Oponentský posudek průběžné zprávy o řešení výzkumného záměru v r. 2002
| Název: | Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace |
| Identifikační kód: | MSM 000000001 |
| Nositel: | CESNET z. s. p. o.. |
| Hlavní řešitel: | Ing. Jan Gruntorád, CSc. |
Průběžná zpráva o řešení výzkumného záměru za rok 2002 shrnuje výsledky čtvrtého roku řešení výzkumného záměru "Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace". VV činnost záměru pokrývá tři kategorie aktivit, a to:
- strategické projekty,
- mezinárodní projekty,
- ostatní projekty.
Je nutné zdůraznit, že vedle VV činnosti poskytuje národní výzkumná síť CESNET2 spolehlivou gigabitovou produkční síť využívanou především vysokými školami a že předložené výsledky, z nichž některé jsou i mezinárodně uznávané, byly dosaženy při zachování stability sítě. Z oponované zprávy je zřejmé, že si řešitelé výzkumného záměru tuto skutečnost nejen uvědomují, ale v roce 2002 také položili nezbytné základy nové topologie i architektury vysokorychlostní sítě CESNET2 pro provozování logicky oddělených služeb virtuálních privátních sítí (VPN) nad sdílenou MPLS páteřní sítí, což ještě dále zvýší spolehlivost jejího provozu a vytvoří nové kvalitativní podmínky pro další vědeckovýzkumná činnost nejen v oblasti komunikačních technologií, ale i nových aplikací, které nezbytně takovou vysokorychlostní infrastrukturu vyžadují.
Předložená zpráva pokrývá všechny oblasti činností formou příspěvků řešitelů jednotlivých projektů.
V provozní části záměru musíme zejména z pohledu uživatelů sítě CESNET2 kladně hodnotit především výrazné zvýšení stability a spolehlivosti páteřní sítě. Koncepce "přezajištěné" sítě s cca 10-13% průměrným využitím maximální přenosové kapacity páteřních tras zajišťuje bezproblémový provoz i potenciálních budoucích náročných aplikací a tento trend také odpovídá koncepci budování většiny vysokorychlostních sítí národního výzkumu významných evropských i zámořských států. Byla změněna hvězdicová topologie na kruhovou. Každý páteřní bod přítomnosti (GigaPoP) je nyní připojen alespoň dvěma okruhy. Nově navržená topologie a architektura páteřní sítě i bodů přítomnosti umožní mj. také přechod k technologii VPN nad sdílenou vysokorychlostní MPLS komunikační infrastrukturou, což nepochybně ještě více přispěje k dalšímu zvyšování stability i spolehlivosti páteře při současném respektování specifických požadavků jednotlivých výzkumných aplikací.
V oblasti správy a řízení páteřní sítě řešitelé neustále zdokonalují vlastní velmi pokročilé monitorovací a měřící systémy na nepřetržité sledování a vyhodnocování provozu páteřní sítě, což jednak umožňuje detekci a lokalizaci eventuálních provozních anomálií a zejména také proaktivně odhadovat budoucí provozní trendy, a včas tak plánovat adekvátní opatření.
Kladně lze též hodnotit aktivní spolupráci řešitelů se zástupci výrobců/dodavatelů použitých aktivních prvků za účelem dalšího zvyšování stability páteře a zejména poskytování multicastových služeb sítě Mbone.
Z kategorie strategických projektů je pro další rozvoj vysokorychlostní páteřní komunikační infrastruktury CESNET2 velmi přínosný projekt Optické sítě a jejich rozvoj, neboť připravil generické schéma jejího dalšího rozvoje. Mezinárodní ocenění získaly i prezentované průkopnické aktivity tohoto projektu na poli praktického nasazení pokročilých optických technologií v obtížných podmínkách přenosových tras realizovaných nenasvícenými vlákny bez použití jakýchkoliv mezilehlých zesilovačů využívajících technologií EDFA či experimentální obousměrné přenosy po jenom optickém vlákně. Díky dosaženým výsledkům se řešitelům také podařilo zapojit do přípravy mezinárodního projektu ASTON k podání do 6. rámcového programu EU.
