simulace činností detektoru experimentů na LHC a výsledky jsou přenášeny především do center v FZK a v CERN. Celkem bylo zpracováno několik set tisíc úloh a přenášeno přes 1 TB dat měsíčně oběma směry. Pracoviště ÚJF na Bulovce dlouhodobě zpracovává data experimentu STAR v BNL.

V rámci aktivit pro fyzikální komunitu jsme připravovali další projekty. Šlo např. o propojeni ÚTEF ČVUT s podobným pracovištěm na University of Montreal. Obě pracoviště spolupracují již několik let na velkých mezinárodních projektech a měla velký zájem spolupracovat i v oblasti výuky a přenosu grafických dat získaných na speciálním diagnostickém zařízení (X-ray photon detektor) instalovaném v ÚTEF a společně organizovat i výuku v oblasti biomedicíny na obou pracovištích. Za pomoci sdružení CESNET bylo na ÚTEF ČVUT vybudováno pracoviště, které je schopno pořádat videokonference s vysokou rozlišovací schopností. Vyučování mělo probíhat oboustranně na české a kanadské straně pomocí videokonferencí. V této výuce se měly (s ohledem na tématiku specializované diagnostiky) používat přenosy s vysokou rozlišovací schopností.

Pracoviště ÚTEF má již několik let vybudovanou nezávislou optickou cestu (Horská-Zikova) a v tomto směru bylo na experiment plně připraveno. CESNET pro tento projekt nabídl další aktivní spolupráci při zajištění spojení do Kanady. Plánovali jsme použít ve sdíleném režimu linku Praha-Chicago, kterou používáme v rámci naši účasti v GLIFu. S CANARIE bylo dohodnuto, že pro tento několikatýdenní experiment bezplatně zřídí trasu Chicago-Montreal. Problém se však ukázal při jednání o propojení v provincii Quebeck. Tam pro akademické instituce operuje síť RISQ, u níž jsme nenašli pro experiment potřebné pochopení. Za propojení v rámci města Montrealu požadovali několik desítek tisíc dolarů a komunikace s nimi byla ve všech směrech velmi obtížná. Jak se později ukázalo, ani v UoM nebyla pro takový experiment připravena vhodná infrastruktura. Po několikaměsíčním jednání jsme museli celý experiment s videopřenosem odvolat a přesunout na příští období.

Předpokládáme, že i v budoucnu budeme s ÚTEF úzce spolupracovat a podporovat jejich komunikaci při zapojení do mezinárodních projektů. Půjde o zprostředkování spojení pro speciální X-ray photon detektor, který generuje unikátní 3D zobrazení. Jeho předností je to, že dokáže detekovat i měkké tkáně organismů a umí prosvítit i kovové materiály. Detektor využívá speciální silikonové prvky vyvinuté v CERNu v rámci projektu MEDIPIX.

Z oblasti fyziky jsme v poslední době zaznamenali podněty pro nové síťové aplikace, na kterých má zájem Fyzikální ústav a zřejmě i některé další ústavy AV ČR. Jde o to vybudovat lepší spojení s projektem AUGER, který se zaměřuje na studium kosmického záření vysokých energii. Hlavní detektor je v umístěn v Argentině, druhý je plánován v USA (ve státu Colorado). Výsledky z pozorování se však distribuují do celého světa a zpracovávají na výpočetních gridech. Za základní služby gridové infrastruktury projektu AUGER zodpovídá CESNET. Zájem o lepší spojení je motivován také tím, že v projektu AUGER pracují detektory, které vyvinuli a spravují pracovníci FZÚ. Ti by chtěli mít více informací o jejich stavu a případně je i vzdáleně nastavovat a řídit. Mimo to v systémech, které zpracovávají výsledky z tohoto projektu, se používá middleware vyvinutý v rámci projektů EGEE, na nichž se CESNET též podílí. Přenos dat veřejnou síťovou infrastrukturou brání rozvoji této spolupráce.

