13   Medicínské aplikace

Medicínská oblast představuje zdroj zajímavých aplikací, které vyžadují kvalitní infrastrukturu s velkou propustností. Sdružení CESNET má dlouhodobě o tuto oblast zájem. Ve druhé polovině devadesátých let proběhla řada medicínských videokonferencí, infrastruktura sdružení CESNET byla rovněž využívána pro přenos medicínských obrazových dat. Protože zájem o medicínské projekty postupně rostl, došlo v druhém pololetí roku 2004 k ustavení samostatné aktivity Medicínské aplikace.

Záměrem této nové aktivity je vyhledávat a dále rozvíjet další projekty z oblasti medicíny. Řada aktivit (například Virtuální prostředí pro spolupráci, MetaCentrum a Podpora distančního vzdělávání) se dostávala do kontaktu s medicínskými aplikacemi a řešila je s využitím svých obecných technik a postupů. Náš přístup není opakováním těchto obecných postupů, ale vyhledáním nových projektů a rozšířením stávajících programů o specifika, která vyplývají ze zpracování medicínských dat.

Ve druhém pololetí roku 2004 byly řešeny následující projekty:

Na aktivitě se přímo podíleli pracovníci 2. Lékařské fakulty UK v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. V rámci pracovních skupin při řešení jednotlivých projektů a přípravě společných grantů na další období se dále zúčastnili pracovníci EUROMise (společné pracoviště Akademie věd ČR a UK Praha), Ústavního soudu v Brně, Fakultní Thomayerovy nemocnice, Ústřední vojenské nemocnice, Masarykova onkologického ústavu, 1. LF UK a firmy IMA s. r. o. Vývoj specializovaného programového vybavení probíhal ve spolupráci s firmou TATRAMED s. r. o. z Bratislavy.

13.1   Standardní prostředí medicínských aplikací

Jedním z klíčových problémů komunikace mezi medicínskými pracovišti je otázka standardizace a jasnosti legislativního prostředí, které komunikaci mezi zdravotnickými subjekty vymezuje. Podstatná je též harmonizace našeho prostředí s legislativou EU, aby nebylo zbytečně vytvářeno to, co již v Evropě existuje. Vyjasnění těchto otázek je klíčové při získávání dalších partnerů z oblasti zdravotnických zařízení, protože někteří ředitelé těchto institucí mají obavu z přenosu dat mimo areál nemocnice.

V oblasti harmonizace legislativního prostředí a standardů se nám podařilo navázat spolupráci s pracovníky EUROMise a s právníkem Ústavního soudu, který se zabývá analýzou informací o právních aspektech vedení zdravotnické dokumentace a telemedicíny v zemích EU.

V současné době je připravena obecná část, která se zabývá samotnou koncepcí existence a vzájemné interakce právních systémů "Vnitrostátní právo členského státu EU" vs. "Právo EU" vs. "Mezinárodní právo". Tato část je důležitá pro pochopení principů, na kterých je pak postavena konkrétní právní úprava.

Následovat bude zaměření na konkrétnější problémy. V první řadě to je česká právní úprava vedení zdravotnické dokumentace. Půjde o analýzu možnosti vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě, což zahrnuje problematiku zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu (zejména §67a a následující), zákona o elektronickém podpisu (227/2000 Sb.) a zákona o ochraně osobních údajů (101/2000 Sb.). Práce se bude rovněž zabývat sankcemi, které přicházejí v úvahu při porušení povinností stanovených v těchto souvislostech právními předpisy (přestupky, případně i trestné činy).

Následný krok se bude věnovat evropské právní úpravě, což zahrnuje směrnice, případně jiné právní předpisy EU upravující tyto problémy. Na evropské úrovni se jedná o možnost předávání osobních údajů (potažmo informací ze zdravotnické dokumentace) mezi členskými státy.

První ucelenou publikaci těchto materiálů formou studie, případně článku v odborném tisku předpokládáme koncem roku 2005.

13.2   Formalizace a přenos dat onkologických pacientů

Zcela novou aktivitou je formalizace dat onkologických pacientů. Byl dokončen návrh struktury základní stávající databáze. Lze načítat formát scientigrafických snímků (jedno ze základních vyšetření nukleární medicíny). V současné době se pracuje na vytvoření uživatelského rozhraní, pomocí kterého budou převáděna data ze stávajících podkladů do nové databáze. Vytvoření databáze je předpokladem budoucí národní a mezinárodní spolupráce.

Z hlediska dalšího zpracování dat je důležité navázání kontaktu s tvůrci systému MEDAL (The Medical Algorithms Project), což jsou algoritmy pro medicínské zpracování dat ve formě volně šiřitelných programů.

Možnost publikací v této oblasti předpokládáme s ohledem na krátkou dobu řešení až v následujícím pololetí.

13.3   Videokonference pro vzdálené konsultace v genetice - telegenetika

Navazujeme na úspěšný projekt videokonferencí pro vzdálené konsultace v medicíně se zaměřením na genetiku - telegenetika. Navrhli jsme a připravili testování specializovaných funkcí komunikačního zrcadla, které jsou vhodné pro režimy telekonferencí a prezentací typu "kulatého stolu". Rovněž došlo ke specifikaci potřebných funkcí klientských programů.