Kladně lze hodnotit i ostatní strategické projekty:
-
IP verze 6, který dále rozšířil implementaci protokolu a základních služeb IPv6 v prostředí páteře CESNET2, a také s ním úzce související přistoupení k mezinárodnímu projektu 6NET zejména díky návrhu gigabitového IPv6 směrovače na bázi PC s hardwarovým akcelerátorem realizovaným vlastní vyvíjenou kartou COMBO6 a konfiguračním systémem založeným na XML.
-
Do strategického projektu Multimediální přenosy byly v r. 2002 integrovány do té doby roztříštěné aktivity. Cílem projektu je tvorba systémů pro podporu rutinního a bezprostředního využívání multimediálních aplikací, v současnosti převážně videokonferencí. U tohoto projektu oceňuji konkrétní výstupy v podobě realizace či podpory řady videokonferencí a videopřenosů a jistě znamenaly nemalé úsilí řešitelů. Spolu s projektem Platformy pro streaming a spolupráci nad videoobsahem bude předložena sada nástrojů, které budou v blízké budoucnosti stále požadovanější. Nemůžeme opomenout ani tu skutečnost, že podmínkou nutnou pro používání výsledků těchto projektů je spolehlivá vysokorychlostní síť, a tou CESNET disponuje.
-
Strategický projekt Metacentrum úzce souvisí s mezinárodním projektem DataGrid 5. rámcového programu EU, do kterého je CESNET zapojen od r. 2001. Projekt Metacentrum má jednak část provozní a jednak část výzkumnou. V části provozní lze konstatovat, že dochází k dalšímu rozšíření počtu procesorů, v části výzkumné se řešitelé zabývali především bezpečností systému a instalací systému Globus pro vzdálené spouštění úloh, což umožnilo zapojení výpočetní kapacity do mezinárodních Gridů. V této oblasti dosáhli naši řešitelé vynikajících výsledků, a to zejména zapojením se do experimentů v rámci mezinárodní konference SC2002. Byli členy týmů, které zvítězily ve většině kategorií a tím významně přispěli k propagaci sdružení CESNET i ČR. Velmi významná byla transatlantická spolupráce s partnery Gridu. Z domácích aktivit je ve zprávě popsáno řešení a experimenty s řešením úlohy simulace externí aerodynamiky vozu Škoda Fabia Combi s použitím SW FLUENT 6. I když Metacentrum využívá cca 200 uživatelů, bylo by vhodné získat další uživatele tohoto mocného nástroje.
-
Projekt Hlasové služby v síti CESNET2 dle mého názoru zaznamenal v roce 2002 významnou dynamiku zejména v oblasti VV. Zatímco do r. 2001 aktivity tohoto projektu byly zaměřeny především na vybudování a provoz IP telefonie, zapojení VŠ do projektu, sledování provozu a zavedení vlastního systému účtování, v roce 2002 bylo připojení dalších VŠ spíše rutinní záležitostí a řešitelé se věnovali především ověřování různých technologií, protokolů a technických zařízení (např. nasazení IP telefonů v rozsáhlých sítích, experimenty se signalizačním protokolem SIP či další vývoj vlastního systému evidence a účtování hovorů).Využívání výsledků tohoto projektu již v roce 2002 přineslo zúčastněným VŠ měřitelnou finanční úsporu.
-
Projekt Kvalita služeb ve vysokorychlostních sítích, který se na velmi vysoké úrovni zabývá praktickými i teoretickými aspekty implementace služeb s definovanou kvalitou služby (QoS) (např. experimentální měření charakteristik implementace QoS na směrovačích Juniper M10 či MDRR směrovače Cisco GSR s modulem Gigabit Ehernet, simulace a analýza chování protokolu TCP ve vysokorychlostních sítích s ohledem na QoS).
