hledat:

2   Rozvoj páteřní sítě CESNET2

V rámci rozvoje páteřní sítě CESNET2 jsme se v období roku 2004 zaměřili především na vybudování DWDM trasy Praha-Brno, která je základem pro rozvoj optické přenosové vrstvy a rozšíření přenosových kapacit IP sítě na 10GE. Optická přenosová vrstva rovněž umožní poskytování služeb na úrovni optických cest (lambda služeb) pro výzkumné aktivity a připojené účastníky v národním i mezinárodním měřítku.

Se zahájením budování sítě CESNET2 nové generace jsme dokončili návrh nové architektury páteřní sítě. V oblasti rozvoje IP sítě jsme urychlili proces zjednodušení celkové topologie a vyřazování a náhrady směrovačů jádra sítě GSR12016, které vzhledem k morální zastaralosti neumožňovaly rozvoj dalších služeb a vlastností, jako IPv6 unicast/multicast a podpora jumbo frames. Z hlediska logické architektury a vlastností sítě jsme dokončili migraci na procesory Sup720-3BXL v přístupových směrovačích, která je nezbytným předpokladem pro podporu dual-stack IPv4/IPv6 včetně připojení na síť GÉANT.

K výrazným změnám došlo při implementaci IPv4 multicastu (AnyCast RP řešení), kdy jsme zároveň změnili způsob připojení velkých univerzitních a campus sítí. Přechod na externí připojení s využitím protokolů eBGP, eMBGP a MSDP (tyto sítě mají rovněž své vlastní RP) s využitím privátních autonomních systémů nyní vylučuje jakékoliv vzájemné ovlivňování s páteřní sítí, zjednodušil správu těchto připojení a zvýšil tak spolehlivost a dostupnost všech služeb IP sítě, a zejména IPv4 multicastu.

Nedílnou součástí rozvoje IP služeb sítě je zavedení kvality služeb (QoS), které kromě nezbytné technické implementace zahrnuje také nutnost vyřešení mnoha problémů týkajících stanovení akceptovatelného všeobecného rámce pravidel uplatňování QoS politiky vůči jednotlivým kategoriím uživatelů.

Rozvoj NREN ČR rovněž pokrývá rozvoj a provozování nezbytné podpůrné infrastruktury pro zajištění nepřetržitého a spolehlivého provozu sítě a zajištění podpory projektů a účastníků NREN na národní a mezinárodní úrovni (koordinace a spolupráce se sítí GÉANT a ostatními evropskými NREN).

Stručně lze vývoj a změny v páteřní síti shrnout do několika bodů:

• Implementace výkonných procesorů SUP720-3BXL v přístupových směrovačích OSR7609 v GigaPoP včetně směrovačů pro peering. Procesory SUP720 s vnitřním přepínacím polem (switching matrix) zvyšují výkon směrovačů až na 720 Gb/s, podporují hardwarové směrování IPv6 a umožňují budoucí nasazení rozhraní 40 Gb/s. Nové verze IOS na těchto směrovačích nabízejí rozšířené vlastnosti v oblasti technologie MPLS VPN, QoS a podpory IPv6 multicastu (plánována na rok 2005), které jsou potřebné pro další rozvoj vlastností IP sítě.
• Zprovoznění přímého peeringu s Polskou akademickou sítí PIONIER gigabitovým Ethernetem a umožnění nezávislého peeringu této sítě se sítí SANET s využitím EoMPLS technologie.
• Zjednodušení základní topologie sítě a vytvoření návrhu architektury IP/optické sítě nové generace.
• Převedení směrování IPv6 unicastu z vyhrazených směrovačů C7500 na OSR7609 a dokončení dual-stack IPv4/IPv6 topologie v prostředí MPLS sítě.
• Vybudování základní DWDM trasy Praha-Brno, která je klíčová pro další rozvoj optické přenosové vrstvy i pro přechod páteřní sítě na 10GE.
• Rozšíření hlavních GigaPoP Praha a Brno na 10GE včetně náhrady nevyhovujících směrovačů jádra sítě směrovači novými, které podporují 10GE a další nové vlastnosti.
• Celkové zvýšení stability a dostupnosti sítě s využitím Cisco NSA services.
• Rozvoj nezbytné podpůrné infrastruktury.

