hledat:

3   Optické sítě

3.1   Výzkumné sítě s vyhrazenými vlákny

V roce 2004 jsme na konferenci TERENA úspěšně prezentovali princip Customer Empowered Fiber (CEF) sítí a význam budování výzkumných sítí na vyhrazených vláknech místo na nakoupených přenosových službách. Skutečně se ukazuje, že významné výzkumné sítě na vyhrazená vlákna přecházejí. Bez toho se těžko mohou udržet na špičce vývoje.

Hlavním důvodem je, že nakoupené služby příliš omezují návrháře a uživatele sítí ve vývoji, řízení a užívání sítě. Velmi důležitý je také důvod ekonomický: pronájem a nasvícení vláken vychází obvykle levněji, než nákup telekomunikačních služeb. Rozdíl není způsoben jen ziskem telekomunikačních operátorů, ale i lepším přizpůsobením nasvícení, obsluhy a dalších služeb potřebám aplikací (ušitím na míru).

Úspěch výzkumných sítí v pronajímání nebo budování vláknové infrastruktury je jako obvykle následován v neziskové sféře (zdravotnictví, městská správa, ochrana veřejnosti) a nyní již i v oblasti komerčních sítí.

Výhodou CESNETu je, že s tímto zaměřením staví síť již od roku 1999. Panevropská síť GÉANT2 používá pronajatá vlákna od roku 2005 a zatím je získala jen pro zhruba třetinu okruhů. Stále však přibývá zemí a regionů, kde jsou vlákna pro výzkumné sítě dostupná.

Rozsáhlý přechod výzkumných sítí na temná vlákna probíhá i v USA a Kanadě. QUILT je konsorcium 23 pokročilých regionálních výzkumných a vzdělávacích sítí, podporované Internetem2, ale užívající i služby National LambdaRail. Podrobnější údaje jsou k dispozici na www.thequilt.net. Většina těchto sítí již užívá vyhrazená vlákna nebo na ně přechází.

Celkem konsorcium zahrnuje 26 regionálních optických sítí (RON) ve více než 40 státech a skoro 30 000 mil vláken. V lednu 2006 měli Jan Radil a Josef Vojtěch pro toto sdružení přednášku o výsledcích CESNETu v nasvěcování vláken, která se setkala se značným zájmem. Na obrázku jsou kromě vláken QUILT znázorněna i vlákna sítě National LambdaRail (NLR), kterou lze považovat za první síť kontinentálního rozsahu užívající vyhrazená vlákna. Na webu je k dipozici aktuální stav vláknové infrastruktury QUILT i interaktivní mapa vláknové infrastruktury NLR.

Síť Abilene Internetu2 také přechází na vyhrazená vlákna, přechod má být dokončen v roce 2007. Topologie je uvedena na obrázku a je velmi podobná NLR. Je to dáno jednak existujícími trasami dálkových optických kabelů a koridory, které používají (například podél železničních tratí). Dalším důvodem je nabídka služeb pro RON, která souvisí s umístěním propojovacích zařízení (nazývaných většinou GigaPoP).

Pro nasvícení se užívá zařízení s deseti OEO konverzemi na čipu a přenosovou rychlostí 10 Gb/s, tj. 100 Gb/s celkem pro každý směr na páru vláken. Tuto technologii již používá několik ISP.

Vlákna vyhrazená pro výzkumné sítě v Evropě uvádí podle dostupných informací obrázek. Je patrno, že v některých zemích zatím NREN nezískaly přístup k vláknům nebo tomu úsilí nedaly přiměřenou prioritu. Díky projektu SEEFIRE a SEEREN2 získají vláknové trasy výzkumné sítě v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře a připravují se v Bulharsku a v Rumunsku. V rámci projektu Porta Optica Study se připravují projekty pro Pobaltské republiky, Ukrajinu, Moldávii a země jižního Kavkazu. Nejsou zakreslena vlákna užívaná HEANETem v Irsku a připravovaná vlákna pro NORDUnet ve Skandinávii.