Velmi kladně lze též hodnotit aktivní zapojení řešitelů do mezinárodních výzkumných aktivit souvisejících zejména s projekty GÉANT (včetně účasti v několika skupinách TF-NGN), DataGrid a SCAMPI.
Do mezinárodního projektu SCAMPI, který se zabývá měřením a monitorováním sítí, se CESNET zapojil v loňském roce.. Zatím byly analyzovány požadavky a probíhá návrh architektury a definování experimentů. V průběhu řešení se zjistilo, že jeden z partnerů, firma 4Plus, nevyvine a nedodá vysokorychlostní monitorovací adaptér. S potěšením můžeme konstatovat, že dobrou náhradou může být adaptovaná směrovací karta pro IPv6 vyvinutá na Masarykově univerzitě, což opět ukazuje na dobrou úroveň našich řešitelů v mezinárodním měřítku.
Z projektů zařazených do kategorie "ostatní" se v roce 2002 nejvíce rozvinul projekt Infrastruktura a technologie pro on-line vzdělávání. Postup řešení tohoto projektu, tj. vyzkoušet na pilotních kurzech komerční produkt, v tomto případě WebCT, a zaměřit se na vybudování vhodného portálu, považuji za naprosto správný. I když pomineme nemalé náklady na vybudování technického zázemí on-line vzdělávání, je tvorba vlastního on-line kurzu mnohem náročnější (časově i finančně) než příprava vhodného dokumentu určeného k vystavení na webu. Jsem názoru, že portál, který řešitelé tohoto projektu připravují, je právě tím nástrojem, který by pomohl univerzitám zavést rychle kombinované studium v požadované šíři.
Také některé další projekty z kategorie ostatních ukazují na možnosti implementace klasických řešení pomocí nových pokročilých technologií (např. Distribuované kontaktní centrum využívající technologii VoIP) či vývoj vlastního unikátního distribuovaného nástroje, Inteligentního analyzátoru NetFlow, pro monitorování IP provozu na úrovni síťové a transportní vrstvy ve vysokorychlostní síti využívajícího exportu informací o datových tocích ze směrovačů. Projekt Storage over IP řeší problematiku, která se stává vysoce aktuální s implementací vzdálených datových skladů. Projekt NTP serveru navázaného na státní etalon času zase tvůrčím způsobem řeší vývoj špičkového NTP serveru na platformě PC. Projekty Systém řešení provozních problémů a požadavků a Zabezpečení lokálních sítí CESNET2 již vykazují takový stupeň použitelnosti, že doporučuji je převést do rutinního provozu. Projekt Speciální videokonference vnímám jako záležitost pořízení a testování náročného technického zařízení pro vstup údajů a pořízení a přenos velkého objemu dat.
Závěrem lze konstatovat, že předložená průběžná zpráva o řešení výzkumného záměru obsahuje potřebné informace o vyvíjených činnostech. Ve zprávě je hodnotné především zvýšení spolupráce se zahraničím, ať už prostřednictvím účasti na mezinárodních projektech (GÉANT, DataGrid, SCAMPI a 6NET) nebo spoluprácí méně formální jako např. GNU projekt. Stanovené cíle byly splněny a dosažené výsledky publikovány a referovány na mnoha tuzemských a zahraničních konferencích a v mnoha publikacích. Kladně musíme hodnotit i skutečnost, že řada projektů zřídila vlastní www stránky pro zvýšení informovanosti.
Závěrem konstatuji úspěšné plnění výzkumného záměru "Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace" v roce 2002 smluvně dohodnuté mezi MŠMT ČR a CESNET, z. s. p. o.. a doporučuji pokračovat v jeho řešení v roce 2003.
Dr. Ing. Jan Rychlík
V Plzni, 14. 1. 2003
zpět: oponentura 2002