2.1   Fyzická topologie páteřní sítě

Základní fyzická topologie sítě (viz obrázek 2.1) je založena na pronajatých párech optických vláken. Některé menší uzly (např. Děčín či Cheb) jsou připojeny pouze jedním vláknem a využívají dostupné technologie Fast Ethernet konvertorů MRV. Ostatní uzly jsou na páteřní síť připojeny rádiovými okruhy 10 a 34 Mb/s nebo pronajatými okruhy.

Základní logickou topologii páteřní sítě tvoří deset GigaPoP vzájemně propojených datovými okruhy s přenosovou kapacitou nejméně 1 Gb/s (viz obrázek 2.3). Páteřní okruhy využívají 10GE LAN PHY, 1GE (gigabitový Ethernet) a POS STM-16/OC-48 pro přenosové kapacity 2,5 Gb/s. GigaPoP jsou připojeny do páteřní sítě vždy dvěma datovými okruhy pro zálohování přístupu.

K osazení optických okruhů využíváme různých technologií. Pro gigabitové okruhy menších vzdáleností (do cca 120-140 km) není potřeba žádná regenerace či zesílení a používáme výměnné optické transceivery (Pluggable Optics) v rozhraních směrovačů a přepínačů typu CWDM-1550 (nahrazují dříve používané GBIC-ZX) a DWDM GBIC se 100Ghz rozestupem kanálů dle ITU-T (např. České Budějovice-Brno, 308 km se zesílením EDFA zesilovači Keopsys).

V oblasti výměnných optických transceiverů nové generace začínáme rovněž využívat SFP (Small Form Factor Pluggable) GBIC, které mají menší rozměry i menší spotřebu a budou podporovat rozšířené monitorování optických parametrů (DOM - Digital Optical Monitoring) při větším rozsahu pracovních teplot (-5 až +85°C). Lze je však použít jen v příslušných rozhraních nového typu (nejsou se standardními GBIC záměnné). Pro 10GE rozhraní plánujeme ověřovat DWDM Xenpaky pro přenos 10GE po DWDM. Novou generací 10GE GBIC jsou tzv. XFP (Xenpak Form Factor Pluggable), které však budou podporovat pouze novější typy 10GE rozhraní směrovačů.

Optické okruhy s větším útlumem (více než 32 dB) jsou osazeny optickými EDFA zesilovači Keopsys (předzesilovače a výkonové zesilovače). Na některých trasách rovněž využíváme L2 přepínače jako opakovače signálu. Použití přepínačů v průběhu optické trasy je levnější variantou osazení, velkou nevýhodou je nutnost umístění na trase (ne vždy je možné jej umístit v požadovaném místě trasy) a protokolová závislost (Ethernet).

Preferovanou variantou je proto použití EDFA zesilovačů umístěných pouze na koncích tras (metoda NIL - Nothing in Line), které zesilují optický signál a jsou protokolově nezávislé (gigabitový Ethernet, POS, ...). Ve spolupráci s aktivitou Optické sítě ověřujeme jako alternativu ke komerčním EDFA zesilovačům v provozní části sítě CESNET2 vlastní EDFA zesilovače na bázi PC (PC Light). Tyto zesilovače jsou nasazeny na 1GE okruhu Praha-Hradec Králové a využíváme zde rovněž DWDM GBIC v koncových směrovačích.

Přechod páteřní sítě na pronajatá optická vlákna je základním předpokladem pro vybudování optické transportní sítě. Vhodnou technologií je DWDM, která umožní provozovat více optických kanálů na pronajatém vlákně a umožní v dalších etapách integraci se stávající IP sítí a přechod k páteřní síti kombinující IP a optické služby (s využitím příslušného řízení, jako např. GMPLS), včetně nasazení optických přepínačů pro dynamické přepínání optických přenosových cest.

První DWDM trasu jsme uvedli do provozu koncem roku 2004. Ve veřejné obchodní soutěži zvítězilo řešení Cisco Systems, které je založeno na modulárním DWDM systému ONS 15454 (popis systému lze nalézt na www.cisco.com). Při proměření sestavených úseků trasy musel být projekt osazení DWDM upraven, neboť naměřené hodnoty chromatické disperze neodpovídaly původním předpokladům (např. v jednom úseku je záporná). DWDM systém obsahuje dva koncové DWDM terminály (ET - End Terminal) s laditelnými 10GE transpondéry a tři aktivní prvky pro zesílení a kompenzaci disperze v průběhu optické trasy.