V rámci spolupráce na budování CEF-Networks jsme se v roce 2006 zúčastnili "23rd NORDUnet konference", která se jako tradičně zabývala regionální spoluprací skandinávských NREN a jejich společnou účastí v mezinárodní výzkumné spolupráci v oblasti sítí. NORDUnet je příkladem pro regionální spolupráci v cílových zemích mezinárodního projektu SEEFIRE a v cílových zemích mezinárodního projektu Porta Optica Study. Tato spolupráce nabyla na významu nyní, kdy jsou výhody pronájmu přeshraničních vláken již dobře známy. Zajištění vyhrazených vláken v zemích regionální výzkumné sítě NORDUnet bylo obtížné z důvodu velkých vzdáleností a malého počtu majitelů vláken. Nyní je síť navržena a realizuje se, dokončena má být v polovině roku 2007. Topologie a délky tras jsou patrny z obrázku. Zároveň byly uvedeny možnosti pronájmu vláken mezi NORDUnetem a pobaltskými NREN. Vzájemná výměna zkušeností mezi staviteli vláknových výzkumných sítí v různých částech světa se ukazuje jako důležitá a CESNET ji výrazně podpořil.

V květnu 2006 jsme v Praze uspořádali třetí mezinárodní CEF Networks workshop. Zkušenosti v oblasti navrhování a řízení těchto zákaznických sítí si tři dny vyměňovalo 43 zástupců výzkumných sítí z USA, Kanady a Evropy. Vyjádřili také hlavní zásady pro jejich další výzkum a vývoj. Jedna přednáška proběhla formou videokonference z Brazílie, kde začalo rovněž poměrně rozsáhlé využití vyhrazených vláken pro výzkumnou síť. Přednášky vybrané Stanislavem Šímou pokrývaly dle závěru účastníků velmi zajímavé směry nového vývoje CEF sítí ve světě. Ocenili jsme zejména otevřenou výměnu myšlenek a záměrů výzkumníků optických sítí z téměř celé Evropy a z USA a Kanady, což nám umožňuje být v kontaktu nejen s výsledky mezinárodního výzkumu v této oblasti, ale i s pracemi řešícími otevřené otázky. Workshop byl opět úspěšný, účastníci ocenili prezentace a přípravu semináře a doporučili pokračovat v této formě podpory CEF Networks a výměny informací. Přednášky a závěry workshopu jsou dostupné na stránce semináře.

Na základě přednášek v projektu SEEFIRE v Sofii a Bukurešti a na workshopu CEF Networks 2006 byl Stanislav Šíma požádán o přednášku pro workshop Open Access 2006, pořádaný v prosinci Královským Technologickým Institutem (KTH) Stockholm a zaměřený na podporu realizace výzkumných a vzdělávacích sítí v subsaharské Africe. Na rozdíl od projektu pro severní Afriku EUMEDCONNECT se v této oblasti ukazuje možnost užití temných vláken a připravuje se návrh projektu regionální výzkumné a vzdělávací sítě s podporou EU, včetně připojení na GÉANT2. Existující a budované vláknové trasy subsaharské Afriky najdete na obrázku.

Topologie a způsob řešení výzkumné sítě CESNET2 tímto způsobem slouží v různých projektech a workshopech jako příklad. Během roku 2006 jsme pokračovali v realizaci přechodu vybraných tras sítě CESNET2 na vlákna a řešili narůstající požadavky na zvýšení kapacity digitálních okruhů. V prvním pololetí se síť CESNET2 rozšířila o dvě jednovláknové trasy Ústí n. L.-Most a Praha-Beroun, a ve druhém pololetí ještě Zlín-Uherské Hradiště a Opava-Krnov. Na základě podepsaného kontraktu očekáváme před koncem roku předání dvouvláknové trasy Jihlava-Nemocnice Znojmo, jejíž využití plánujeme pro podporu medicínského projektu NETC@RDS. Pokračuje náhrada dlouhých mikrovlnných tras. V dubnu byl předán nový digitální okruh 10 Mb/s Praha-Poděbrady a v říjnu 34 Mb/s Praha-Česká Třebová. Digitální okruh České Budějovice-Nové Hrady realizovaný jako služba plně na optických vláknech byl povýšen na 100 Mb/s z důvodu zvýšení požadavků aplikací v Ústavu ekologie krajiny AV ČR v Nových Hradech na vysokorychlostní spojení (videokonference, výpočetní cluster apod). Vzhledem k vysoké zátěži byla také linka Brno-Lednice povýšena na 100 Mb/s. Stávající nevyhovující připojení pracovišť ČZU v Humpolci a AV ČR v Třeboni budou před koncem roku nahrazena linkami 10 Mb/s.

