11 Podpora distančního vzdělávání

Aktivita Podpora distančního vzdělávání navazuje na práce řešené v letech 2002 a 2003 pod názvem Infrastruktura a technologie pro on-line vzdělávání a na současně běžící aktivitu Virtuální prostředí pro spolupráci.

Základním cílem je kvalitativní posun elektronické podpory výuky na vysokých školách s maximálním využitím současných možností v oblasti progresivních síťových i lokálních digitálních technologií, jako jsou nástroje pro záznamy, zpracování, ukládání a prezentaci multimediálních dat a nástroje pro vzdálenou spolupráci.

Aktivita vyvíjí metodiku, pilotní projekty a příklady využití zmíněných technologií ve výuce tak, aby byly reprodukovatelné v širším rámci sdružení CESNET. Aktivita zasahuje rovněž širokou studentskou obec, která se vzdělává na vysokých školách v oblasti technických a přírodních věd.

11.1 Údržba a rozšiřování portálu sdružení CESNET k eLearningu

V rámci předchozích aktivit směřujících k podpoře distančního vzdělávání byl uveden do provozu portál eLearning.cesnet.cz. Hlavním úkolem minulého období byla revitalizace portálu a stanovení postupu jeho rozvoje v dalším období.

Provedená revitalizace spočívala jednak ve vytvoření nové struktury, designu a dále vlastní obsahové náplně. Průběžně byly také doplňovány vybrané aktuality. Současný stav portálu si můžete prohlédnout na adrese eLearning.cesnet.cz.

Nově jsme strukturu portálu rozčlenili do několika základních oddílů. Za klíčové považujeme oddíly Události (aktuálně připravované informace ze světa eLearningu a eLearningové komunity), e-zin (připravený pro budoucí implementaci elektronického občasníku pro publikování článků), Diskuzní fórum a Teorie (přehled základních poznatků o eLearningu včetně podrobnějších popisů).

V současné době je ujasněna základní koncepce stránek pro období příštího roku. Prvním kamenem bude aktuální zpravodajství o dění v eLearningové komunitě. Je již připraven systém, který umožňuje registrovaným dopisovatelům ukládat krátká sdělení (např. o připravované konferenci, setkání či semináři) na stránky portálu. Zatím neexistuje rozsáhlá síť těchto dopisovatelů, proto považujeme za nezbytné využití relativně širokých kontaktů nejen v úzce eLearningové komunitě, ale i v rámci širší akademické obce. Zapojení dopisovatelů bude mít kromě jejich přímého příspěvku k obsahu ještě sekundární účinek spočívající v rozšíření povědomí o portálu. Druhým pilířem je rozvoj provozu diskusního fóra. Zpočátku neuvažujeme o jeho moderování; předpokládáme, že k optimální formě fórum dokonverguje po čase živelně, na základě názorů svých uživatelů. Nejvýraznějším inovativním prvkem by se měl stát e-zin - občasník, určený pro zveřejňování redakčně zpracovaných, hodnotných článků z dané oblasti.

11.2 Standardy v oblasti elektronické podpory výuky

U všech možností elektronické podpory výuky je třeba vytvořit elektronické výukové materiály a ty distribuovat studentům. Pokud se nejedná jen o jednoduché vystavení elektronických materiálů na webových stránkách, je vhodné využít vlastností systému, který je pro tyto účely vytvořen. Tento systém se nazývá systém pro řízení výuky (LMS - Learning Management System). V současné době existuje několik desítek produktů typu LMS jak komerčních, tak volně šiřitelných, od různých firem či organizací (např. ClassServer, WebCT, eDoceo, Moodle). LMS je softwarová nebo webová aplikace, která je určena pro řízení všech výukových aktivit v organizaci. Hlavní funkce, které by měl LMS podporovat, jsou:

administrace: Do této funkce spadá např. administrace uživatelů, přidělování rolí (administrátor, učitel, student, tvůrce obsahu a další) uživatelům, vytváření a mazání tříd, rozdělování studentů a učitelů do tříd.
spolupráce mezi LMS a informačním systémem organizace (IS): Pokud je tato spolupráce zajištěna, odpadá mnoho práce s administrací uživatelů, protože změna v IS se projeví i v LMS a není tedy nutné tuto změnu provádět dvakrát. Tato spolupráce je komplikovaná, protože nezáleží jen na struktuře a funkcích LMS, ale i na IS.
zkoušení: Každý LMS by měl mít své vlastní nástroje použitelné pro tvorbu testů (zkoušení studentů, ale i hodnocení kurzů) a také nějaké nástroje na jejich vyhodnocování, případně i na vypracování statistik o výsledcích.
online nástroje: Zahrnují prostředky pro komunikaci mezi učitelem a studenty nebo mezi studenty navzájem. Tato komunikace může probíhat v reálném čase (např. chat, videokonference) nebo nemusí (např. email, diskusní fórum).
podpora offline výuky: Do této funkce patří možnost publikování výukových kurzů i bez přístupu na Internet (např. na CD).
podpora standardů: LMS slouží pro uchovávání a distribuování výukových kurzů, a proto je vhodné, aby LMS podporoval specifikace vytvořené pro výměnu výukových materiálů a tím si zajistil možnost vkládání materiálů i z jiných LMS (takovým standardem je např. SCORM). Vhodné je samozřejmě, podporuje-li LMS i jiné standardy vztažené k eLearningu. LMS může poskytovat i další funkce, jako vytvoření kalendáře s úkoly každému uživateli, umožnit spolupráci na projektech v týmech (tzn. mít např. prostor, kde mohou studenti sdílet soubory), rozesílání upozornění studentům, že je právě otevřený úkol, který mají vypracovat, a další.