Ve spolupráci s EGF jsme vytvořili a zpřístupnili úložiště pro digitalizované videozáznamy přednášek Evropské školy genetické medicíny, včetně doprovodných materiálů. Rovněž jsou dostupné statistiky a modelový příklad pro obsahem řízené pre- a postgraduální vzdělávání mediků.

Společně s Univerzitou v Boloni jsme zpracovali pilotní projekt pro program EU Leonardo (podpora profesního vzdělávání). Je připraven projekt pro připojení komunity genetiků a hematologů zabývajících se thalasemií (genetická porucha krvetvorby) pro 6. rámcový program. Univerzita v Boloni v něm figuruje jako partner pro vzdělávání a sdružení CESNET jako partner pro infrastrukturu.

13.4   Rozvoj projektu MEDIMED

Rozšíření projektu MEDIMED do pražské lokality se podařilo realizovat napojením Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze během července 2004. Na základě zkušeností z reálného provozu investovala FTN cca 30 mil. Kč do vybavení centra PACS a v současné době má zájem vytvořit PACS centrum pro pražskou lokalitu. V jednání je možnost napojení VFN a FN Bulovka.

[Obrázek]

Obrázek 13.1: Náhledové pracoviště PACS

Anonymizační program pro PACS byl vytvořen ve spolupráci sdružení CESNET, MU Brno, Masarykova onkologického ústavu a firmy TATRAMED s. r. o. Systém je koncipován pro studenty lékařských oborů i pro začínající radiology nemocnic. V současnosti se v reálném provozu ověřuje základní funkčnost anonymizačního modulu, obecná verze editoru pro popis a modulu pro správu případových studií.

Databáze anonymních obrazových studií určených pro výuku bude po naplnění daty zpřístupněna pro studenty Lékařské fakulty MU v učebně Centra biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty MU v Brně. Toto centrum je vybaveno 30 výkonnými PC s kvalitními LCD monitory a licencemi TomoScan. Po dohodě lze systém provozovat na vybraných pracovištích spolupracujících fakultních nemocnic.

Výsledky této dílčí aktivity byly úspěšně prezentovány na prestižní konferenci IASTED v USA v listopadu 2004.

13.4.1   Vývoj technických prostředků systému

Systém pro výuku je vyvíjen ve spolupráci s firmou TATRAMED s. r. o. Jedná se o úpravu stávajícího komerčního řešení, které bylo rozšířeno o speciální komponenty pro účely výuky. Systém je koncipován tak, aby současně splňoval všechny požadavky kompatibility, které jsou kladeny na systémy pracující v reálném provozu.

Klíčovými komponentami řešení jsou zejména:

Pracovní stanice připojené k výukovému systému, které umožňují anonymizovat a odeslat vhodné obrazové studie do databáze PACS, jsou instalovány v Masarykově onkologickém ústavu, na klinice dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno, ve Fakultní nemocnici U sv. Anny v Brně a v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně.

13.4.2   Zařazení obrazové studie do výukového systému

Každou obrazovou studii zařazenou do výukového systému lze opatřit strukturovaným popisem (ve formátu dle mezinárodního standardu DICOM) a vybavit sadou atributů (klíčových slov). Strukturovaný popis může být podle charakteru projektu logicky rozdělen na více částí:

Základní (technické) atributy obrazové studie jsou automaticky ukládány při zařazení obrazové studie do výukového systému. Hodnoty těchto atributů vycházejí zejména z původní obrazové studie získané v rutinním provozu.

13.4.3   Případová studie

Případovou studií se rozumí dokument složený ze samostatných textových stránek s možností odkazů na obrazové studie (např. DAPET). Výukový systém bude obsahovat nástroje (specializované účelově upravené editory), které umožní radiologům vytvářet vlastní případové studie.

13.4.4   Další vývoj

Další vývoj hodláme směrovat především do následujících oblastí:

13.5   Hledání nových telemedicínských aplikací

V rámci aktivit za druhé pololetí roku 2004 se podařilo připravit a obhájit dva nové granty programu Informační společnost, který vypsala Akademie věd ČR na období až pěti let počínaje rokem 2005. Jedná se o projekty MediGRID, kde je hlavním řešitelem 2. LF UK, spoluřešiteli Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem a sdružení CESNET. V případě druhého projektu Efektivní zpracování medicínských obrazových informací je hlavním řešitelem sdružení CESNET, spoluřešiteli Masarykova univerzita a Masarykův onkologický ústav v Brně.

Mezi perspektivní aplikace patří mezinárodní výzkumný projekt v oblasti neurověd BIRN (Biomedical Informatics Research Network), který umožňuje přístup k výkonným modelům a vyšetřovacím metodám mozku. O zapojení do projektu BIRN prostřednictvím sítě CzechLight již projevilo zájem neurologické oddělení Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích. Dále se o zapojení do tohoto projektu jedná s Fakultní Thomayerovou nemocnicí a s Fakultní nemocnicí v Motole.

Zajímavou aplikací systému Medimed by měl být systém podpory náročné výměny obrazových dat (mikroskopie, MR, PET) pro nově budované Centrum buněčné terapie, které po svém vzniku bude propojovat 2. LF UK, AV ČR, IKEM, MZLU Brno. S ohledem na výzkumný charakter tohoto pracoviště zvažujeme využití infrastruktury CzechLight, a to předběžně v druhé polovině roku 2005.

předchozí
obsah 		následující
další weby:fond rozvojemetacentrumCzechLightpřenosyvideoservereduroameduID.cz