Na základě již uzavřených kontraktů očekáváme v prvním pololetí příštího roku předání dvou digitálních okruhů 10 Mb/s (Poněšice a Chotilsko) a dvou vláknových okruhů (Výzkumný a zkušební letecký ústav a přepojení České Třebové do Letohradu). Rozpracovány jsou další čtyři poptávky na vlákna a digitální okruhy, které, pokud obdržíme vyhovující nabídky, budou realizovány v příštím roce.

Letos jsme poprvé vypsali "Poptávky na povýšení služby pronájmu vláken" obsahující poptávku na pronájem vláken nasvícených technologií DWDM pro čtyři stávající trasy: Praha-Plzeň, Praha-Ústí nad Labem-Liberec a Liberec-Hradec Králové s tím, že způsob nasvícení musí být slučitelný s řešením sítě CESNET2. Dle nabídek budou dvě trasy řešeny s využitím optických zesilovačů řady CzechLight. Ukazuje se, že náklady vynaložené na vývoj pokročilých přenosových systémů s novými optickými prvky byly vynaloženy velmi efektivně, protože dochází k opakovanému uplatnění výsledků vývoje. V příštím roce předpokládáme dodavatelské nasvícení dalších tras tímto způsobem a majitel vláken má zájem využít tento způsob i pro jiné zákazníky.

Poznamenáváme, že tato metoda neznamená návrat k nákupu telekomunikačních kapacit. Celá kapacita vlákna zůstává k dispozici CESNETu a náklady na případné změny jeho nasvícení (doplnění dalších lambd apod.) CESNET zná. Proto je předmětem smlouvy pronájem nasvíceného vlákna (lit fibre) namísto pronájmu nenasvíceného vlákna (dark fibre).

Přeshraniční vláknová trasa Brno-Vídeň s délkou přibližně 224 km byla i přes technické problémy s propojováním vláken G.652 různých majitelů oživena a užívá se od poloviny září. K osazení metodou NIL jsme použili optické zesilovače PB02 řady CzechLight. Podrobnosti uvádí tisková zpráva. Aktuální topologii sítě CESNET2 v prosinci 2006 ukazuje obrázek.

Kromě rozvoje infrastruktury CESNET2 jsme se zabývali i konektivitou pro GLIF. Pro přímé spojení se StarLight jsme vypsali výzvu k podání nabídky na poskytnutí 10G lambdy. Z devíti oslovených společností na naši výzvu reagovalo 6 potenciálních dodavatelů. Nejlepší cenové i technické parametry nabídl Level3 Communications, který na základě podepsaného kontraktu trasu v první polovině prosince předal k užívání.

3.2   Globální a místní prostředí pro výzkum sítí a aplikací

Global Lambda Integrated Facility (GLIF) je výzkumné prostředí, sestávající z lambd a uzlů nazývaných GOLE (GLIF Open Lightpath Exchange). GOLE jsou součástí místního výzkumného prostředí (facility) a na rozdíl od uzlu mají specifikované propojovací funkce. Od sítí se tato prostředí liší tím, že jejich prostředky slouží ke stavbě testbedů a provádění experimentů. Na rozdíl od výzkumných sítí tedy nejsou určeny k poskytování trvalých nebo dlouhodobých a vysoce spolehlivých služeb účastníkům a lze na nich provádět i testy, které přinášejí riziko interferencí a destrukcí. Facility dovolují realizovat experimenty a demonstrace, které ještě na síti nejsou možné. Tím se ověřuje, kterým směrem je vhodné výzkumné i komerční sítě, jejich služby a aplikace vyvíjet. Takovými facilitami v rámci GLIFu jsou:

• StarLight v Chicagu,
• NetherLight v Amsterdamu,
• NothernLight ve Stockholmu, Helsinkách, Kodani a Oslu,
• UKLight v Londýně,
• CzechLight v Praze a Brně,
• a další.

Prostředky v nich se doplňují a mění podle toho, jaké experimenty se plánují. Mapa GLIF je uvedena na obrázku.