Pokud se organizace rozhodne, že bude funkcí LMS využívat a vybere si takový LMS, který bude vyhovovat jejím požadavkům (nejen svojí funkcionalitou, ale i licencemi, max. počtem obsloužených požadavků, hardwarovými požadavky, rozšiřitelností atd.), je nejprve nutné systém implementovat. Pokud se LMS bude realizovat jako samostatný systém, odpadá jedna významná část implementace, jíž je propojení s IS. Obvykle se ale LMS realizuje jako součást celého IS a v tomto případě obvykle nastává problém, jakým způsobem provázat data z IS s daty LMS, jakým způsobem zajistit jejich synchronizaci, integritu, zabezpečení přenosu apod.

K této problematice jsme vytvořili rozsáhlou technickou zprávu číslo 25/2004, která je k dispozici na stránkách sdružení.

11.3 Komplexní podpora vzorového předmětu on-line materiály - pilotní projekt

V současnosti připravují a provozují členské univerzity sdružení celou řadu podpůrných elektronických výukových materiálů k nejrůznějším předmětům. Cílem v tomto směru byla příprava podrobného metodicky popsaného příkladu komplexní studijní podpory "všemi dostupnými prostředky".

Komplexní podpora výuky vybraného předmětu je zaměřena na specifickou skupinu studentů 9. semestru magisterského studijního oboru Telekomunikační technika, který je akreditován na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Z široké škály povinných předmětů byl vybrán jeden jako pilotní, a pro něj byla připravena komplexní podpora on-line podklady a materiály pro výuku. Projekt je koncipován tak, že v budoucnu bude možno přidružit k němu většinu vyučovaných předmětů.

Připravili jsme (za spolupráce přednášejícího) on-line materiály, které (resp. odkazy na ně) byly umístěny na výukový portál www.comtel.cz (do sekce vybraného předmětu s logickým členěním těchto materiálů). Z těchto materiálů je třeba vyzdvihnout zejména množství nově streamovaných přednášek (12 základních přednášek, 5 speciálních).

Činnost byla propagována studentům jako experimentální zavedení distanční výuky. Vzhledem k tomu, že studenti měli k dispozici on-line výukové materiály, probíhají přednášky z předmětu 32PSY2 také distanční formou. Vyhodnocení proběhne podle plánu formou ankety po ukončení semestrálního kurzu, tedy v 1. čtvrtletí roku 2005.

K problematice komplexní podpory předmětu jsme vytvořili technickou zprávu číslo 20/2004.

Obdobná komplexní podpora bude v roce 2005 zkompletována rovněž v prostředí eLearningové podpory na Masarykově univerzitě, kde je většina funkcí LMS poskytována univerzitním informačním systémem. Jedná se o předmět Programování v jazyce Java, k němuž byly pořízeny úplné (video)záznamy přednášek, jsou k dispozici plné výukové materiály vč. úloh k samostatnému řešení, vzorových zadání písemných prací, archivu bohatých diskusí, příkladů testů atd.

V listopadu roku 2004 jsme rovněž realizovali experimentální "sdílenou přednášku", během níž se přednášející fyzicky nacházel v Ostravě (VŠB-TU Ostrava), zatímco posluchači byli přítomni v pražské lokalitě (ČVUT). Přenos obrazu i zvukového signálu byl plně duplexní, použili jsme platformu IP. Jednalo o přednášku se specifickou problematikou, jejíž výklad (resp. přednášejícího) by bylo přímo v lokalitě posluchačů velmi obtížné zajistit.

11.4 Audiozáznamy

Základní myšlenka - zavedení audiozáznamů jako další pomůcky pro zkvalitnění pedagogického procesu - vycházela z neojedinělých připomínek studentů, kteří nejsou z technických důvodů schopni sledovat přímé videopřenosy nebo videozáznamy streamovaných přednášek. Problém spočívá v jejich nedostatečně propustném připojení k Internetu. Jedná se o specifický problém studentů, kteří nemají přímý dostup do akademické sítě (který je k dispozici typicky na školách a kolejích), ale jsou nuceni pro přenos dat využívat pomalých hostitelských sítí, zejména telefonní sítě.

Proto jsme vyvinuli a realizovali systém, který umožňuje přenos (a záznam) pouze zvukového doprovodu přednášky. Digitalizovaný zvukový signál je pak možno přenášet v reálném čase i pomalými přenosovými kanály a po doplnění přednášky o podklady typu elektronická prezentace apod. mají studenti k dispozici ucelenou pomůcku.

Součástí pracoviště pro přenos zvuku jsou mj. externí zvuková karta, dvě bezdrátové mikrofonní soupravy, které jsou využívány při zpracování audio/video streamu, střižna zvuku (pro naši potřebu: 4×vstup stereo), a dále kodér ve formě počítače s příslušným programovým vybavením (Windows Media Encoder) podporující přenos a záznam zvuku. Parametry přenášeného zvuku je možno nastavit pro několik různých kvalit. Před začátkem kódování lze nastavit následující parametry: přenosovou rychlost, kmitočet vzorkování, mono nebo stereo zvuk. Od začátku zimního semestru 2004/2005 se uskutečňují souběžná audio a audio/video vysílání a studenti si podle rychlosti připojení mohou vybrat, který ze dvou nabízených streamů budou sledovat - audio/video vysílaní, nebo audio (rozhlasové) vysílaní.

předchozí

obsah

následující