Instalace DWDM systému umožnila povýšení kapacity propojení uzlů Praha a Brno na 10GE. V dalším období plánujeme rozšíření transportního systému DWDM o další úseky s cílem dokončit hlavní páteřní optický okruh Praha-Brno-Olomouc-Hradec Králové-Praha s využitím perspektivní technologie ROADM. Součástí rozvoje optické transportní vrstvy je rovněž návrh propojení se sítí Géant2 na této úrovni. Síť Géant2 má být uvedena do provozu ve 3. čtvrtletí 2005 a dosud není zcela jasné, jakou variantu řešení vlastní optické páteře zvolí (DWDM systém, SONET/SDH transport či optické přepínače).

2.2   Logická topologie páteřní sítě

Základním přenosovým protokolem páteřní sítě je IP/MPLS. Jako IGP protokol MPLS sítě používáme OSPFv2. Vlastní logická topologie sítě je rozdělena do dvou funkčních úrovní, kterým je přizpůsobena topologie jednotlivých GigaPoP:

Jádro sítě (Core Backbone Level)

Vlastní jádro sítě tvoří směrovače GSR12016 a OSR7609 (znázorněny červeně), v nichž jsou ukončeny všechny páteřní datové okruhy. Nový návrh topologie páteřní sítě, který je v souladu s plánovaným rozvojem DWDM sítě, zachovává směrovače jádra pouze v GigaPoP základního okruhu sítě (Praha-Brno-Olomouc-Hradec Králové-Praha). Zároveň je nutná jejich náhrada novějšími směrovači, neboť GSR12016 svými vlastnostmi neumožňují další rozvoj sítě (10GE, IPv6 multicast, podpora jumbo frames) a jejich upgrade by byl finančně neúnosný. V GigaPoP Praha a Brno jsme proto v jádru sítě nasadili směrovače OSR7609, které svými technicko-ekonomickými parametry vyhovují (zejména z hlediska ceny za port 10GE). V dalším období nahradíme zbývající GSR12016 (v GigaPoP Praha, Olomouc a Hradec Králové) a zaměříme se rovněž na výběr vhodných směrovačů, které svou koncepcí budou pro tuto pozici vhodnější (z hlediska podpory 10GE, velikosti vyrovnávacích pamětí na portech, výkonu a stability).

Přístupová vrstva sítě (Access Level)

Jako přístupové směrovače využíváme Cisco OSR7609 (s výkonnými procesory SUP720-3BXL) a Cisco 7206-VXR s NPE-G1 v menších uzlech (Ústí n. L., Zlín) ve funkci MPLS PE. Tyto směrovače zajišťují veškeré funkce a služby páteřní sítě (MPLS, MPLS VPN, QoS, IPv4/IPv6 směrování, IPv4 multicast, export NetFlow statistik, přístupové filtry) pro připojené účastníky. Akademické metropolitní (PASNET, BAPS, ...) a univerzitní sítě jsou připojeny gigabitovým Ethernetem, ostatní účastnící a detašovaná pracoviště menšími kapacitami (10/100 Ethernet). Propojení přístupových směrovačů se směrovači jádra je realizováno pomocí 10GE LAN PHY, OC-48 POS nebo 1GE.

Menší uzly sítě (PoP) jsou připojeny na tyto přístupové směrovače optickými okruhy 100 Mb/s (jednovláknové připojení), rádiovými okruhy 34/10 Mb/s (v případě 34 Mb/s je využita konverze na 100BASE-T na koncích okruhů) a pronajatými pevnými okruhy menších kapacit. V těchto uzlech jsou použity menší směrovače s omezenou funkčností (MPLS CE) řady C2621/C2651-XM/C2691), které podporují pouze VRF Lite. Tyto směrovače jsou v současné době nahrazovány novými L3 přepínači Catalyst 3750, jejichž parametry a vlastnosti plně vyhovují požadavkům gigabitových sítí (10/100/1000 porty, průchodnost 32 Gb/s, podpora SFP GBIC, IP směrování). IPv6 protokol není ve stabilních verzích IOS dosud implementován. Je však podporován v experimentálních verzích, na jejichž testování a ověřování se aktivně podílíme (v rámci beta test programu výrobce).