Sdružení provádí v rámci síťového výzkumu i specifické experimenty, jako například ověřování prototypů zařízení, pokročilých modulací optických signálů, vyšších přenosových rychlostí, ověřování programového vybavení vzniklého ve výzkumných projektech, prototypové zkoušení nových aplikací apod. Proto má CzechLight charakter distribuované laboratoře a umožňuje vytvářet testbedy s dlouhými vláknovými trasami dle potřeby jednotlivých projektů a experimentů. Například prototypy zesilovačů CLA byly několik měsíců před nasazením v CESNET2 testovány na trase CzechLight a tato trasa pak byla využita i pro přístup na GLIF z Brna při demonstracích iGgrid2005 Brno-San Diego a SC06 Brno-Tampa. Důvodem byla například potřeba trasy 10G s konverzí WAN PHY-LAN PHY, pro kterou ještě nebyla k dispozici karta v garantované verzi.

Pro porovnání definice užívaná jedním z partnerů: "NorthernLight je vysoce výkonné síťové prostředí, vybudované pro poskytování end-to-end síťových služeb náročným uživatelům, jako testbed pro vývoj nových sítí a služeb a umožňující nordické výzkumné komunitě podílet se na mezinárodních síťových lambda aktivitách."

Účelem CzechLight a GLIF není zajišťovat přenosy a služby, které jsou sítě CESNET2+ a GÉANT2+ již připraveny poskytnout (tj. nejde o síťové experimenty, demonstrace nebo testy rizikové nebo neproveditelné na těchto sítích). V České republice již můžeme použít pro přístup ke GLIF lambda služby CESNET2+ a prostředky CzechLight využívat hlavně pro síťové experimenty, demonstrace nebo testy rizikové nebo neproveditelné na CESNET2+. Rovněž lambdy GLIF používáme jen v případech, kdy takovou službu nelze poskytnout na výzkumné síti GÉANT2+.

V roce 2006 se uzel CzechLight v Praze se stal GOLE a byl doplněn o 1 GE/10 GE přepínače a směrovače. Ty se používají jednak pro další připojování aplikantů, zejména technologií CWDM a DWDM, a také slouží pro propojení se sítí CESNET2 (která je napojena na GÉANT2+). Nové směrovače/přepínače používají nové 10 Gb/s transceivery typu XFP, které jsou oproti starším transceiverům typu XENPAK výhodnější. To platí zejména pro konverze 10G signálů SDH/SONET na 10GE LAN PHY. Starší generace směrovačů musela pro tyto konverze použít XENPAK typu WAN PHY, který je špatně dostupný, velmi nákladný a vyrábí se pouze pro vlnovou délku 1310 nm, což znemožňuje použití v CWDM nebo dokonce DWDM systémech.

Budoucí uživatelé lambd CESNET2+ mohou tedy využít GLIF nebo testbedy CESNETu. Pracoviště s WDM přípojkami na sál CESNETu propojení využívat nemusí (jednotlivé lambdy lze zapojit přímo na jejich místo určení).

Koncem roku 2006 jsme dosáhli výrazného zlepšení konektivity GOLE CzechLight. 10G lambda CzechLight-NetherLight byla po několikaměsíčním úsilí převedena na GEANT2+ a byla zřízena nová 10G lambda CzechLight-StarLight. Praha přestala být "jen" koncovým uzlem GLIF.

Výzkumné skupiny fyziky částic v Praze užívají GLIF pro spolupráci na mezinárodních experimentech. Využívá se propojení spolupracujících pracovišť v Praze vyhrazenými spoji 1GE. Pracoviště Fyzikální ústav AV ČR, MFF UK, FJFI ČVUT, ÚTEF ČVUT a ÚJF AV ČR Řež jsou hvězdicovitě připojena k přepínači sdružení CESNET. Koncem roku 2006 byl zprovozněn nový vláknový spoj z pracoviště ÚJF AV ČR na Bulovce do sídla CESNET. Pracoviště ÚJF na Bulovce dlouhodobě spolupracuje na mezinárodním experimentu STAR na urychlovači RHIC v Brookhaven National Laboratory (BNL) a vláknová přípojka na GOLE výrazně zlepší možnosti této spolupráce. Koncem roku 2006 byla také dokončena gigabitová E2E lambda přes síť GÉANT2 mezi FZK Karlsruhe a FZÚ AV ČR. Ta je na rozdíl od užití prostředků GLIFu (GE do Fermilab a Taipei) permanentní (neodnímatelná). Účast na projektu LHC tedy bude pro největší přenosy dat využívat toto propojení Tier1 a Tier2 center, které nejde přes GLIF.

