11 Podpora distančního vzdělávání
Základním cílem aktivity Podpora distančního vzdělávání je kvalitativní posun elektronické podpory výuky na vysokých školách s maximálním využitím současných možností v oblasti progresivních síťových i lokálních digitálních technologií, jako jsou nástroje pro záznamy, zpracování, ukládání a prezentaci multimediálních dat a nástroje pro vzdálenou spolupráci.
Aktivita vyvíjí metodiku, pilotní projekty a příklady využití zmíněných technologií ve výuce tak, aby byly reprodukovatelné v širším rámci sdružení CESNET. Aktivita zasahuje rovněž širokou studentskou obec, která se vzdělává na vysokých školách v oblasti technických a přírodních věd.
11.1 Údržba a rozšiřování portálu eLearning.cesnet.cz
V předchozím období jsme uvedli do provozu portál eLearning.cesnet.cz a provedli jeho technickou revitalizaci, včetně stanovení postupu jeho dalšího rozvoje.
Revitalizace spočívala jednak ve vytvoření nové struktury, designu a dále vlastní obsahové náplně. Průběžně jsme také doplňovali vybrané aktuality.
V současné době je dokončeno technické řešení. Hlavním úkolem pro příští rok je věcná revitalizace, tj. zvýšení atraktivity portálu (pravidelně doplňované aktuální informace, klíčové články o eLearningu, návody, zkušenosti, prostor pro publikování příspěvků). Tohoto stavu je možné dosáhnout zejména zvýšením počtu renomovaných přispěvatelů.
Portál jsme představili na několika konferencích formou samostatného příspěvku.
11.2 Standardy v oblasti eLearningu
Vytvořili jsme API v jazyku Java pro práci s testy podle specifikace IMS QTI a systém pro vizuální tvorbu těchto testů.
Dále jsme vypracovali návrh a započali práce na implementaci systému pro indexování a prohledávání videozáznamů přednášek, který je založen na technologiích rozpoznávání mluvené řeči.
Z hlediska softwarové architektury systémů řízení výuky jsme věnovali pozornost především adaptivním a personalizovaným systémům a jejich vztahu ke standardům sdílení obsahu výukových objektů (např. SCORM). Identifikovali jsme možnosti personalizace adaptivity standardizovaných výukových objektů a navrhli příslušné architektury.
Zpracovali jsme možnosti využití synchronizace streamovaného videa s ostatními typy médií (text, obrazy, animace) v prostředí systémů pro podporu výuky (LMS Class Server).
11.3 Blended-learning a metodiky nových postupů
Z Univerzity ve Vídni byl převzat a adaptován systém CEWebS. Na něm jsme ověřili některé vzory pro blended-learning a systém je používán pro týmové studentské projekty. Pro účely rozšiřování CEWebS i dalších projektů jsme sestavili prostředí pro řízení javových softwarových projektů na bázi systému Maven.
Analyzovali jsme architekturu CEWebS a naplánovali společné práce na jeho vývoji a aplikacích ve výuce. Připravili jsme školení Jürgena Manglera k architektuře a použití rámce CEWebS. Cílem bylo přenést znalosti nutné k tvorbě vlastních webových služeb pro CEWebS a k modifikacím jeho architektury.
Na základě podrobného seznámení s architekturou CEWebS bylo možné v průběhu podzimního semestru použít tento rámec pro elektronickou podporu výuky a současně na něm realizovat pokročilé studentské výukové softwarové projekty. Ověřili jsme možnost psát pro CEWebS webové služby v Javě nezávislé na platformě. Na zprovozněných instancích systému CEWebS v Brně a Vídni byly testovány existující i nově vytvořené webové služby z hlediska robustnosti a výkonu.
V oblasti vývoje metodiky pro optimální komunikaci klientů ve zpětném směru jsme navrhli dva základní přístupy: ryze textovou komunikaci a řízenou hlasovou, popř. obrazovou komunikaci uživatelů ve zpětném směru. Pro řízení hlasové komunikace lze využít navrženého webového systému (založeného na technologii Java). Obrazová, tedy plně interaktivní komunikace, je založena na principu virtuálních místností na společném serveru.
V oblasti metodiky nových postupů v oblasti eLearningu jsme se v tomto období věnovali převážně následujícím činnostem: První z nich bylo najít vhodnou formu technického řešení sdílené přednášky. Možností se nabízí několik, od nejdražších až po ty běžné, spojené většinou s operačním systémem uživatele. Rozhodujícím faktorem tohoto výběru byla jednak technická vybavenost potenciálních účastníků a v druhé řadě i typ dané přednášky/konference. Z toho také vzešlo několik jednoduchých metod a postupů pro komunikaci účastníků/studentů s přednášejícím. Dalším rozhodujícím faktorem, který bylo třeba vzít v úvahu při výběru jednotlivých metodik, je samotný obsah přednášky/konference (ukázka detailů apod.). Předpokládáme, že problematikou komunikace ve zpětném směru se budeme zabývat i nadále v dalším období. Z této problematiky vznikla rozsáhlá technická zpráva (16/2005), která definuje některé základní pojmy a dopodrobna ukazuje jednotlivá technická řešení.
Na obrázku je znázorněna technická realizace jednosměrně sdílené přednášky s použitím softwarových streamingových prostředků. Kamera a mikrofon snímající přednášejícího jsou přes digitalizační grabovací kartu připojeny k PC. Zde je signál komprimován a odesílán na streamovací server, jenž jej dále distribuuje všem klientům, kteří si zažádají o spojení. K tomuto účelu lze použít celou řadu softwarových produktů (záleží na požadovaném formátu výstupního toku).
Další činností, kterou jsme rozvíjeli v první polovině roku, byla optimalizace mobilního pracoviště pro zavedení bezdrátových přenosů videosignálu. Pro bezdrátový přenos videosignálu jsme pro experimentální provoz použili zařízení GigaLink. Existuje pro ně rozhodnutí o schválené technické způsobilosti rádiového zařízení k provozu v ČR (ČTÚ 1998 1 r 790). Rádiový (bezdrátový) přenos se uskutečňuje v pásmu 2,4 GHz. Pásmo (2,4-2,4835 GHz) je rozděleno na 5 kanálů s roztečí 14 MHz. Systém jsme volili s ohledem na místo kde bude obvykle používán. Ve většině případů se jedná o rozsáhlé místnosti, kde tento systém dosahuje objektivní kvality přenosu signálu na vzdálenost 30 m. Systém byl mimo jiné nasazen v nepřetržitém dvoudenním provozu na konferenci EMTECH 2005, ze které byl po celou dobu pořizován videozáznam. Systém se osvědčil zejména díky své vysoké mobilitě.
|
|
obsah |
následující
|