Velice zajímavým se jeví i projekt EELA. Ten je také úzce vázán na AUGER, ale výrazně se orientuje i na bioinformatiku a životní prostředí. Jde o projekt propojení Evropské a Latinskoamerické gridové komunity. Poslední zprávy ukazují, že zejména v některých zemích (Francie, Itálie, Brazílie, Mexiko) se tato problematika velice úspěšně rozvíjí a že ve světě existuje mnoho velice zajímavých zdrojů informací, kam by se naši uživatelé z univerzit a ústavů AV ČR mohli úspěšně připojovat, pokud by CESNET byl do projektu přímo zapojen.

11.4   Aplikace pro obor IT

Aktivity ve směru vývoje nového Internetu začínají nabývat na intenzitě. Pro rok 2007 a další období se v USA i v Evropě začínají formovat nové projekty, které budou finančně podporovány NSF a 7. rámcovým programem EU. CESNET se snažil do nich zapojit, konkrétně do projektů FEDERICA a EconEINS. Pro oba byly zpracovány návrhy do výběrového řízení EU. Projekt FEDERICA ve výběrovém řízení uspěl a bude zahájen 1. ledna 2008. Další návrhy jsou ve fázi vyhodnocování, jehož výsledky se dozvíme koncem roku.

Projekt FEDERICA se bude snažit vybudovat experimentální síť postavenou na virtuálních principech, která se bude opírat o fyzickou infrastrukturu GN2, existující infrastrukturu jednotlivých NREN i o nově vybudované přeshraniční spoje mezi sousedními NREN. V rámci projektu FEDERICA se budeme podílet na návrhu virtuální infrastruktury, spolupracovat na tvorbě vrstvy pro rezervace prostředků a budeme plně odpovědní za tvorbu monitorovacího systému, který bude poskytovat informace všem uživatelům i správcům pro všechny virtuální úrovně. Budou na něm pracovat výzkumníci z několika různých aktivit (Programovatelný hardware, Rozvoj páteřní sítě CESNET2, Sledování infrastruktury a provozu sítě).

Vedle těchto nových projektů se CESNET zapojuje do již spuštěných projektů v USA, které jsou podporovány NSF. Jedním z nich je projekt VINI - Virtual Network Infrastructure, kterou řeší Department of Computer Science z Princeton University. Projekt je považován za předchůdce GENI facility a přímým následníkem projektu PlanetLab. CESNET vybudoval E2E spojení do sítě VINI, která má dnes v USA 36 uzlů rozmístěných v uzlech Internet 2 a NLR. CESNET bude prvním zahraničním partnerem, který se do projektu zapojuje.

Síť PlanetLab je dalším projektem, který hraje celosvětově důležitou roli při testování nových síťových aplikací globálního charakteru. Význam PlanetLabu má trvalý charakter, jeho virtuální principy ovlivnily vývoj celé oblasti IP a stále se promítají do dalších podobných projektů. CESNET vstoupil do tohoto konsorcia v polovině roku 2006 a umožnil tak, aby všechna pracoviště jeho členů mohla využívat síť PlanetLab pro svůj výzkum. CESNET má dnes v této celosvětové síti tři stroje (na jaře 2007 se ustavil nový uzel na FIT VUT Brno). Naše uzly jsou intenzivně využívány v rámci mezinárodní spolupráce. Provoz na našich serverech je možné sledovat prostřednictvím referencí na webové stránce ngi.cesnet.cz. Prakticky trvale se zde ve sdíleném režimu zpracovává více než 60 různých aplikací mnoha zahraničních univerzit. Naše servery lze považovat za velmi žádané uzly, protože jejich konektivita s ostatním Internetem je na vynikající úrovni. Jako aktivní uživatelé se do PlanetLab zapojily ČVUT Praha a VUT Brno. Např. tým z FEKT VUT Brno zde připravuje projekt, který se zabývá implementací nového protokolu pro masový přenos videosignálu a šíření TV pro miliony uživatelů. Pracoviště KP FEL ČVUT studuje použití DHT v distribuované síti a pracoviště UIS-FIT VUT pracuje na projektu nových směrovacích algoritmů pro multicast. O použití PlanetLabu ve svých projektech se začali zajímat i pracovníci z MFF UK.

předchozí

obsah

následující