Výzkum základní struktury částic se provádí na urychlovačích v rámci rozsáhlých mezinárodních spoluprací. Urychlovač TEVATRON v laboratoři Fermilab u Chicaga v USA produkuje v současné době srážky částic s největší energií. Od roku 2007 jej vystřídá urychlovač LHC v CERN v Ženevě, který bude dosahovat řádově větších energií a bude produkovat deset PB (1 PB=10¹⁵ bajtů) dat ročně, která bude nutno zpracovat a zpřístupnit spolupracujícím fyzikům po celém světě.

Vyhrazený gigabitový spoj mezi výpočetním střediskem ve FZÚ a Fermilab umožňuje dlouhodobé využití více než sta procesorů v ČR ke zpracování dat pro experiment D0 a pro přenos vstupních a výstupních dat mezi oběma laboratořemi. V roce 2006 byly ve FZÚ zpracovány desítky milionů případů srážek a do Fermilab přeneseny terabajty dat.

V rámci přípravy zpracování dat pro projekt LHC proběhly dlouhodobé přenosové testy mezi jednotlivými Gridovými centry. Kromě síťových přenosových testů probíhají v gridových centrech CESNET a FZÚ dlouhodobé simulace činností detektoru experimentů na LHC a výsledky jsou přenášeny především do center v FZK a v CERN. Celkem bylo zpracováno několik set tisíc úloh, přeneseny stovky tisíc souborů s celkovým objemem desítek terabajtů.

V rámci aktivity Optické sítě jsme v roce 2006 podporovali vytvoření týmů připravujících a provádějících experimenty a řešili připojení potřebných pracovišť v ČR. Výsledky jsou uvedeny například ve zprávě aktivity Medicínské aplikace.

3.3   Testování a nasazování nových optických technologií a zařízení pro výzkumné sítě

Navázali jsme na experimenty z oblasti přenášení dat v CEF sítích z roku 2005 a začali jsme výsledky výzkumné činnosti přenášet do praxe. S použitím zesilovačů CLA (CzechLight Amplifiers) jsme osadili dvě mezinárodní trasy. První z nich je trasa Brno-Bratislava; kromě CLA jsme zde také poprvé použili vláknové Braggovské mřížky (FBG) pro kompenzaci chromatické disperze. Trasa je dlouhá 190 km a je připravena na přenos 4 DWDM kanálů 10GE (nebo protokolu SDH/SONET). Více podrobností lze nalézt v tiskové zprávě.

Druhá mezinárodní trasa Brno-Vídeň je dlouhá 224 km a při osazení jsme opět použili prvky CLA a FBG, trasa je připravena na přenos až 8 DWDM kanálů 10GE. Podrobnosti lze opět nalézt v tiskové zprávě a technické zprávě DWDM system with the CLA optical amplifiers deployment within the CESNET2 network. Pokračovali jsme v hledání partnerů, kteří by měli zájem o licenční výrobu zařízení CLA. Tato snaha byla úspěšná, v současné době je uzavřena smlouva se dvěma partnery, kteří začali optické zesilovače vyrábět jak pro potřeby CESNETu, tak pro komerční sféru. První zesilovače CLA vyrobené mimo CESNET jsme použili při osazování produkční trasy Praha-Ústí n. L. Tato vnitrostátní trasa je opět navržena pro přenos až 8 DWDM kanálů 10GE a kromě využití pro přenos běžného IP provozu je také součástí nové sítě budované pro potřeby medicínských aplikací. Více viz výše zmiňovaná technická zpráva. Ve spolupráci s aktivitou Medicínské aplikace jsme také prováděli analýzu a návrh pro propojení nemocnic UVN, Motol a MNÚL, opět s využitím námi vyvíjených zařízení.

Experimentálně jsme také ověřili přenos 8 DWDM 10 Gb/s kanálů přes 250 km G.652 vlákna v konfiguraci NIL s užitím pouze EDFA zesilovačů a s kompenzací chromatické disperze pomocí FBG.

Provozní zatížení tří výše uvedených tras je k dispozici na mapě aktuálního zatížení. Všechna zařízení fungují bezchybně a tak se podařilo ukázat, že stavba a osazování CEF sítí (nebo obecněji všech sítí založených na používání temných vláken) s rychlostmi 10 Gb/s a s technologií DWDM jsou možné s využitím jiných stavebních prvků, než jsou pouze systémy "na klíč" velkých výrobců. Zařízení CLA se také stalo prvním užitným vzorem CESNETu pod číslem zápisu 16952 a s názvem "Modulární stavebnice zařízení pro optické zesilování signálu", více informací bude k dispozici na webu Úřadu průmyslového vlastnictví.