Logická topologie uzlu je rozdělena na několik částí: služební segment, připojení účastníků a připojení testovacích segmentů. Služební segment zahrnuje OOB přístup, VoIP gateway, UPS a další služební zařízení a servery. Připojení koncových účastníků je realizováno přes vyhrazené 802.1Q VLAN na přístupovém směrovači. VLAN jsou obvykle zakončeny na přístupovém směrovači účastníka, v některých případech se využívají pro vytváření EoMPLS L2VPN v rámci páteřní sítě (využíváme zde mapování příslušné VLAN účastníka do EoMPLS).

Technologie MPLS nám umožňuje vytváření L3VPN a point-to-point L2VPN (dle draft-martini-l2circuit-trans-mpls-05) v rámci celé páteřní sítě. EoMPLS (Ethernet over MPLS) je využíván pro L2 připojení detašovaných pracovišť. Tento způsob připojení má z hlediska páteřní sítě nespornou výhodu v tom, že provoz účastníka neovlivňuje L3 MPLS páteř (příkladem je peering sítí SANET a PIONIER prostřednictvím páteře CESNET2).

V dalším období rozvoje sítě budeme ověřovat možnosti VPLS technologie (Virtual Private LAN Services) dle konceptu PWE3 (Pseudo Wire Edge to Edge Emulation), kdy MPLS síť zajišťuje funkci distribuovaného L2 přepínače. Podpora VPLS technologie na provozovaných typech směrovačů bude dostupná během roku 2005.

2.3   Směrování IPv4 unicast

Jako interní směrovací protokol v rámci páteřní sítě využíváme interní BGPv4 (iBGP) mezi přístupovými PE směrovači (viz obrázek 2.4). Na externích směrovačích R84, R85 a R98 jsou route-reflectory RR1, RR2 a RR3 pro zajištění redundance směrování. Na ostatních PE směrovačích využíváme route-reflector clienty. Použití route-reflectorů snižuje potřebný počet peerů na páteřní síti. Na přístupových směrovačích GigaPoP používáme statické agregované bloky a neprovádíme redistribuci z vnitřních směrovacích protokolů. Velké metropolitní a univerzitní sítě (PASNET, ČVUT, aj.) využívají privátní autonomní systémy a jsou na páteřní síť připojeny protokolem eBGP. Preferované připojení menších účastníků je pomocí statických cest.

2.4   Směrování IPv4 multicast

Pro výměnu multicastových (skupinově adresovaných) směrovacích informací využíváme interní protokol MBGP. IMBGP využívá opět tři route-reflectory na směrovačích R84, R85 a R98. Route-reflector klienti jsou však na rozdíl od unicast směrování konfigurováni na všech P a PE směrovačích, neboť i na směrovačích jádra sítě je nutné zajistit správnou funkci RPF (Reverse Path Forwarding), který jako součást procesu předávání zajišťuje ochranu proti smyčkám či duplicitním multicastovým paketům. Tato kontrola je v prostředí páteřní sítě zajišťována iMBGP (za předpokladu, že veškeré multicastové zdroje dat jsou oznamovány tímto protokolem).

V celé páteřní síti používáme protokol PIMv2-SM. Celkovou topologii multicastu jsme výrazně zjednodušili a v současné době používáme pouze jeden centrální RP (IP 195.113.144.2) na směrovačích R85 a R98 s implementací redundantní AnyCast RP topologie. Velké metropolitní a univerzitní sítě nyní provozují svůj vlastní RP (v rámci nezávislé multicast domény) a aktivní zdroje multicast dat oznamují protokolem MSDP. Ostatní připojení účastníci mohou využít centrální RP, jeho oznamování dynamickými protokoly (Cisco Auto-RP nebo BSR) bylo zrušeno a tito účastníci si musí adresu RP konfigurovat staticky na svých přístupových směrovačích.

Současná logická topologie multicastu je inkongruentní (unicast je přenášen přes MPLS, ale multicast bez MPLS značek). Na úrovni MSDP je rovněž ve všech uzlech prováděna filtrace oznamovaných aktivních zdrojů a skupin dle doporučení Cisco a sítě Géant (omezení provozu Novell NDS, ImageCast a dalších služeb využívajících multicast, které nejsou určeny pro oznamování do páteřní sítě a MBone).