Zároveň jsme pokračovali s vývojem dalších prvků nutných pro výstavbu plně optických sítí, jedná se zejména o laditelné kompenzátory disperze založené na FBG a plně optický přepínač. Zaměřili jsme se zejména na tvorbu SW, který umožní jejich vzdálenou správu s dostatečnou úrovní zabezpečení. Tento požadavek je prioritní pro správce produkčních sítí, kteří mají zájem o nasazení nových a netradičních řešení, zároveň ale chtějí udržet celou síť zabezpečenou proti útokům (nasazení v prostředí testovacích sítí klade nároky podstatně menší). Experimentálně jsme ověřili možnost obousměrného přenosu 2×4 10GE kanálů na vzdálenost 210 km po jednom vlákně G.652, bez použití linkových zesilovačů - viz [KVR06], [KVR07].

Nový prvek, který se objevil na trhu, je optický regenerátor. Ten umožňuje tzv. 2R regeneraci (reamplifying, reshaping) optických signálů, které by jinak bylo nutné regenerovat pomocí optoelektronických konvertorů. Problém je poměrně dobře zvládnutý na rychlostech 10 Gb/s, zejména s pomocí integrovaných fotonických obvodů, na rychlostech vyšších optoelektronická regenerace stále představuje problém, zejména cenový. Na začátku roku se podařilo navázat kontakty s firmou Kailight, která na konferenci OFC představila svůj regenerátor založený na technologii polovodičových optických zesilovačů (SOA) pro rychlosti až 43 Gb/s, bohužel v průběhu roku firma změnila svůj výrobní program a další vývoj a výrobu regenerátoru ukončila. Další optický regenerátor představila na konferenci ICTON firma CIP, od které se podařilo zkušební vzorek zakoupit a v současné době se zařízení testuje (oproti zařízení Kailight jde skutečně pouze o vlastní SOA bez dalších prvků nutných pro jeho bezchybnou funkci).

Teoreticky a experimentálně jsme zkoumali parametrické zesílení a vícenásobnou vlnovou konverzi ve vláknech s vysokým nelineárním koeficientem indexu lomu, které může najít uplatnění v plně optických sítích, kde může docházet k blokování [KKR06], [KRV06].

Zabývali jsme se generací super-kontinua (SC) ve vláknech s vysokým nelineárním indexem lomu za účelem regenerace a zesílení pikosekundových impulsů (2-3 ps) s opakovacím kmitočtem 10 GHz a jejich "kopírováním" pro multicasting signálů s vyšším opakovacím kmitočtem. Pomocí časového multiplexeru jsme generovali RZ signály s opakovacím kmitočtem 40 GHz. Prostřednictvím zesíleného 40 GHz RZ signálu jsme generovali SC a autokorelátorem jsme zaznamenávali časový průběh nově generovaných signálů "vyříznutých" mimo vlnovou délku původního vstupního signálu [KHV06]. Teoreticky a experimentálně jsme vyšetřovali vlnovou konverzi na principu křížové modulace fáze [KKR07].

Tyto výsledky a metody se mohou stát zajímavou alternativou pro implementaci tzv. plně optického multicastu nebo broadcastu, který se v současné době řeší hlavně elektronicky (tzv. zrcadlení portů). Elektronické řešení tohoto problému pro vyšší rychlosti a větší počet kanálů může být problematické jak z hlediska technického, tak ekonomického.

Dále jsme věnovali pozornost výzkumu ramanovských vláknových zesilovačů s čerpáním druhého řádu na vlnové délce 1366 nm. Vyvinuli jsme algoritmus řešení parciálních diferenciálních rovnic, které popisují fyzikální procesy v tomto typu vláknového zesilovače. Teoretické výsledky jsme ověřili experimentálně a porovnali s charakteristikami ramanovského zesilovače s čerpáním prvního řádu na vlnové délce 1550 nm. Získané teoretické i experimentální výsledky jsme shrnuli v článku [KKB07], který byl přijat k publikaci v IEEE/OSA Journal of Lightwave Technology. Experimentálně byla ověřena funkčnost elektroniky zhotovené v ÚRE k ramanovskému čerpacímu zdroji s modulem pro pásmo C od firmy Amonics.

předchozí

obsah

následující