Současné řešení ditribuce multicastu na páteřní síti podporuje i SSM/IGMPv3 (Source Specific Multicast), který používá vyhrazený IP rozsah 232.0.0.0 0.255.255.255 a ke své funkci nevyžaduje RP.

Mimo tradiční přidělování multicastových adres pomocí dynamických protokolů jako je SDR (SAP) lze tyto adresy přidělovat staticky dle RFC 2770 na základě čísla autonomního systému. Dle daného mechanismu našemu AS2852 odpovídá rozsah veřejných multicast adres 233.11.36.0/24, ze kterého jsou adresy přidělovány.

2.5   Implementace IPv6 unicast/multicast

Nasazení nových procesorů SUP720-3BXL, které podporují hardwarové předávání IPv6, v přístupových směrovačích OSR7609 umožnilo převedení IPv6 z dočasného řešení s vyhrazenými 6PE směrovači C7500 na přístupové směrovače. Páteřní síť nyní podporuje dual-stack IPv4/IPv6 unicast směrování přes MPLS (PE/6PE). Připojení účastníků na IPv6 je typicky realizováno vyhrazenou 802.1Q VLAN, neboť většinou dual-stack ve svých sítích nepodporují.

IPv6 multicast není v současné době podporován. Na základě testování v laboratoři připravujeme náhradní řešení, pro které bude využito původní řešení se 6PE směrovači C7500. Pro distribuci multicastu použijeme IPv6 multicast tunely mezi těmito směrovači. Náhradní řešení realizujeme začátkem 2. čtvrtletí 2005. Verze IOS s podporou IPv6 multicastu pro přístupové směrovače OSR7609 budou dostupné koncem roku 2005.

2.6   Implementace QoS

Zavedení QoS (kvality služeb) v prostředí NREN si klade tyto cíle:

• Definovat jednoduchý a konzistentní provozní rámec QoS politiky sítě CESNET2 vůči připojeným organizacím a jejich uživatelům.
• Poskytnout nezbytnou podporu pro tranzitní provoz sítí CESNET2 se zaručenou QoS tak, aby bylo dosaženo celkové kvality služby pro koncové uživatele různých DiffServ domén.
• Zajistit plnou kompatibilitu s QoS službou Premium IP, jak je definována v síti Géant.
• Zajistit vysokou kompatibilitu s ostatními QoS službami sítě Géant.
• Navrhnout unifikovaný konfigurační model, použitelný pro všechny typy HW provozované v síti CESNET2.

Jako základ technické architektury pro zavedení QoS byl zvolen zvolen model DiffServ typu "point-to-cloud", který využívá techniku E-LSP nad MPLS infrastrukturou. V případě nevyužité kapacity páteřní sítě mohou některé QoS třídy využít zbývající kapacitu nad rámec minimální zaručené šířky pásma. Definovali jsme následující třídy služeb pro různé typy aplikací podle nároků na šířku pásma, zpoždění a ztrátovosti paketů:

• Premium IP (PIP)
• Network Control (NC)
• Gold IP+ (GIP+)
• Silver IP+ (SIP+)
• Best Effort (BE)
• Less than Best Effort (LBE)

Návrh značkování IP paketů pomocí DSCP, jeho mapování do položky Exp MPLS záhlaví a rezervaci šířky pásma pro jednotlivé třídy v rámci Exp-LSP MPLS/DiffServ domény CESNET2 je uveden v tabulce 2.1.

Během ověřovacího provozu jsme QoS nasadili nejdříve v Plzni a potom postupně v Liberci a Ostravě. Ověřovací provoz probíhá bez problémů a na počátku roku 2005 bude QoS nasazeno i v ostatních uzlech.

2.7   Externí připojení (peering)

Síť CESNET2 využívá následující externí připojení a peering:

Zahraniční spojení (běžný provoz)

Globální zahraniční připojení nám poskytuje Telia International Carrier. Kapacita připojení je 2,5 Gb/s (POS STM-16/OC-48 na R84) s omezením na 800 Mb/s. Záložní spojení je zajištěno dalším okruhem 2,5 Gb/s na druhý směrovač uzlu Telia (peering router R85).

Připojení do sítě Géant

Připojení do sítě Géant má kapacitu 2,5 Gb/s a využívá lokální POS STM-16/OC-48 propojení na uzel, který je umístěn v prostorách sdružení CESNET. Uzel Géantu v Praze je připojen kapacitou 10 Gb/s do Německa (Franfurt nad Mohanem) a dvěma POS STM-16/OC-48 okruhy do Polska (Poznaň) a na Slovensko (Bratislava). Prostřednictvím sítě Géant je zajišťováno IPv4 unicast/multicast a IPv6 unicast spojení do evropských, amerických a asijských vědeckovýzkumných NREN a center.

Národní peering v NIX.CZ

Přístup do NIX.CZ je zajištěn dvěma GE okruhy, které jsou zakončeny na externích směrovačích R84 a R85 (rozložení zátěže a zálohování). Okruhy jsou realizovány na pronajatých optických vláknech a osazeny příslušnými GBIC (GBIC-LX/LH a CWDM-GBIC na druhé delší trase). Směrovač R85 zajišťuje i nativní peering IPv6. Celkový provoz do NIX.CZ přesahuje již 1 Gb/s a plánujeme proto upgrade na 10GE připojení.

Peering se sítěmi SANET a PIONIER

Propojení se slovenskou akademickou sítí SANET je realizováno na optických vláknech Brno-Bratislava. Trasa je osazena CWDM-GBIC-1550 a je zde použit přepínač Catalyst 3524 jako opakovač. Připojení na polskou akademickou síť PIONIER je rovněž realizováno na optických vláknech Ostrava-Bielsko Biala s CWDM-GBIC-1550. Tato trasa je kratší, má cca 120 km a nebylo zde nutné zesílení.

Pro připojení obou sítí používáme 802.1Q zapouzdření a pro peering se sítí CESNET je vždy použita jedna VLAN. Druhá VLAN je mapována do MPLS L2 tunelu (EoMPLS), který umožňuje přímý peering těchto sítí na úrovni spojové vrstvy. Síť CESNET2 v tomto případě poskytuje pouze L2 transportní službu pro tyto NREN.

Kromě vzájemného peeringu našich sítí poskytujeme na tomto propojení peering SANETu v NIX.CZ a naopak SANET síti CESNET2 peering v SIX, což oběma sítím šetří zahraniční konektivitu. Vzájemné oznamování sítí do peeringových center provádíme na základě BGP communities (tagů).

2.8   Plány rozvoje páteřní sítě v dalším období

V období roku 2005 plánujeme rozšíření transportní optické DWDM sítě do dalších uzlů a podle možností dokončení základního DWDM okruhu (viz obrázek 2.6). Zároveň budeme ověřovat vlastnosti nové technologie ROADM jako prostředku pro vytváření optických kanálů v rámci DWDM systému.

V návaznosti na budování optické vrstvy budeme pokračovat i v budování IP vrstvy a pokračovat v migraci na 10GE. Součástí této migrace je nasazení výkonnějších směrovačů jádra sítě a doplnění přístupových směrovačů o 10GE rozhraní. Nasazení nových směrovačů je klíčové pro další rozvoj vlastností sítě, zejména:

• Podpora jumbo frames, tj. přenos rámců dat o velikosti 9 KB v rámci celé sítě a připojení na síť GÉANT
• Implementace IPv6 multicastu
• Povýšení GigaPoP na 10GE

Rovněž předpokládáme dosažení plné implementace QoS a její kompatibility se sítí GÉANT pro poskytování QoS služeb v mezinárodním měřítku.

V oblasti nových protokolů a vlastností se zaměříme na ověřování a nasazení IPv6 multicastu, v počátečním období bude implementováno dočasné řešení a později provedena migrace na páteřní směrovače. Rovněž budeme pokračovat v rozvoji technologie MPLS v oblasti VPLS (Virtual Private LAN Services) a MPLS QoS.

V průběhu roku provedeme nezbytná povýšení přípojných kapacit do zahraničí a připojení do NIX.CZ (na 2×10GE). Důležitým úkolem bude připojení na nově budovanou panevropskou výzkumnou síť Géant2, která má být uvedena do provozu ve 2. pololetí roku 2005, kapacitou alespoň 1×10GE a zajištění kompatibilního připojení (v oblasti IPv4/IPv6 unicastu/multicastu, QoS implementací) a v dalších etapách i připojení na optické úrovni.

předchozí

obsah

následující